Všemožné firemní benefity, digitální stravenky, aplikace pro zvyšování štěstí zaměstnanců, cestovní kancelář a také zachycování oxidu uhličitého spojené s modernizací zemědělství. Václav Kurel vybudoval během necelých dvaceti let ze své nenápadné společnosti Benefit Management velkou skupinu, přes níž se každý rok točí miliardy korun nejen v benefitech pro zaměstnance. Ty se navíc v průběhu let staly hybnou silou pro další, ještě ambicióznější projekty. „Do inovací a nových projektů každoročně investujeme nejméně polovinu našeho zisku,“ říká Ondřej Tyl, ředitel Benefit Plus, části firmy, která se věnuje zaměstnaneckým benefitům.

Třiačtyřicetiletý Ondřej Tyl je v pražské firmě s krátkým přerušením od roku 2006. Počínání Václava Kurela tak sledoval skoro od začátku, a když se před rokem vybíral nový výkonný ředitel Benefit Plus, padla volba právě na něj. Dosavadní CEO Václav Kurel se totiž po téměř dvou dekádách ve světě benefitů vydal na misi spojenou se záchranou planety. Dál však zůstává jediným vlastníkem firmy, která v Česku úspěšně bojuje se zahraniční stravenkovou konkurencí.

Dnes už jsou zaměstnanci zvyklí, že si své stravenky nemusí nosit na papírových kuponech po kapsách nebo peněženkách, ale mají je digitalizované na platebních kartách nebo rovnou v mobilních telefonech. Ještě před několika lety však bylo něco jiného než papírová stravenková (na které se i kvůli jejich formě obvykle nevracelo) takřka nepředstavitelné. „Vyrostli jsme na firemních benefitech a před sedmi lety jsme si řekli, že už bylo dost placení papírky v restauracích. Tak jsme přišli s digitální stravenkou na platební kartě,“ vzpomíná Ondřej Tyl.

Zažehnutí stravenkové revoluce

Digitální revoluci ve stravenkách se v Benefit Plus rozhodli odpálit v roce 2013, v Česku tedy zhruba dva roky před všemi ostatními. „Vzpomínám si, jak náš majitel přišel v létě do zasedačky a oznámil, že zbavíme Česko papírových stravenek. Tehdy to byla skutečně revoluční myšlenka. V celé Evropě existovaly stravenky na platební kartě jen v jedné zemi,“ říká Ondřej Tyl, který u všeho byl jako country manažer pro Českou republiku.

Dnes už řídí Benefit Plus v Česku i na Slovensku a první rok ve funkci sledoval, jak jen ve stravenkách od Benefit Plus zhruba 100 tisíc zaměstnanců po celé zemi utratilo už přes miliardu korun. Abychom však pochopili celou šíři podnikání skupiny, je třeba se podívat na všechny projekty pod hlavičkou skupiny Benefit Management, které letos mají vygenerovat v obratu přes tři miliardy korun. V něm jsou započítány i transakce přes stravenky či útraty za benefity. Právě ty stále představují hlavní nohu skupiny.

Foto: Carboneg

Václav Kurel, zakladatel Benefit Management a projektu Carboneg

Benefit Plus je od začátku stavěl digitálně, aby umožnil zaměstnancům co největší svobodu ve výběru benefitů a současně minimalizoval firmám administrativu s nimi spojenou. Už tehdy tím podle Tyla celý sektor inovoval, protože se v té době zaměstnancům i na využití různých volnočasových benefitů rozdávaly hlavně papírové poukazy.

V Benefitu nasadili všechny aktivity od sportovního a kulturního vyžití přes cestování až po osobní rozvoj či různé zdravotnické služby do takzvané online cafeterie, jak se říká místu, kde si mohou zaměstnanci vybírat z široké nabídky benefitů. „Název cafeterie tehdy skoro nikomu nic neříkal a vzpomínám si na vtipné okamžiky, když jsme po telefonu vysvětlovali zákazníkům, že jim nenabízíme firemní kantýnu,“ usmívá se Tyl.

