Od vlastních failů ke sdílení zkušeností. Jak mladý Čech a Slovák budují po celé zemi školky pro podnikatele
Zakladatelé Podnikni to Max Dužek a Jakub Tížek
V bublině velkých měst se může zdát, že pro začínající podnikatele existuje dostatek podpory. Coworkingové prostory, akcelerátory a inkubátory jsou totiž na každém kroku a také mnoho zkušených podnikatelů a mentorů sdílí své know-how s méně zkušenými kolegy.
Pozornost se však často zaměřuje na samotný rozběh podnikání – od toho, jak se poprat s byrokracii a formuláři, po to, kde a jak získat peníze. Podle dvojice dvacátníků s vlastními zkušenostmi s podnikáním by však měla podpora začínat ještě dřív.
Prvním krokem k byznysu totiž není získání IČO a peněz na rozjezd, ale motivace lidí, aby vůbec hledali díry na trhu či podnikatelské nápady a přemýšleli nad tím, jak je následně zrealizovat. A protože taková podpora v Česku chybí, rozběhli Jakub Tížek a Max Dužek projekt Podnikni to!, kde se snaží situaci zlepšit.
„Nadával jsem na to, jak málo zkušeností se na škole předává.“
Příběh začíná u Jakuba Tížka. Do podnikání se poprvé pustil v roce 2012, když si od rodičů půjčil peníze na rozběh vlastních nápadů. „Zkoušel jsem cokoliv, v podstatě jsem ale téměř nic nerozjel,“ směje se během rozhovoru.
„Chtěl jsem vybudovat projekt globálního srovnávání škol, po třech letech z toho nakonec vznikl portál srovnávající lokální jazykovky,“ popisuje Tížek. Během studií na Mendelově univerzitě v Brně zároveň vybudoval dotační firmu, ve které zaměstnával dvacet lidí. V mladém věku tak už měl s podnikáním dost zkušeností a pro rady, jak si rozběhnout vlastní byznys, za ním začali chodit spolužáci.
„Hodně jsem nadával na to, jak málo zkušeností se na škole předává. Chtěl jsem s tím něco udělat. Připravil jsem vlastní kurz o podnikání, který jsem na škole přednášel. Po jednom semestru to mělo skončit, díky velkému zájmu se však začal projekt rozvíjet dál,“ popisuje Tížek s tím, že aktuálně na Mendelce probíhá již devátý semestr jeho kurzu.
Slovák Max Dužek má s podnikáním podobné zkušenosti. Protože pochází z podnikatelské rodiny, podobně jako Tížek zkoušel rozjet vlastní nápady. „Můj první projekt byl velký fail,“ přiznává Dužek usmívajíc se nad šálkem kávy.
„Vše se točí jen kolem prachů.“
„Když mi bylo devatenáct, chtěli jsme pomáhat propojovat IT s korporátními klienty, aby se jim dobře spolupracovalo. Na Startup Weekendu jsme obsadili druhé místo a získali i investora z Polska. Po čtyřech měsících jsme však projekt s neúspěchem ukončili,“ popisuje dnes pětadvacetiletý Dužek.
Od budování byznysu ho úspěch neodradil. Jako spolumajitel se podílel na rozvoji projektu webové aplikace pro překladatelské firmy. Kvůli školním povinnostem, odjezdu na Erasmus a dalším faktorům se však rozhodl z aktivní pozice odejít a aktuálně drží jen podíl. Odnesl si ale cenné zkušenosti, jak to s podnikáním v Česku chodí.
„Podnikatelský systém nás učí krok jedna, nic však neříká o kroku nula. Všichni učí podnikat přesně tak, jak se nemá – vše se točí jen kolem prachů. To byla jedna z věcí, které mě štvaly, a chtěl jsem nějakým způsobem tenhle systém změnit,“ říká Dužek s tím, že prvním krokem k podnikání není získání IČO nebo peněz na rozjezd, když o byznysu člověk nic neví.
„Školy a systém lidí neučí, jaký je podnikání punk. V začátcích se musí dělat štíhle a s rychlými rozhodnutími. Univerzity místo toho žákům vštěpují věci, které jsou v rámci podnikání hodně daleko,“ pokračuje Dužek.