Nové vstupy do metra z Masarykova nádraží se přesunou i na další místa. První bude Florenc

Vstupy do metra na Masarykově nádraží se hodí k mobiliáři i novému informačnímu systému Prahy. Nově budou prototypem.

Eliška NováEliška Nová

Masarykovo nádraží

Foto: Perspektiv

Vstupy do metra z Masarykova nádraží se stanou prototypem

0Zobrazit komentáře

Ačkoli veřejný prostor okolo Masaryčky využívají lidé už skoro rok, náměstí před budovou a vedle nádraží bylo teprve před nedávnem dokončené. Kromě toho, že sem architekti navrhli stromy a záhony, jsou novinkou také vstupy do metra. Jsou prosklené a sklízí chválu. V budoucnu se proto objeví i na dalších místech v hlavním městě.

„Původně měly vstupy do metra jednotný charakter. Když se rekonstruuje nebo když se musí postavit nový přístřešek, nemá smysl dělat repliku ze sedmdesátých a osmdesátých let. Proto jsme se rozhodli, že ten z Masarykova nádraží bude fungovat jako nový prototyp,“ vylíčila pro CzechCrunch architektka pražského dopravního podniku Anna Schwarz.

Náměstí před Masaryčkou, stejně jako zdejší vstupy do metra, navrhlo architektonické studio Perspektiv. U zrodu každopádně stál také dopravní podnik, pražský Institut plánování a rozvoje a také společnost Penta, která je investorem budovy od Zahy Hadid, stejně jako proměny jejího okolí. Výsledek každý chválí, i proto se mají vstupy objevovat i na dalších místech. „Je to skvělé a inovativní řešení,“ říká například Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora zodpovědný za územní rozvoj.

Už na podzim by se mohl prosklený vstup objevit na předělávající se Florenci. Perspektiv mimochodem dohlíží i na jeho finální podobu. Jak se bude postupně metro na přestupní stanici rekonstruovat, budou se vyměňovat také nové přístřešky. Na konci by tak na Florenci měly být nové všechny. „Je to snaha nevymýšlet pokaždé kolo. Barevně fungují nové vstupy s mobiliářem, který je v antracitové barvě, stejně tak s novým informačním systémem Prahy, který je rovněž v antracitu. Celé to tak zapadá do jednoho konceptu a dává to smysl. Proto jsme se rozhodli vstupy do metra standardizovat,“ vylíčila Schwarz.

Zároveň ale platí, že pokud půjde o území se specifickými podmínkami, může přístřešek vypadat jinak. V zásadě by se ale mělo operovat s těmi, které jsou nyní k vidění na Masarykově nádraží. Další stanice, kde by se mohly nové vstupy objevit, je například Dejvická, Pankrác nebo Nádraží Veleslavín.

Jiná je situace na déčku. Podle architektky dopravního podniku je totiž většina vstupů do metra na plánované lince D integrovaná do nějaké objektu. Výjimkou je náměstí Bratří Synků, kde nové vstupy vzniknou. Nejspíš ale nebudou mít přístřešky.

Nové vstupy na Masarykově nádraží začala veřejnost používat v letos v březnu. Architekti je navrhli tak, aby definovaly prostorovou kompozici. „Považujeme za důležité zachovat přehlednost náměstí, a proto jsme navrhli oba vstupy jako transparentní kostky se zelenou střechou,“ popisuje studio Perspektiv.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Samotné náměstí pak ateliér zejména zpřehlednil a dodal zóny vhodné pro odpočinek. „Vznikem hlavního nádraží ztratila Masaryčka před sto lety na lesku a byla doslova odsunuta na druhou kolej. Okolí nádraží se postupně změnilo na parkoviště a kvalita veřejného prostoru upadala. Nový impuls pro zanedbané prostory představuje zejména dominantní budova od Zahy Hadid a plánovaná trať na letiště. My jsme zahájili urbanistickou proměnu náměstí propojením všech prvků do funkčního celku,“ uvádí ateliér.

Díky stromům je tu v létě stín, další rostliny pomáhají prostředí ochlazovat. Přibyl rovněž vodní prvek. „Kromě zeleně v podobě vzrostlých stromů a zahrady jsou tyto prvky důležité pro ochlazení města. Zakomponovali jsme rovněž speciální podloží, které umožňuje lepší odpařování vody, díky čemuž se místo ochlazuje ještě víc,“ vysvětlují architekti Ján Antal a Martin Stára.

