O čem sní ryby a má naše soustava 9 planet? Začíná AFO, ukáže ty nejlepší dokumenty

Hanácká metropole se pro tento týden stane centrem popularizace vědy – začíná zde totiž festival dokumentárních filmů Academia Film Olomouc.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

academia-film-olomouc-57

Foto: Jan Hromádko

Dekorace festivalu AFO na olomouckém náměstí

0Zobrazit komentáře

3 265. Tolik filmů se přihlásilo do soutěžních sekcí letošní edice festivalu populárně-vědeckých dokumentů Academia Film Olomouc, jehož 58. ročník už dnes začíná. Takový zájem by měl sám o sobě dát jasně najevo, že jde o jednu z nejvýznamnějších akcí podobného typu v Evropě. Finální program představí na 250 soutěžních i nesoutěžních titulů, které představují průřez současnou světovou dokumentární tvorbou s vědeckou tematikou. 

Jak v rozhovoru pro CzechCrunch nedávno řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová, věda je fascinující a důležitá – a filmový nebo dokumentární formát je možná nejlepším médiem, jakým lze její poznatky srozumitelně podat široké veřejnosti. V průběhu tohoto týdne, od úterý do neděle, plátna olomouckých kin tisícům diváků představí mnoho různých témat. Na jedné straně se budou řešit třeba různé aspekty adaptování se na důsledky klimatických změn a možnosti jejich zmírnění, na straně druhé proběhnou diskuze o příčinách sociálních nerovností, povaze času nebo konci vesmíru.

Rozhodně to přitom neznamená sérii mluvících hlav odborníků v suchém sledu informací. Jak nám v rozhovoru vysvětlil programový ředitel AFO Ondřej Kazík, populárně-vědecké dokumenty dnes přejímají vyprávěcí techniky i mnoho uměleckých prvků z fikčního filmu. Například životopisný dokument Erupce lásky o manželích, kteří studují sopky, zprostředkovává jak zajímavosti z jejich výzkumu, tak jejich tragicky romantický osud. 

Hlavní částí programu jsou tři soutěžní sekce, které představí současnou tvorbu v českém, mezinárodním a krátkometrážním dokumentu. Právě zde museli dramaturgové vybrat dvaapadesát nejzajímavějších filmů z několika tisíc přihlášených. Mezi hlavní atrakce přitom bude nejspíš patřit novinka režiséra Wernera Herzoga Divadlo myšlenek. Vedle něj se o přízeň několika odborných porot i diváků budou ucházet snímky ze Spojených států, Francie, Německa, Spojeného království, Norska, Řecka i Česka.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nemalá část tvůrců dokumentů, které se v programu objevují, osobně přijede svoje díla představit. Doplní je řada vědců a odborníků. Olomouc se proto na následujících šest dnů stane evropským srdcem popularizace vědy. V tomto ohledu stojí za zmínku například přítomnost producentky, držitelky ceny Emmy a režisérky snímku Jak zkrotit covid o vývoji vakcíny Sonyi Pemberton. Pozornost mnohých si jistě získají také aktivity Chrise Impeyho, amerického kosmologa a profesora astronomie, jež přednášel i pro inženýry z NASA.

On a další se zúčastní přednášek, diskuzí k filmům, workshopů, ale také procházek po okolí města učících o místních ekologických výzvách. Jelikož natolik rozsáhlý program není možné v článku adekvátně postihnout, rozhodli jsme se vybrat alespoň několik programových bodů, které by si návštěvníci AFO neměli nechat ujít.


Divadlo myšlenek

Jsme z naprosté většiny náš mozek, ale kde se v jeho závitech vlastně bereme? Novinka režiséra Wernera Herzoga se vydává na mentální i fyzickou výpravu s cílem o trochu lépe porozumět tomu, co se děje v našich hlavách. Jeho typický vyprávěcí styl diváky zavede do oblastí technologie, filozofie, etiky i dalších disciplín. A bude se mezi jinými ptát, jak vypadají sny ryb.

Hledání deváté planety

Pluto coby planeta byl z naší Sluneční soustavy byl vyřazen v roce 2006. Vědecká obec se ale už delší dobu baví o jiném adeptovi na pozici deváté planety ve formě tajemného, do značné míry hypotetického vesmírného tělesa daleko od nás. Natolik daleko, že oběhnout kolem Slunce mu má trvat asi dvacet tisíc pozemských let a je proto velice obtížně detekovatelné. Snahám najít devátou planetu se zabývá francouzský film režisérky Florence Tran. 

searching-for-planet-9

Reprofoto:Arte.tv

Film Hledání deváté planety

Jeseníky – království horské divočiny

Dokument Mariána Poláka, který vznikal čtyři roky, představí různé podoby přírody v Jesenících prostřednictvím celé řady majestátních záběrů. Na druhé straně se ale také vydá do intimního prostoru mnoha zvířat, kam se běžný turista nedostane.

Lidská podstata

„Dosud jsme nikdy neměli možnost změnit samotnou chemickou podstatu toho, čím jsme. Teď ji máme. Co s tím?“ ptá se vědkyně ve snímku Lidská podstata, který představuje novou éru genetického inženýrství pomocí revolučního nástroje CRISPR. Abychom nedospěli do bodu, jaký popisuje dystopický román Aldouce Huxleyho Konec civilizace, je nutné si položit zásadní technické, etické i filozofické otázky.

