Objevují se ve filmu i na sociálních sítích. Digitální lidé už jsou mezi námi a možná je ani nepoznáme

Metačlověk je počítačem generovaná postava, která je vybavená umělou inteligencí a navržená tak, aby napodobovala lidské chování. Jak funguje?

bejby-blue

Foto: Tatrabanka

Slovenská digitální influencerka Bejby Blue

0Zobrazit komentáře

V době, kdy digitální zážitky dominují interakcím s konzumenty, hledají firmy neustále inovativní způsoby, jak vylepšit svou online prezentaci. Vznik takzvaných metalidí (v angličtině metahuman) otevírá značkám nové možnosti, jak se spojit se svým publikem poutavým a účinným způsobem. Jak mohou „počítačové osoby“ změnit digitální prezentace značek a pomoci podnikům prosperovat v neustále se vyvíjejícím digitálním prostředí? A co vlastně ti metalidé vlastně jsou? Dost možná jste se s nimi už setkali a ani o tom nevíte…

Metahuman neboli metačlověk je počítačem generovaná postava, která je vybavená umělou inteligencí a navržená tak, aby napodobovala lidské chování. Nástup metalidí může a bude mít řadu efektů. Průlomovou příležitost přináší už teď pro značky, které s nimi mohou vytvářet digitální obsah a zvyšovat angažovanost uživatelů úplně jinak než dosud. Už teď se ne vždy pracovalo s reálnými postavami, ale i generování věrné digitální kopie je snazší než kdy dřív.

Rychlý vývoj v této oblasti podporují různé platformy v čele s MetaHuman Creator od Unreal Engine, která značkám umožňuje navrhovat konzistentní a neproměnlivé digitální dvojče. V Asii už metalidi využívají delší dobu, západní svět se teď tento trend i díky značkám jako Prada, ​​L’Oréal nebo Puma snaží rychle dohnat. Že nejde pouze o teoretické diskuze a návrhy, které zůstanou jen „na papíře“, dokazují reálné příklady z řady oborů.

Jsou to skuteční herci? A co prodavači?

Metalidé jsou ve filmovém průmyslu používáni k vytváření ultrarealistických postav bez potřeby skutečných herců. To je zvláště užitečné v epických scénách nebo tam, kde je potřeba zobrazit mladší verzi herce. Kde třeba už jsme mohli na využití této technologie narazit?

  • The Mandalorian: Tento populární televizní seriál ze světa Star Wars používal metalidy k vytvoření postavy jménem Grogu, fanouškům známého jako Baby Yoda. Tato postava byla vytvořena digitálně a dosáhla velké popularity.
  • The Witcher: Ve fantasy seriálu o Zaklínači byli metalidé použiti k vytvoření různých nestvůr a k dosažení vizuálně úchvatných efektů, které doplňovaly příběh.
  • Duna: Ve filmovém zpracování románu Duna od Franka Herberta byli metalidé použití k vytvoření některých sci-fi elementů včetně obřích písečných červů.
  • The Irishman: Režisér Martin Scorsese využil CGI technologie k „omlazení“ herců včetně Roberta De Nira, Joea Pesciho a Ala Pacina, aby mohli hrát své postavy v různých fázích života.

Když nakupujete, můžete se zase v některých prodejnách setkat s virtuálními prodejními asistenty, kteří v sobě mají umělou inteligenci a provedou vás sortimentem, doporučí produkty na míru nebo odpoví na vaše otázky. Vše probíhá v reálném čase a tito pomocníci jsou stále více nasazováni v různých oblastech obchodu a služeb. Mohou mít různé formy a funkce – někteří mají na displeji obličej nebo celou postavu, jiní mohou být jen hlasovými asistenty.

V některých obchodech můžete narazit na virtuálního průvodce na obrazovce nebo projekčním zařízení, který vám může nabídnout informace o produktech, nabídkách a akcích. Tito asistenti mohou reagovat na vaše otázky a poskytovat doporučení na základě vašich preferencí. Můžete s nimi komunikovat hlasově nebo textově.

