Po výhře Donalda Trumpa v letošních prezidentských volbách vyšlo najevo, že zásadní podíl na jeho úspěchu mají mladí konzervativní muži. Ti k Republikánské straně tradičně tíhnou, stále více se ale začínají vzdalovat mladým ženám, které se naopak stávají liberálnějšími. I proto se po výsledcích voleb objevil ve Spojených státech zvýšený zájem o radikální feministické hnutí 4B. To odmítá jakékoliv vazby žen na muže, pochází přitom z Jižní Koreje, kde funguje už několik let.

Hnutí 4B představuje radikální feministický proud, který vyzývá ženy k bojkotu tradičních vztahů s muži. Jeho název, který se překládá jako 4NE, odkazuje na čtyři korejské termíny: bihon (odmítnutí manželství), bichulsan (odmítnutí mateřství), biyeonae (odmítnutí randění) a bisekseu (odmítnutí sexu).

V Jižní Koreji začala iniciativa jako reakce na specifické problémy, se kterými se země dlouhodobě potýká. Případy násilí na ženách, rostoucí počet útoků v podobně tajně pořízených intimních záběrů žen i minimální tresty pro pachatele takových činů vedly k tomu, že jihokorejské ženy začaly proti stávajícím poměrům protestovat. Kolem roku 2016 pak demonstrace přerostly až do radikálního životního stylu 4B.

Pro mnoho Jihokorejek představuje proud možnost, jak se vymanit z tlaku tradičních očekávání, které jsou v zemi stále hluboce zakořeněné. Od žen se očekává, že budou věrnými manželkami, spokojenými matkami a zároveň si při svých rolích budou udržovat atraktivní vzhled.

Ty, které hnutí 4B zastávají, proto odmítají nejen vztah s muži jako takový, ale i konvenční ideály krásy, které takový svazek vyžaduje. Místo upraveného make-upu tak volí přirozený vzhled, krátké účesy včetně oholených vlasů i jednoduché a praktické oblečení.

Zároveň mají zastánkyně 4B už v mladém věku mnohdy vyšší počet pracovních úvazků. Platové rozdíly jsou v Jižní Koreji nejvyšší z vyspělých zemí a dosahují 31 procent. Mladé ženy jsou si proto vědomy, že nižší příjem jim v rámci rodinného uspořádání nikdo nevykompenzuje.

Hnutí, které se od svého počátku rozšířilo po celé Jižní Koreji, má nevyhnutelně i podíl na klesající porodnosti v zemi. Ta se sice projevuje dlouhodobě, v roce 2023 ale dosáhla historického minima 0,72 dítěte na jednu ženu a pokud by takovým tempem upadala i nadále, bude jihokorejská populace v roce 2100 poloviční.

Ačkoliv vláda různé finanční výhody pro rodiny s dětmi zavedla, mnoho žen si za svým rozhodnutím potomky nemít pevně stojí – mateřství totiž považují mimo jiné za obětování vlastní kariéry a nezávislosti. I to politikové kritizují, taková volba podle nich může za ekonomické problémy, se kterými se země potýká.

Iniciativa žen za radikální omezení vazeb na muže ale není jen záležitostí Jižní Koreje, na oblíbenosti nabírá i ve Spojených státech. Mnoho žen tímto způsobem reaguje právě na nedávnou výhru Donalda Trumpa v prezidentských volbách a tomu předcházející kampaň, která nejednou zahrnovala misogynní rétoriku a silně konzervativní výroky.

TikTok tak v posledních dnech zaplavila videa žen, které vyzývají k bojkotu mužů jako formě protestu proti sílícím misogynním náladám i omezení reprodukčních práv, k němuž Trump během svého předchozího mandátu výrazně přispěl. Některé si na kameru holí vlasy, jiné jen vysvětlují, proč se k hnutí 4B začínají hlásit.

Jako u každého trendu se nedá předem odhadnout, zda bude mít iniciativa ve Spojených státech tak dlouhé trvání, jako právě v Jižní Koreji. Minimálně diskuze na sociálních sítích ale poukazují na fakt, že hnutí mezi americkými ženami rezonuje a představuje pro ně radikální pokus o redefinici ženství i formu odporu proti současnému politickému i společenskému klimatu. To je i nadále, stejně jako v Jižní Koreji a mnoha dalších zemích, založeno na genderových nerovnostech a patriarchálním uspořádání.