V roce 2022 už je cafeterie standardem napříč společnostmi i konkurencí, s níž Benefit Plus v tuzemsku soupeří. Dnes už však má celá pražská skupina mnohem širší záběr. Spustila vlastní cestovní agenturu a věnuje se také edukaci zemědělců v oblasti regenerativního zemědělství.

Některé projekty možná s benefity a stravenkami nejdou dohromady, ale skupina se podle Ondřeje Tyla snaží využívat příležitosti, které se před ní objeví. Samotný Benefit Plus dokázal i v minulém pandemickém roce meziročně vyrůst skoro o čtvrtinu, když v očištěných tržbách za rok 2021 za celou skupinu reportoval 177 milionů korun při čistém zisku ve výši 32 milionů korun, přičemž jediným majitelem je stále Václav Kurel a financování probíhá z vlastních zdrojů. Řadu nabídek na prodej či kapitálový vstup externích investorů prý zakladatel skupiny vytrvale odmítá.

Inovace všeho druhu

Kdyby se nemohl rozhodovat sám, možná by mu akcionáři nedovolili se začít věnovat projektu z úplně jiné oblasti. Dceřiná společnost Carboneg je v podstatě startup uvnitř skupiny, se kterým má Václav Kurel velké plány. Ukládání oxidu uhličitého do země plánuje nabízet firmám jako jeden z dalších benefitů a obecně nástrojů pro boj s uhlíkovou stopu. „Že je třeba zbrzdit klimatické změny, je jasné. Je to obrovský a naléhavý problém, k jehož řešení chceme přispět,“ vysvětloval Kurel v nedávném rozhovoru. Proto se před rokem rozhodl přepustit šéfovskou židli v Benefit Plus kolegům a věnuje se teď naplno právě Carbonegu.

Ani v Benefit Plus se už však nerozvíjí jen stravenky a benefity jako takové. I tady se ukazuje, že když někde vidí příležitost, chopí se jí. Třeba když uprostřed pandemie spouštěli vlastní cestovní agenturu, zatímco jiné zavíraly. Jelikož je cestování důležitou součástí zaměstnaneckých benefitů, rozhodli se na svých dlouholetých zkušenostech v Benefit Plus postavit celou agenturu a brzy ji otevřou i dalším zájemců mimo svou stávající bázi, která čítá přes 200 tisíc zákazníků. Přestože se cestovka spouštěla v době pandemie, ani první rok podle Tyla nebyl provoz ztrátový a letos už se její obrat počítá v desítkách milionů korun.

Foto: Benefit Plus

Ondřej Tyl, ředitel Benefit Plus

Šíři aktivit skupiny Benefit pak doplňuje aplikace Happilea, která umožňuje vytvářet firemní sociální síť, v rámci níž je možné oceňovat kolegy, zapisovat vlastní úspěchy nebo zaznamenávat své nálady. Výsledkem mají být spokojenější zaměstnanci ve velkých firmách, kde už je péče z pohledu lidských zdrojů komplexnější a je důležité mít dobře nastavené všechny procesy.

O tom, že se v Benefit Plus snaží přicházet s inovativními nápady a nebojí se riskovat, svědčí i jeden neúspěšný projekt. Kelnero měl být před lety první mobilní číšník v Česku, avšak na trh přišel pravděpodobně příliš brzy a neuchytil se. Firma nakonec nápad uložila k ledu, ale její šéf hlásí, že už má s kolegy v hlavě několik dalších projektů.

„Když najdeme projekt, který dává obchodně smysl a mohl by nás bavit, nehledáme apriori důvody, proč do něj nejít. Je to součást toho, jak jsme tady vnitřně nastavení a můžeme si to naštěstí díky základům, které máme pevně postavené v benefitech, dovolit,“ doplňuje Tyl.