Jiní virtuální asistenti zase mohou rozpoznávat vaše gesta a pohyby, což umožňuje interaktivní komunikaci. Zároveň díky tomu mohou rozpoznávat vaše tělo či obličej, aby poskytli doporučení na základě vaší postavy a stylu. Mohou také umožnit zákazníkům vyzkoušet virtuálně různé oblečení nebo doplňky. V Polsku svého virtuální asistenta v mobilní aplikaci úspěšně pilotovala například drogerie Rossmann.

Ještě lepší reklamy a influenceři

Stále oblíbenějším nástrojem se počítačem generovaní lidé stávají v reklamách v televizi i na sociálních sítích. Místo klasických modelů a herců mohou nyní značky vytvořit své vlastní digitální influencery, které reprezentují jejich hodnoty a splňují všechny jejich představy a požadavky. Například KFC vytvořilo vlastního digitálního influencera v podobě Colonela Sanderse, který byl prezentován jako moderní, mladistvá verze zakladatele KFC. Digitální plukovník se objevil v různých online kampaních a reklamách na sociálních sítích.

Ve studiu Yord jsme zase využili první slovenskou digitální influencerku Bejby Blue a ve spolupráci s agenturou This is Locco a Tatra bankou vytvořili koncert v rozšířené realitě. Obecně jde o koncept, který představuje novou éru a nový způsob pořádání koncertů a dalších podobných událostí. Vystoupení Bejby Blue mohli diváci sledovat na svých mobilních zařízeních v reálném prostředí, čímž se mazaly hranice mezi virtuálním a reálným světem.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Bejby Blue 🦋 (@bejby.blue)

Cílem tohoto projektu bylo vytvořit interaktivní hudební zážitek pomocí technologie rozšířené reality (AR), přičemž klíčovou roli v něm hrála i samotná první slovenská digitální influencerka. Bejby Blue v rámci všech aktivit upozorňovala na nenávistné komentáře na sociálních sítích, které mohou mladé lidi odradit od svobodného tvůrčího projevu. Cílem kampaně bylo pomoci šířit pozitivní myšlenky a „přehlušit“ hejtry – a udělat to netradiční formou.

Teprve začínáme

A to jsme teprve prakticky na začátku. Potenciál metalidí, které si každá značka upraví dle vlastních potřeb, je v oblasti marketingu nebo práce se zákazníky obrovský. Představte si, že máte možnost zlidštit online interakce. Už nebude třeba komunikovat jen s neživým operátorem na telefonu, ale proti vám bude moci být ultrarealistický avatar schopný skutečných emocí, retence znalostí a angažovanosti spotřebitelů v reálném čase.

Jejich výhodou proti lidským operátorům zároveň je, že dokáží být k dispozici nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu. Jejich osobnost lze naprogramovat přesně podle představ, už se tedy nestane, že by byli na zákazníky nepříjemní nebo z nějakého důvodu nechtěli vyhovět jejich požadavkům. Už teď nasbíraná data ukazují, že virtuální influenceři dosahují třikrát většího zapojení než ti skuteční.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pokud si firma vytvoří vlastního digitální metačlověka, který za ni bude komunikovat, bude mít úplnou kontrolu nad obsahem, který zpracovává i který pak předává dál. To je výhoda třeba pro narativní techniku pro prodejní a marketingové účely, ale způsobů, jak je využít, je celá řada a další užití v praxi se začnou objevovat. A v neposlední řadě mohou být v dlouhodobém horizontu nákladově efektivní. Vytvořit si hýbajícího se digitálního avatara, který pomůže s marketingem či obchodem, dnes vyjde na nižší až střední stovky tisíc korun.

Ani tím nekončíme. Stále více aktivit různých firem se přesouvá do virtuální nebo rozšíření reality – a také tam budou hrát digitální influenceři zásadní roli. Metalidé mohou být integrováni do různých platforem a poskytnou zákazníkům interaktivní zážitky, které by byly s tradiční reklamou nepředstavitelné. Příkladem mohou být již zmínění Plukovník Sanders z KFC či Bejby Blue v Tatra bance nebo asijská digitální influencerka Maya Gram, kterou využila Puma. Svou Candy nebo Katti mají v Pradě, respektive Calvinu Kleinovi.

Není to nebezpečné?

