Psal se rok 2001 a Henrik Fisker prožíval absolutní vrchol kariéry designéra vozů. Po předchozí zkušenosti u BMW a tvorbě modelu BMW Z8 začal pro Ford navrhovat vozy značky Aston Martin, přičemž svůj podpis zanechal na takových vozech jako DB9 či V8 Vantage.

Jenže pro Fiskera to bylo málo. Snil totiž o založení vlastní společnosti produkující osobité vozy s inovativní technologií. K realizaci tohoto snu došlo v roce 2005, kdy se spojil s Bernardem Koehlerem, který svůj pracovní život taktéž zasvětil vozům a jejich designům.

Společnost Fisker Coachbuild původně působila jako úpravce již existujících modelů, přičemž se specializovala především na vozy od německých prémiových výrobců Mercedes-Benz a BMW. Fisker do jejich modelů přidával nové exteriérové a interiérové díly a také upravoval jejich technické parametry.

Úpravy se ovšem nedařily podle jejich představ a dodávky zákazníkům nabíraly na zpoždění. Na vině byl dost možná i fakt, že se Fisker od roku 2008 začal mimo úprav sériových vozů, mezi kterými nechyběly ani modely značky Tesla, soustředit i na vývoj vlastního automobilu. Projekt jménem Karma byl luxusní plug-in hybrid kombinující benzínový čtyřválec s elektromotorem. Benzínová jednotka přitom sloužila jako generátor energie ukládané do akumulátorů, které šlo nabíjet i ze sítě.

Po několika odkladech se vůz dostal na trh v roce 2011. Zájemcům byl nabízen za částku 100 tisíc dolarů, což v té době představovalo zhruba 1,8 milionu korun. I to byl důvod, proč projekt oslovoval především excentriky z řad celebrit a podnikatelů.

Za dobu výroby modelu Karma vzniklo asi 600 exemplářů. Jak všem z historie víme, Karmě se nikdy nepodařilo dosáhnout stejných úspěchů jako podobně laděnému Modelu S od Tesly.

Důvodem byla řada technických potíží, které tento vůz sužovaly, a také finanční problémy, do kterých se Fisker postupně dostával kvůli tahanicím o vládní půjčku. Značku navíc potkalo několik smolných momentů, například hurikán, který zničil jednu ze zásilek vozů. Henrik Fisker se proto pomalu stáhl z pozice generálního ředitele a ve společnosti, která nesla jeho jméno, začal vystupovat pouze coby člen představenstva.

To byl postupný začátek konce Fiskeru. V roce 2013 došlo k úplnému odchodu Henrika Fiskera z podniku a masivnímu propouštění zaměstnanců. Ani tento krok ale nepomohl automobilce udržet se na hladině a jediným východiskem se pro ni stal bankrot. To, co zůstalo, v následujícím roce odkoupil čínský Wanxiang, který podnik přejmenoval na Karma Automotive. Pod tímto jménem začal prodávat model Revero, vycházející z původní Karmy, a ve své činnosti pokračuje dodnes.

Ambiciózní návrat

O jméno Fisker však automobilový průmysl přišel jen na chvilku. V roce 2016 Henrik Fisker povstal z popela se svou novou společností Fisker Inc. Možnost stát se prvním výrobce čistě elektrických vozů mu sice protekla mezi prsty, jeho nové plány jsou ovšem neméně ambiciózní.

Cílem je přinést na trh cenově dostupné a prozatím vůbec nejudržitelnější elektrické SUV s dojezdem téměř 500 kilometrů. Důvodů, proč bude Fisker Ocean, jak značka vyvíjenou novinku pojmenovala, skutečně unikátní, je ale mnohem více.

Zajímavostí je například solární panel zabudovaný do střechy vozu či způsob, jakým bude nabízen zákazníkům. Ti si jej totiž budou moci nejen koupit za 37,5 tisíce dolarů, tedy přibližně 880 tisíc korun, ale také od Fiskeru pronajmout za sumu začínající na 379 dolarech za měsíc (zhruba 9 tisíc korun).

Zájemci budou moci ročně najezdit až 48 tisíc kilometrů, ještě předtím je však nutné složit zálohu ve výši 3 tisíc dolarů (přibližně 70 tisíc korun).

A pak jsou tu také jednání s koncernem Volkswagen o možném využití platformy MEB, díky které by vůz stál na stejném základu jako některé modely od této německé automobilky, Audi, Seatu či Škodovky, konkrétně modelu Enyaq. V této otázce však stále probíhají jednání a není jasné, kdy budou u konce (a zda budou zdárné).

Vstup na burzu

Fisker v současné době plánuje uvedení vozu do výroby koncem roku 2022. S tím by měly pomoci i aktuální události, které se ve Fiskeru v posledních dnech odehrály. Možná se Henrik Fisker inspiroval strategií Nikoly ve svém rozhodnutí spojit se se společností Spartan Energy Acquisition spadající pod Apollo Global Management, která je kótovaná na newyorské burze a díky které vstoupí na burzu i právě Fisker.

Cílem automobilky je tímto krokem získat kapitál přesahující 1 miliardu dolarů, jež mu pomůže pokračovat ve vývoji projektu Ocean. Díky fúzi, která by měla být završena v posledním kvartálu tohoto roku, získal Fisker finanční ocenění ve výši 2,9 miliardy dolarů při hodnotě 10 dolarů za akcii. Fisker tak může bez problému pokračovat v přípravě stavidel, po jejichž nadzvednutí zaplaví Ocean trh s elektrickými vozy, na kterém bude konkurovat modelům jako Tesla Model Y či Ford Mustang Mach-E.