Palác sousedící s Masaryčkou projde rekonstrukcí. Praha dá na muzeum nové generace tři čtvrtě miliardy

Nové expozice mají být na pomezí knihovny a vědecko-technologického centra. Muzejní prostor by tu mohl vzniknout do tří až pěti let.

Eliška NováEliška Nová

Desfourský palác

Foto: Paul Safko/ Muzeum Prahy

Desfourský palác

2Zobrazit komentáře

Zájem o něj měla Penta, která už zabrala téměř všechny pozemky okolo – první bylo Florentinum, pak Masaryčka od Zahy Hadid, následovat bude velký projekt na Florenci, kde má developer několik parcel. Nakonec ale hlavní město přepsalo Desfourský palác na Muzeum hlavního města Prahy. To chce mít ještě do konce roku hotovou architektonickou studii. V horizontu tří až pěti let by tu mělo vzniknout muzeum nové generace.

Desfourský palác se nachází v pražské ulici Na Florenci, Muzeum hlavního města Prahy sídlí jen kousek odtud, v samotném centru Florence. Expozice se ale stěhovat nebudou, mělo by jít o zcela nový koncept. „Projekt bude navržen tak, aby pomohl vzniku moderního multifunkčního prostoru konkurujícího úrovni mezinárodních muzeí, místa vhodného pro poznávání historie, současnosti i budoucnosti Prahy všemi smysly. Zároveň poskytneme návštěvníkům vědecko-technologické prostory, kam se mohou vracet a pokaždé získat nové znalosti a zážitky,“ líčí ředitel Muzea hlavního města Prahy Ivo Macek.

Hlavní město už na rekonstrukci před týdnem vyčlenilo víc než tři čtvrtě miliardy korun. Konkrétně půjde z městské kasy na neoklasicistní památku příspěvěk ve výši 751,3 milionu. „Záchrana Desfourského paláce je naprosto klíčová jak pro budoucnost této budovy, tak pro budoucí novou formu kulturního prostoru,“ komentoval rozhodnutí rady náměstek primátora pro kulturu Jiří Pospíšil.

Přístupná by měla být po rekonstrukci všechna patra paláce. Expozice vzniknou pro nový prostor čítající tři tisíce metrů čtverečních. V zásadě by měly být nové návštěvnické prostory interaktivní, na pomezí veřejné knihovny a vědecko-technologického muzea.

„Návštěvníci tu najdou něco úplně jiného než klasické muzeum s vitrínami. Vznikne organický prostor, který se bude proměňovat, bude nabízet nejen pohled na historii Prahy, ale především i na její současnost a výhled do budoucna,“ přibližuje Macek pro CzechCrunch s tím, že v plánu je vystoupit z rámce klasického muzejnictví.

Jedna z expozic by například mohla být věnovaná poznání Prahy všemi smysly. Mohla by být vytvořená jen pomocí zvuků a vnímaná jen sluchem. Zároveň by ale mělo jít o prostor vhodný k práci či studiu.

Nové projekty budou cílit nejen na Čechy, ale i na turisty. Těm chce muzeum nabídnout moderní prostor, kde budou moci získat nové informace jen kousek od startu vlaku na letiště. „Může jít o návštěvníky, kteří třeba Prahou jen projíždějí na svých cestách nebo mají prostoj při čekání na vlak na letiště, mají jen několik hodin a nechtějí se raději vzdalovat od nádraží,“ vyjmenovává ředitel muzea.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

spotify-darkweb

Přečtěte si takéSpotify řeší problém s dealery drog. Využívají platformu k propagaciStalo se Spotify novým dark webem? Platforma musí mazat stovky podcastů nelegálně nabízejících léky

Architektonickou studii má na starosti studio Jakuba Ciglera. To je rovněž autorem budovaného přestřešení přes blízké koleje. „Přemostěním Masarykova nádraží vznikne prostor, který zcela změní tvář čtvrti Florenc. Chceme být součástí této tváře, a proto s tím počítáme a plánujeme projekt tak, aby se Desfourský palác organicky propojil s vizí konceptu Florenc 21,“ zmiňuje Macek urbanistickou studii pro celou oblast, kterou vypracovalo studio Unit architekti.

Muzeum hlavního města nyní dává dohromady tým napříč různými obory nejen v Česku, ale i v zahraničí. Zároveň se snaží o zapojení různých zahraničních institucí. Během příštího roku by měla být vypsaná soutěž na řešení neoklasicistní památky. Desfourský palác každopádně čeká kompletní rekonstrukce, je totiž v havarijním stavu.