V dynamicky se rozvíjejícím digitálním prostředí může vlastní digitální člověk, který je úzce propojen s konkrétní značkou, představovat zásadní konkurenční výhodu. Na jednu stranu je tedy zřejmé, že metalidé a digitální avatary mají zjevné výhody a potenciál pro inovaci v mnoha oblastech, zároveň je ale třeba pečlivě zvažovat etické a bezpečnostní otázky, aby se předešlo možným nevýhodám a problémům.

Regulace a transparentnost budou hrát důležitou roli při řešení těchto otázek a zajištění, že digitální avatary budou využívány ku prospěchu všech. Musí se řešit závažné etické otázky týkající se digitálních avatarů, jako je možnost vytvoření falešných identit, manipulace s obsahem a potenciální zneužití. S nárůstem používání digitálních avatarů také může dojít k postupné ztrátě autenticity na internetu, což může mít negativní dopady na důvěryhodnost a spolehlivost online komunikace.

Pokud by digitální avatary a metahuman influenceři byli běžnou součástí firemní komunikace, je důležité dbát i na tyto záležitosti, ať už jde o etiku, autenticitu, nebo transparentnost. Ve výsledku to nemusí nutně být problém, pokud budou tyto aspekty správně zvládnuty a firmy budou dbát na zachování důvěryhodnosti a kvality svých online komunikačních kanálů. Můžeme očekávat, že s nárůstem počtu digitálních avatarů bude růst také konkurence, ať už mezi firmami, co je využívají, tak i těmi, které je tvoří. Proto bude stále větší tlak na jejich vývoj, ale také na jejich dopad na společnost.

Technologie to s ženami neumějí. Nejsou na ně zvyklé a jejich hlas přenášejí hůř, změřili na ČVUT

Zakladatelé, vývojáři, testeři – mezi profesemi, které dávají dohromady technologické produkty, je nepoměrně víc mužů. Tomu odpovídá i výsledek.

Iva BrejlováIva Brejlová

komunikace

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Mužské hlasy přenášejí technologie lépe, zjistili vědci

0Zobrazit komentáře

Pokud žena mluví do telefonu, po radiolince nebo třeba prostřednictvím videohovoru, bude jí rozumět hůř než muži. Nebo ji systém možná rovnou odstíní. Běžné technologie totiž ženské hlasy někdy přenášejí hůř než ty mužské a může se stát, že jsou definovány jako okolní hluk. Se zjištěním teď přišli vědci z ČVUT, kteří jednoduše zkusili odlišný způsob výpočtu pro test přenosových technologií, než jaký se používá obvykle. Rozdíl je prý významný. Věnovat víc pozornosti mužskému hlasu není záměr, ale omyl, ke kterému došlo vývojem. A jemuž zatím nikdo nepotřeboval věnovat pozornost, vyplývá ze zdůvodnění. Podobně na tom je ovšem řada dalších technologií.

Ty, které jsou takto nastavené, se používají zhruba posledních 20 let. Stejně jako novější využití prostorového zvuku se snaží o co nejrealističtější záznam hlasu. Tak, aby posluchač slyšel volajícího, „jako by seděl po jeho boku“, vysvětluje Jan Holub, který vede katedru měření Fakulty elektrotechnické ČVUT. Kvalitě přenosu hlasu v sítích se věnuje od konce 90. let.

Vysvětluje, že pokud se testuje přenos hlasu, kvalitu zkoumají lidé i algoritmy. Používají se přitom mužské i ženské hlasy a vytvoří se statistika, která řeší úspěšnost všech hlasů dohromady. „Ale nikdo to dosud oficiálně nevyhodnocoval zvlášť – tedy jen pro mužské a jen pro ženské hlasy,“ popsal vědec. A právě do toho se jeho tým pustil.

„Statisticky významně nižší kvalita“ přenosu ženského hlasu, kterou zjistil, prý zvyšuje nutné poslechové úsilí na straně příjemce nebo má rovnou vliv na srozumitelnost přenosu. Rozdíl je víc než dvojnásobný oproti odchylkám, které se za jiných okolností řeší.

Hledám gadget, značka: i pro ženy

Zdaleka ale nejde o jediné technologie, které s ženami nepočítají. Ukazuje to i zklamání technologické nadšenkyně, jíž redakce zná a která si vybrala jedno z nositelných zařízení podle toho, co od něho jako žena očekává – a paradoxně přesně na tomtéž poli ji zradilo.

