Od černobílých pixelů až k těhotnému muži. Emoji jsou tu 25 let, kořeny mají ale už v 17. století

Emoji kalendáře 📆 obsahuje na většině platforem datum 17. července. Dnes proto mají tyto grafické symboly svůj světový den.

-1Insider

Foto: CzechCrunch

První verze „hovínka“, ikonické smějící se emoji a nedávno přidaný těhotný muž

Brouzdat internetem bez toho, aby člověk narazil během pár minut na emoji, je dnes téměř nemožné. Podle různých odhadů se těchto grafických znaků denně na světě pošlou nejméně jednotky miliard a mají tak obrovský vliv na podobu každodenní digitální komunikace. Přitom to není tak dávno, co se používaly jen v operačních systémech několika japonských operátorů. Dnes slaví emoji svůj světový den.

Nasnadě je otázka, proč zrovna dnes. Odpověď je celkem prostá – 17. červenec je den, který je zobrazen na emoji kalendáře 📆. Alespoň tedy na většině platforem. Pokud si tento text zkopírujete například do WhatsAppu, na emoji výše najdete 24. únor, což je den jeho spuštění. Pokud na Facebooku, uvidíte 14. květen, tedy den narozenin Marka Zuckerberga.

Původní datum přitom vychází z iniciativy Applu, který oznámil 17. července 2002 spuštění služby Mac iCal a o pár let později právě toto datum vykreslil na tehdy vznikajících emoji. Ostatní platformy pak den většinou převzaly. Apple se ovšem výrazně přičinil nejen na emoji kalendáře, ale vůbec na tom, že se tyto grafické smajlíky rozšířily do západního světa.

Historicky jsou emoji dalším pokusem, jak obohatit textovou komunikaci, aby byla srozumitelnější a mohla jednoznačně zobrazovat i určité emoce. Například už anglický filozof John Wilkins, žijící v 17. století, navrhl interpunkční znaménko pro označení ironie, pro které zvolil symbol ¡, dnešní obrácený vykřičník. Dnes bychom použili možná 🙃.

Dva spojené otazníky, které v roce 1966 navrhl pro zobrazení lásky spisovatel Hervé Bazin

Blíže se přiblížil v roce 1966 francouzský spisovatel Hervé Bazin, když vymyslel interpunkční znaménka pro různé situace, včetně jednoho, které nazval „le point d’amour“ a složil ho ze dvou protilehlých otazníků se společnou tečkou. Bazinův vynález se sice neujal, ale je v podstatě historickou verzí emoji ❤️ nebo emotikonu <3.

Pro pořádek v termínech – emoji je znak, který je samostatně kódovaný a po technické stránce se tak neliší od individuálních písmen či znaků jako ڨ, @ či . Emotikony jsou oproti tomu složeny z více interpunkční znaků či znamének (kupříkladu :-) či ¯\_(ツ)_/¯) a jsou o něco starší než emoji. Ne však o tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Příběh prvního emotikonu je dobře zdokumentovaný. Obyčejného smajlíka :-) nejspíš použil poprvé profesor Scott Fahlman v počítačovém fóru na Carnegie Mellon University v roce 1982. První emoji pak vznikly v roce 1997 a nevymyslel je nikdo jiný než japonská firma SoftBank – dnešní významný investor nejen ve startupovém světě, tehdy ovšem i jeden z hlavních výrobců telefonů v zemi vycházejícího slunce.

SoftBank tehdy vydal telefon s devadesáti černobílými emoji. Byly mezi nimi domácí zvířata, čas, různé japonské symboly i několik obličejů. Už tehdy navíc vzniklo notoricky známé emoji 💩. Další japonský operátor Docomo následoval konkurenci po dvou letech s vlastní rozšířenou sadou. Problém byl však v tom, že obrázky nebyly vzájemně kompatibilní – pokud uživatel telefonu od SoftBanku poslal emoji svému kamarádovi s mobilem Docomo, příjemce dostal jen prázdný čtvereček nebo nesmyslnou řadu znaků.

softbank-emoji-1997-emojipedia-min

Foto: EmojiTimeline.com

Historicky první ucelený set emoji od japonské Softbank z roku 1997

Emoji si pak ještě více než dekádu žily vlastním životem, uzavřeným v japonském telekomunikačním prostoru, zatímco většina světa se spokojila s obyčejnými textovými smajlíky. Inženýři v Evropě a Spojených státech si však postupně fenoménu začali všímat a do hry právě v ten moment vstoupil Apple.