Smerz

AFO není jen o filmových projekcích nebo přednáškách, naopak nabízí i bohatý doprovodný program. Příkladem budiž koncert norského dua Smerz, které sdílí nahrávací společnost s Radiohead či Sigur Rós, má na kontě spolupráci s britskou galerií Tate Modern a českému publiku se představí vůbec poprvé. Přiveze sem hypnotickou kombinaci vlivů komorní klasické hudby, hip hopu, popu i současné klubové elektroniky.

smerz

Reprofoto: Smerz/YouTube

Hudební duo Smerz

Blade Runner po česku? Podívejte se na ukázku Bodu obnovy, domácího sci-fi úkazu

Minority Report, Black Mirror, Cyberpunk 2077... Při pohledu na nový český sci-fi film o zálohování lidských životů na ně nelze nevzpomenout.

Michal MančařMichal Mančař

bod-obnovy-boxed

Foto: Max Stano / Film Kolektiv / Bioscop

Český sci-fi film Bod obnovy

0Zobrazit komentáře

Co vás napadne, když se řekne český film? Shovívavější a idealističtější diváky třeba oscarové zářezy Ostře sledovaných vlaků nebo Kolji. Ty cyničtější či realističtější pak hořkosladká vztahová komedie o osobách středního věku se stále těmi stejnými herci. V první ukázce právě představený Bod obnovy se ale domácí filmové tvorbě vymyká. Bude to sci-fi detektivka.

Ústřední myšlenka filmu, který vyjde na podzim tohoto roku, je možnost obnovení lidského života po nepřirozené smrti. Tedy pokud provádíte pravidelnou zálohu. Příznivcům vědeckofantastických děl to je námět nikoliv neznámý, snímek režiséra a spoluautora scénáře Roberta Hloze jej navíc doplňuje na české poměry povedeným a především nevídaným vizuálem.

V minutové ukázce tak sledujeme Prahu roku 2041, kdy se za Národním divadlem tyčí mrakodrap. Dřívější koncepty ukázaly obchodní dům Kotva nebo Žižkov blízké budoucnosti. „Teaser odhaluje výjimečnou tvůrčí vizi budoucnosti. Existující futuristické budovy jsme našli jak v Česku, tak v zahraničí, za velkou částí efektů potom stojí česká postprodukční společnost Magiclab,“ řekl producent Jan Kallista.

Futuristické město tak může fanouškům sci-fi snadno připomenout třeba Blade Runner 2049. Anebo když se postava v teaseru zřejmě právě po titulním obnovení noří z vany, nelze nevzpomenout na Minority Report. Myšlenka zálohování vědomí se objevila například v seriálu Půjčovna masa (Altered Carbon), vše tak trochu připomíná i některou z epizod skvělé série Black Mirror. A místy i videoherní Cyberpunk 2077. Sám režisér už také dříve zmínil inspiraci povedeným filmem Potomci lidí.

S prvními dvěma zmiňovanými díly Bod obnovy navíc pojí detektivní úhel pohledu. Film sleduje vyšetřovatelku Emmu Trochinowskou v podání Andrey Mohylové při řešení trochu jiného zločinu, než na jaký jsou zvyklí diváci Kriminálky Anděl nebo Četnických humoresek. V roli jejího nadřízeného se ukáže Jan Vlasák, šéfa společnosti provozující obnovovací technologii ztvárnil Karel Dobrý, v dalších rolích se objeví například Václav Neužil a Matěj Hádek.

Na filmu se pracuje už devět let, na scénáři spolu s Hlozem pracovala dvojice Tomislav Čečka a Zdeněk Jecelín. Kromě samotného vyšetřování se po vzoru všech dobrých sci-fi podívá i na současně palčivá témata etiky nebo identity. „Fascinuje mě objevování nového světa, který je nám téměř nadosah. Pod svojí žánrovou slupkou je Bod obnovy příběhem o morálních dilematech společnosti,“ popisuje snímek režisér Robert Hloz.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

exec-final

Přečtěte si takéČupr, Šejdová a Hajduček ukazují, jak budovat byznys s vizíČupr, Šejdová, Hajduček. Navzdory tržním turbulencím ukazují, jak budovat byznys s dlouhodobou vizí

„Když se řekne sci-fi a Čechy nebo agenti a čeští herci, tak to zavání trapnem, protože to tady nemá takovou historii. Ale vidím, jak to kameraman s režisérem mají pevně v rukou. Oni přesně vědí, co chtějí, i vizuálně,“ zmínil už dříve pro Českou televizi Václav Neužil. To jeho kolega Karel Dobrý má s žánrem značné zkušenosti, třeba i z televizní adaptace Duny: „Scénář je dobrý, příběh je svižný, zápletka srozumitelná, je to napínavé.“

Už za pár měsíců se o jejich slovech budou moci přesvědčit i diváci. Film žánru, který místní tvorba málo prozkoumává, navíc s poměrně ambiciózním vizuálním zpracováním, bude mít domácí premiéru 21. září. Snímek vzniká v mezinárodní koprodukci Česka, Slovenska, Polska a Srbska, distribuce se ujala společnost Bioscop.