Začalo to Měsícem. Hvězdárna a Planetárium Brno chtěly nějak připomenout přistání člověka na vesmírném tělese. Tehdy se objevil nápad udělat velký model Luny. Hvězdárna se nakonec spojila s firmou Kubíček. Ta sice běžně vyrábí hlavně horkovzdušné balony, takový Měsíc ale zvládla také. Od té doby je na Kraví hoře k vidění každé léto nový kosmický unikát.

„Chtěli jsme vytvořit fotorealistický, řemeslně špičkově provedený model Měsíce o průměru deset metrů, který bude vypadat pěkně jak ve dne, tak za nočního osvětlení. Jeho velikost byla zvolena jako největší možná, a to kvůli technickým i praktickým omezením. Ostatně tiskový podklad měl neuvěřitelné rozlišení 100 000 x 40 000 pixelů, a i když jsme měli k dispozici velmi podrobné fotografické mapy, bylo nezbytné je pixel po pixelu zkontrolovat a ručně na nich odstranit kazy i chyby soutisku,“ popisuje brněnská hvězdárna. S tím vším pomohla také firma Visualove.

Zkrátka nic jednoduchého. Na obrovské Luně tehdy pracovali grafici i astronomové a vše ladili do detailu. Ale povedlo se a objekt získal jméno Lunalón jako spojení slov Luna a balon. Na nafukovací Měsíc se tehdy přišly podívat tisíce lidí a hvězdárna tak další rok pokračovala.

Foto: Festival planet

První byl Měsíc, neboli Lunalón

Od té doby přibude před hvězdárnou každý rok nové těleso. V roce 2020 to byla Terralóna, model planety Země. Pak přibyl Mars, neboli Marsmeloun. Loni Slunce nebo také Heliosféra. Čtyři objekty letos doplnil pátý, a tím je Temnalóna – model noční planety Země. Hvězdárna ho ukázala už v červenci, a to spolu s běžným modelem Země, teď se na Kraví horu vrátí všech pět objektů.

K vidění tu budou od 1. až do 8. srpna, vždy od 14:00 do 23:30. Tedy aspoň za předpokladu, že bude dobré počasí. To znamená, že by neměl foukat silný nárazový vítr nebo by nemělo hustě pršet. Pokud počasí dovolí, pak v osm hodin večer proběhne představení nové Temnalóny v podání ředitele hvězdárny Jiřího Duška, jeho kolegy Jana Píšaly nebo Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně.

„Noční strana Země není černá, bezvýrazná ani statická. Sopečné erupce, polární záře, blesky nebo meteory vytvářejí světlo, které je patrné po dobu několika milisekund až po dny a týdny, dokonce i měsíce. Nejzřetelnější je ale to světlo, které vytváří člověk a jež slouží k zahnání tmy,“ přibližuje hvězdárna, proč se rozhodla pro noční model Země.

Podkladem pro Temnalónu se stala pozorování ze sondy Suomi. Ta od roku 2022 monitoruje Zemi z osmisetkilometrové výšky. Zachytit umí jednotlivé pouliční lampy i rybářské lodě. Dohromady to chtělo k vytvoření perfektního modelu tři týdny pozorování a 312 oblétnutí sondy obou zeměpisných pólů a k tomu 2,5 terabajtu dat. Díky tomu jsou vidět lidská sídla, některé dálnice i ostře hlídané hranice. Na pólech model ukáže prstence polárních září. Chybí blesky, noční svítící oblaka i meteory.

A jak přesně jsou vlastně objekty velké? Pokud by člověk chtěl vidět Lunalón ve stejné velikosti, jako když kouká nahoru na skutečný Měsíc, musel by od něj poodejít asi kilometr daleko. Metr od Terralóny zobrazuje to, jak vidí planetu Zemi kosmonauti.

Foto: Festival planet

Země a Země v noci pohromadě

Všechny objekty na Festivalu planet v sobě ukrývají nějakou zajímavost. Na modelu Marsu jsou vidět polární čepičky, sopky i krátery. Slunce je vyvedeno tak, aby vyniklo v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Díky tomu je vidět to, co ze Země lidské oko nezahlédne. Jsou to silné erupce i tmavé filamenty, tedy výrony chladnější sluneční hmoty.

Všechny jsou také poměrně oblíbené. Loni v létě překročil festival se svými vesmírnými objekty rekord v návštěvnosti. „Nikdy v historii na žádnou naši akci nedorazilo tolik návštěvníků,“ popisuje hvězdárna. Bylo jich šedesát tisíc. Kolik jich bude letos, ukáže první srpnový týden. Debata nad tím, co přibude příští rok, už se vede.

Foto: Festival planet

Loni ve čtyřech, letos v srpnu bude premiéra v pěti