Mohlo by se zdát, že pražský Negrelliho viadukt, který přes Karlín propojuje Masarykovo nádraží s Bubny na druhém břehu Vltavy, nechaly v žalostném stavu teprve povodně. Pravdou je, že oblouky druhého nejstaršího mostu v hlavním městě byly vnímány jako zbytkové už od padesátých let. A tak byly využívány jako sklady, garáže či odstavná parkoviště. To platí v zásadě dodnes, přestože samotný viadukt mezitím prošel náročnou rekonstrukcí. Po vzoru dalších měst by ale oblouky měly ožít. První se otevře letos v říjnu.

Nese pořadové číslo 036 a je v karlínské části viaduktu. Až doteď fungoval jako garáž, tím pádem byl uzavřený. Na začátku srpna se jeho brány otevřely, zatím pro stavebníky. Praha získala na proměnu tohoto oblouku stavební povolení letos v červnu. Na podzim se z něj stane informační centrum pražského magistrátu.

A proč jen jeden? Metropole totiž musí nejprve vyzkoušet, jaký vliv bude mít zabydlení oblouku na celý viadukt. Speciální měření bude probíhat celé dva roky. Poznatky ze zkoumání pak poslouží jako podklad i pro další stavební úpravy. Nejde tedy o to, jestli se viadukt v budoucnu promění docela, nebo vůbec, spíš o to přizpůsobit se stavbou tak, aby nebyl poničen. Součástí nynější proměny je i zasklení prostoru.

„Veškeré pískovcové stěny musejí zůstat po celou dobu užívání vizuálně kontrolované a přístupné. Proto jsme vyvinuli systém samonosných skleněných fasád, které budou kotvené do vlastního základu, nezávislého na stávající konstrukci viaduktu,“ uvádí ve studii k mostu ateliér CCEA Moba. Všechny další konstrukce v oblouku jsou navržené tak, aby se daly zcela demontovat.

Že se bude u Negrelliho viaduktu postupovat s maximální obezřetností, naznačuje také to, že čelní fasáda bude mít střední pás, ve kterém budou zabudované veškeré rozvody a instalace. Našlapovat se bude také kolem teploty uvnitř oblouků. Moba navrhuje používat minimální doporučené teploty pro pobytové místnosti, nemělo by tak jít o víc než osmnáct a půl stupně, a to především proto, aby nebyly příliš velké rozdíly mezi teplotou uvnitř a venku.

Kromě toho, že má jít o informační centrum, bude první oblouk také centrem výstavním. Sloužit má především k představení budoucnosti celého Negrelliho viaduktu, Pražané by se tu měly dozvědět víc o celém projektu i o možném využití dalších oblouků. „Naší dlouhodobou vizí je zachovat sociální různorodost a navázat na historii Karlína coby přístavní a historicky průmyslové části Prahy,“ shrnuje náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

V testovacím mezičase by se ale měla řešit také veřejná prostranství v okolí mostu. „V kultivaci okolí Negrelliho viaduktu a zprovoznění oblouků vidím velkou příležitost pro Karlín a jeho okolí. Zajímavé budou i synergie se sousedícími Kasárnami Karlín, které Praha brzy získá do vlastnictví,“ říká k tomu radní pro majetek Adam Zábranský.

Všechna prostranství, která by se měla změnit, popisuje již zmíněná studie. „Cílem studie je zajistit této památce po technologicky náročné rekonstrukci nový život, který zabrání devastaci nově opravené stavby,“ uvádí materiál s tím, že by se viadukt měl stát místem pro kreativní město 21. století. Uvnitř oblouků by měl být udržitelný mix provozů, které zajistí fungování budoucího viaduktu.

„V pilotním oblouku bude informační centrum a dojde k revitalizaci prostorů pod oblouky viaduktu. Další fáze kompletního projektu a revitalizace bude následovat. Plánují se tři druhy možných využití,“ uvedla pro CzechCrunch Yvette Vašourková z Moby. Ze čtyřiceti procent by měly být oblouky využity pro bary či bistra. Z dalších čtyřiceti procent půjde o kreativní provoz, mělo by jít tedy o dílny, ateliéry, obchody s vlastním zbožím. Zbylých dvacet procent by mělo sloužit na pronájmy. Ať už pro umělce, nebo startupy.