Cupertinský gigant chtěl totiž vstoupit v roce 2008 s prvním iPhonem i na japonský trh, avšak věděl, že bez podpory oblíbených emoji by zde nepochodil. Systém iOS ve verzi 2.2. byl tedy nastavený tak, že při použití SIM karty od SoftBanku byla přístupná klávesnice s emoji. Tehdy už samozřejmě v barevném provedení.

Vtipné digitální obrázky záhy přilákaly pozornost i mimo Japonsko a tlak na jejich celosvětové zpřístupnění se zvětšil. Různí výrobci tak představovali vlastní sety emoji, ale naráželi na podobný problém jako japonští operátoři v 90. letech. Ze všech stran se tak začaly ozývat hlasy podporující standardizaci emoji.

A jak si trh přál, tak se také stalo. O to, že například emoji 😂 vypadá dnes na všech platformách stejně, se zasloužilo konsorcium Unicode. Jedná se o spolek, který spravuje databázi všech digitálních znaků, vytváří k nim univerzální kódy a typicky tak zajišťuje, aby například písmeno Á vypadalo přibližně stejně na všech digitálních platformách i ve všech fontech. V roce 2010 do své databáze zařadil i emoji a umožnil tak jejich celosvětové rozšíření.

O pár měsíců později už Apple rozšířil emoji na svém operačním systému do celého světa. První chytré telefony se tak zasloužily o to, že emoji byly skutečně všude. Google oproti konkurenci trochu zaspal a oficiální podporu emoji na Android přidal až v roce 2013. Následovala však léta, kdy se z emoji stal obrovský kulturní fenomén.

Klíčovou roli hrály například v hudebním klipu písně Roar zpěvačky Katy Perry z rok 2013. Britský deník The Guardian přepsal o dva roky později do emoji celý projev tehdejšího prezidenta Baracka Obamy, Facebook je implementoval vedle typického palce nahoru jako další reakce. Nebo oxfordský slovník vyhlásil jako „slovo“ roku znak 😂, známý jako obličej se slzami štěstí. Bylo to vůbec poprvé v historii, co tuto anketu nevyhrálo skutečné slovo.

Trend dospěl tak daleko, že už v roce 2015 obsahoval emoji každý druhý komentář na Instagramu. V roce 2017 Facebook zveřejnil, že jen na komunikační aplikaci Messenger lidé posílali pět miliard emoji denně. Jelikož od té doby se emoji rozšířily i výrazně mimo komunikační platformy, dnes bude jejich celkový použitý počet nejspíš v desítkách miliard denně.

Kolem roku 2015 skutečně převládal názor, že z emoji možná bude nový jednotný komunikační jazyk. Ostatně existovaly i pokusy přeložit do emoji celé knihy, což se však ukázalo jako neobratné a špatně srozumitelné. Malé grafické symboly se tak ujaly hlavně jako doplněk standardního digitálního textu.

Dnes výrazně rozšířený univerzální set tvoří 3 363 emoji pro různé situace a v různých genderových i rasových variantách. Japonský historický odkaz v něm ale zůstal výrazný – ne náhodou obsahuje celou řadu tamních jídel 🥡🍜🍣, budov 🏣🗼🏯 nebo znaků 🈸 🈲 🈂️.

Unicode se také ustanovil jako autorita, která schvaluje nové návrhy na emoji. Každoročně jich přidá několik stovek a někdy dokáže vyvolat i kontroverze. V posledních verzích například přidal muže ve svatebním závoji, genderově neutrálního Santu Clause nebo těhotného pána.

Největší pozornost se však ubírá na obličejové emoji, protože v zásadě umožňují vyjadřovat stále přesněji určité emoce a jsou nejpoužívanější. I proto se poměrně rychle ujaly letošní nové emoji salutování 🫡, „roztékání“ 🫠 nebo obličej překrývající si oči 🫣. V září bude Unicode schvalovat nové emoji pro příští rok – je mezi nimi třeba třesoucí se obličej, nové barvy srdíček nebo podobizny havrana, husy či zázvoru.

Jiří Svoboda

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.