„Rozhodla jsem se pro Oura Ring kvůli jeho slibovanému přesnému sledování menstruačního cyklu, ovulace a souvisejících symptomů,“ říká s tím, že první měsíce byla spokojená a získávala užitečná data.

Pak ale přišlo těhotenství a s ním i zklamání. „Mé tělesné hodnoty jako teplota a srdeční tep byly jasně neobvyklé a upřímně pro můj stav naprosto ukázkové, ale Oura byla z hodnot zmatená a naznačovala mi, že jsem pravděpodobně nemocná. Jednoduše aplikace nebere v potaz variantu těhotenství a to ani, když vám nezačne cyklus již padesátý den,“ říká. Aplikace jí možnost těhotenství vůbec nenabízí a hlásí, že všechny její hodnoty jsou extrémní.

„Stále pokračuji v hledání ‚gadgetu‘, který by si všiml, že jeho uživatelky mohou být ženy a dějí se jim takové věci jako cyklus, těhotenství a menopauza,“ krčí rameny.

čvut

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Jan Holub, odbornice na gender Eva Oliva a Yann Kowalczuk, jeden ze spoluautorů studie.

Ženský cyklus je jedna z věcí, na které se zapomíná velmi často. Řada z těch nejpopulárnějších aplikací, včetně Fitbitu a Nike, z počátku neměla možnost jej sledovat, přestože výkon a fyzickou zdatnost zásadně ovlivňuje. A podobně na tom byla aplikace Zdraví (Health), která je součástí každého iPhonu. Od roku 2014, kdy tomu tak je, byla schopna počítat kalorie, dechovou frekvenci i třeba příjem sodíku – ale menstruaci neznala.

Že se na ženy při vývoji občas zapomene, je známá věc. Nejčastěji se přitom hovoří o bezpečnostních pásech v autech. Ženy jsou náchylnější ke zranění, protože délka pásů, způsob použití a uchycení ve vozech je vytvářena a testována pro průměrného muže a na figurínách běžné mužské postavy. Tedy na někom, kdo je vyšší, těžší a s jiným rozložením těla, než jak to má obvykle žena.

V roce 2011 jedna ze studií zabývajících se tématem upozornila na to, že ženy při autonehodě utrpí vážné zranění s o 50 procent vyšší pravděpodobností než muži. A lehké dokonce s víc než 70procentní pravděpodobností. A přesně v tomto roce začaly americké firmy ženské figuríny používat. Podobně to má být třeba i s dotykovými telefony. Některé jsou pro ženské ruce, obvykle menší než ty mužské, příliš velké na to, aby se pohodlně ovládaly, uvádí The Guardian.

Ještě se to nedoladilo

Není to záměr, stejně jako v případě přenosu ženského hlasu, dodávají odborníci. Problémy s ním se už dříve oficiálně změřily i v úzkopásmových spojeních, která se dodnes používají například v leteckém provozu. V tom se tóny ženského hlasu, které jsou položené výš než ty mužské, „ořezávají“. Velmi zjednodušeně řečeno proto, aby se do přenosu vešly.

Na druhou stranu mužské hlasy leží v podobném spektru jako ruch, který systém maskuje. „V reálu tak bývá někdy paradoxně ženským hlasům rozumět lépe, byť výsledky z laboratorního měření ukazují opak,“ popisují vědci z ČVUT.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Modernější technologie hledají kompromis mezi množstvím dat a jejich kvalitou. Aby působily menší, „zabalí“ je do balíčků, které se pak posílají do cíle. Systém známý z užších pásem se vyvíjel historicky a používá se i v těch širších „A zatím se to nedoladilo,“ říká Holub. Kromě toho se uplatňují filtry, které mají za cíl odstranit šumy. A ty jsou opět historicky navrhovány tak, že můžou potlačovat vyšší frekvenční složky – tedy vyšší, neboli výrazně častěji ženský hlas.

Za aktuální studií z ČVUT stojí vedle Holuba i Kateřina Helisová a postgraduální student Yann Kowalczuk. Vyústila v návrh doporučení Evropského ústavu pro telekomunikační normy a podpořila ho mimo jiné komunikační a informační agentura NATO.