„Dobrý most je jako dobrý skutek v nevlídném světě. Je to altruistická investice do veřejného prostoru, způsob, jak propojit lidi a místa, který je navržený tak, aby byl příjemný na pohled i jako zážitek,“ myslí si porota České ceny za architekturu. A myslí si také, že nová lávka, která vznikla v Litomyšli, je přesně taková. Udělila jí proto hlavní cenu.

Letos dokončená lávka od Ehl & Koumar by mohla být v učebnicích architektury. Není jen nápaditou stavbou, ale také skvělou ukázkou toho, jak může být architektura užitečná. Litomyšl totiž rozděluje na dvě půlky frekventovaná silnice. Na jedné straně je historické centrum, na té druhé vše potřebné, městský úřad i zdravotnické středisko. Lávka tu samozřejmě byla i před tím, jenže dosloužila. A nebyla by to Litomyšl, aby se nechopila nové architektonické výzvy – dnes tak má bezbariérovou lávku, a dokonce i rozhlednu. Přemostění má totiž visutou část nad řekou.

„Nová lávka je zcela přesvědčivá syntéza architektury, inženýrství a urbanismu, která spojuje dvě části města. Něco jako novodobá verze Karlova mostu v Praze,“ neskrývali nadšení porotci. Konstrukci lávky tvoří pylon, ve kterém jezdí výtah. Ten mají lidé s postižením přístupný 24 hodin. Jinak se na noc pro lidi zavírá. Lávka je také zastřešená, aby se tudy dalo chodit za jakéhokoli počasí. Otevřené ale zůstaly stěny a podél horní konstrukce vede zábradlí.

Foto: Tomáš Souček, Ehl & Koumar architekti

Lávka je zastřešená, aby tudy lidé mohli procházet navzdory počasí

Lávka je dlouhá 56 metrů a široká tři metry. „Lávku jsme navrhli zastřešenou, poskytující komfort a ochranu proti nepohodě a nabízející atraktivní průchod mezi korunami stromů nad řekou Loučnou s výhledy na město,“ popsali architekti. Ti dovnitř umístili například také grafiky od české výtvarnice Ivany Šrámkové. Podle porotců je lávka působivým příkladem tvůrčí spolupráce mezi architektem, inženýrem, umělcem a občany města.

Takzvanou Čestnou cenu dostalo od komory architektů studio Mjölk za nové sídlo pro společnost Kloboucká lesní. Porotcům se líbila nejen ekologie stavby, ale i samotný projekt. „Vytvořit elegantní stavbu ze dřeva je výzva a v tomto konkrétním případě záleží na velikosti. Díky mnoha žebrům vznikají krásné perspektivní pohledy a stavba zapadá do měřítka okolní krajiny,“ stojí v hodnocení.

Mezi šest finalistů, z nichž se vybíral vítěz, se dostalo kromě dvou zmíněných projektů také rozšíření lodžií v panelovém domě v pražské Hostivaři od studia re:architekti. Ti provedli se sídlištním domem pomocí pár metrů něco neuvěřitelného. „Na první pohled nenápadný projekt je kvalitním příkladem minimálního zásahu, který vytváří maximální užitnou hodnotu,“ ohodnotili porotci.

Do skupiny finalistů patří i rekonstrukce historické budovy bývalých jatek na galerii Plato Ostrava, která zachraňuje historický objekt skvělou konverzí od KWK Promes. Zchátralá jatka se změnila na „přívětivou galerii“. Ateliér IXA se stal finalistou za Památník tří odbojů, který vznikl v areálu statku rodiny Mašínů v Lošanech. A šestici uzavírají Objektor architekti za projekt zahrad za hřbitovem v pražském Suchdole.

Do letošního ročníku bylo přihlášeno 241 projektů, z nichž 31 porota na cenu, která se letos pořádá už poosmé, nominovala. Soutěž České komory architektů hodnotí díla, která byla postavená v posledních pěti letech. „Česká cena za architekturu se stala nejlepším nástrojem propagace a popularizace našeho oboru a kvality posouzené evropskými měřítky,“ uvádí předseda komory Jan Kasl.