Oblouků je dohromady 93, třináct je jich umístěno na Štvanici a osm nad Vltavou, v hledáčku je tedy zbylých 74 oblouků na karlínském břehu. Zajímavostí je, že původně měl viadukt 99 oblouků, šest jich ale bylo odstraněno v části autobusového nádraží na Florenci. Každá varianta pronájmu bude na různou dobu. Pro první variantu provozu bude k dispozici pronájem na pět let, pro kreativní provoz na tři, pro startupy na jeden rok. Město chce touto skladbou zaručit, že budou mít oblouky různorodé využití.

Nejen oblouky, ale i okolí viaduktu

Studie ale zároveň poodkrývá, co všechno by se mělo dít ve veřejném prostoru kolem oblouků. Ateliér Moba rozděluje prostranství na několik částí. Prvním je Park Viadukt. Ten by měl vzniknout na konci ulic Pernerova a Prvního pluku. „Při vnější straně viaduktu ponecháváme triangl se stromy a využíváme jeho přírodního charakteru k vytvoření parku s plnohodnotným využitím. Karlín tak získá další možnost pro pobyt v zeleni. Navíc se jedná o prostor, který navazuje na historii a připomíná, že těleso viaduktu bylo postaveno do volné krajiny,“ popisuje studie. Park by měl být navíc spojnicí mezi Karlínem a Vítkovem, která vede po Trocnovské ulici. „Hlavní proměna tohoto prostoru spočívá v odstranění dopravy podél viaduktu a zjednosměrnění ulice Pernerova,“ doplňuje studie.

Hned vedle Parku Viadukt vznikne další prostor. Říká se mu U Kasáren, a to pro blízkost již zmíněných karlínských kasáren. V této části by měl vzniknout aktivní parter, v obloucích je pak v plánu udělat letní scénu Karlínského divadla. Počítá se s tím, že letní scéna a hlediště budou umístěny jako sezónní letní provoz na soukromém pozemku ČSAD Florenc. K tomu existuje předběžná dohoda. Oblouky směřující ke Karlínskému divadlu budou využívány provozy divadla a vzniknout by v nich měly workshopová dílna, galerie divadla, divadelní kavárna a technické zázemí pro herce letní scény. Prostor by měl být uzavírán po desáté hodině.

V prostoru, který ohraničuje na jedné straně ulice Křižíkova a na druhé straně Sokolovská, by pak mělo vzniknout Negrelliho náměstí. „Vidíme ho jako ústřední prvek společenského života, jehož potenciál už byl prokázán prostřednictvím testovací akce,“ uvádí studie s tím, že i tento prostor má navázat na původní krajinný charakter místa – měl by být vysypaný mlatem a na něm by mělo být vysázené stromořadí.

V místě Sokolovské ulice, kde viadukt funguje jako karlínská brána, navrhuje Moba zmírnit dopravu a upřednostnit pěší. Poslední fází je Jeruzalémský ostrov. Pojmenování dostal po stejnojmenném ostrově, který existoval na Vltavě asi do roku 1900, dnes je jeho území spojené s Rohanským ostrovem. Tady podle studie mohou v obloucích být i náročnější a rozsáhlejší provozy.

Praha se s oživením Negrelliho viaduktu inspirovala v Evropě. Tam lze najít hned tři příklady podobné a úspěšné konverze. Stadtbahn Viadukt ve Vídni se začal obnovovat v roce 1995, o tři roky později byl otevřen první vzorový oblouk. První oblouky Le Viaduc des Art byl otevřeny v Paříži už v roce 1994. A konečně v Curychu byl Im Viadukt v roce 2004 v jedné části přeměněn na promenádu, v další části se v roce 2010 otevřelo nákupní centrum.