Vilém a Tereza Vlašicovi jsou tak trochu blázni do sportu. Den bez vyplavených endorfinů u nich jako by nebyl. Do fitka chodili ještě donedávna denně a nakonec i k jejich seznámení došlo díky společné fitness bublině. Netrvalo dlouho a oba věděli, že spolu chtějí založit nejen rodinu, ale také podnik. A protože je spojovala od dětství láska k ořechovým krémům, začali budovat firmu Lucky Alvin zaměřenou právě na jejich výrobu.

Že by narazili na díru na trhu, to se sice říct rozhodně nedá, avšak i přes obrovskou konkurenci se manželům Vlašicovým podařilo najít klientelu a letos cílí na obrat přesahující dvanáct milionů korun. Boom nových výrobců ořechových másel u nás podle Viléma Vlašice dosáhl absolutního vrcholu před čtyřmi lety. V tu dobu prohnali svým novým strojem první arašídy s čokoládou také Vilém s Terezou. Etiketu s logem veverky doplnil název Lucky Alvin.

Pomineme-li fakt, že svá másla přivádí na trh třeba tuzemský ořechový obr Grizly nebo nezadržitelně rostoucí brněnský Aktin, o přízeň zákazníků na tomto poli soupeří celá řada dalších větších i menších producentů jako například Šufan či Big Boy. Poslední jmenovaný se zrodil rovněž v hlavě Viléma Vlašice a opět za stěnami fitness centra. Se svým společníkem se však názorově rozcházeli, a tak Vlašic z firmy vystoupil a pustil se do podnikání s manželkou.

V životopisech obou manželů sotva najdete něco, co by se nějak netýkalo fitness či ořechových másel. A i když dnes do fitka zamíří jen výjimečně, stále jsou s kulturou fitness pevně spojeni. Ořechové krémy totiž fitness sportovci oceňují jako málokdo a podnikatelé tak vědí, kam zamířit pro rady. Skrze fitness centra a e-shopy také Lucky Alvin prodává velkou část svých produktů, například přes Fitness007, který se v celkových prodejích drží v závěsu za Rohlíkem.

Foto: Lucky Alvin

Manželé Vlašicovi, zakladatelé firmy Lucky Alvin

„Z výživového hlediska je ořechové máslo úžasné. Obsahuje všechny tři důležité makroživiny: bílkoviny, sacharidy a zejména tuky v určitém poměru. Když je obohacené o čokoládu nebo kakao, tím líp. Líp se to jí,“ usmívá se čtyřiatřicetiletý Vilém. Kvalitní ořechové máslo navíc obsahuje velké množství vlákniny, vitamínů, minerálních látek a antioxidantů.

Nutriční hodnoty však rozhodně nebyly tím, co Vlašice na ořechových krémech zaujalo. Dodnes vzpomíná, jak poprvé ochutnal arašídové máslo v šesté třídě v Londýně na zájezdě. „Vím na den přesně, kdy to bylo, co jsem měl na sobě a s kým jsem tam byl. Na tu chuť nikdy nezapomenu,“ usmívá se. A chuť pro něj zůstává na prvním místě i dnes, kdy vyrábí 17 různých variant oříškových krémů.

Že másla chutnají skvěle, si Vilém a o rok mladší Tereza nechali ověřit také u odborné poroty britské ceny Great Taste, ve které produkty Lucky Alvin získaly dvě ocenění. „Great Taste je takový potravinářský Oscar, takže to pro nás znamená opravdu hodně,“ přitakává Vilém. Letos poslali k posouzení arašídové máslo s mořskou solí a letní speciál Piňa Colada. Tento krém obsahuje arašídy, kokos, bílou čokoládu a lyofilizovaný ananas.

Úspěch v soutěži v minulém roce dodal firmě nejen sebevědomí, ale také otevřel dveře pro expanzi. „Za dva měsíce plánujeme první dodávku do Dubaje, odkud nás kontaktovali dva Češi, kteří nás našli právě díky Great Taste,“ vysvětluje Vilém. Podle něj je ve Spojených arabských emirátech navíc velká potenciální klientela. Žije tam totiž plno Angličanů a Američanů, avšak jimi oblíbená a kvalitní ořechová másla v obchodech chybí.

Zatím Lucky Alvin exportuje pouze na Slovensko, další expanzi plánuje do okolních států. „Námluvy do zahraničí probíhají neustále, v tom je skvělá Tereza, která se zahraničním obchodem živila, když jsme se poznali,“ říká Vilém. Pronikání na další trhy však Vlašicovi nechtějí uspěchat. Prioritou je pevné usazení v Česku. „Nepotřebujeme jít všude a hned. Nestavíme firmu, abychom ji prodali, chceme budovat kontinuálně. Musíme si neustále hlídat kvalitu,“ zamýšlí se zakladatel firmy.

Úspěch másel Lucky Alvin vnímá Vilém v týdenních dodávkách čerstvě pražených ořechů a měsíční dodávce belgické čokolády. „Cestu k zákazníkovi se snažíme držet co možná nejkratší,“ říká. Čerstvě pražené ořechy dojedou v pondělí do výrobny v Horních Počernicích, v pátek Vlašic vyráží s plnými paletami skleniček k odběratelům. Nejčastěji na palety nakládá arašídové máslo s bílou čokoládou, kokosovo-mandlový krém s vanilkou a čistě mandlový krém.

„Arašídy máme argentinské. Obrovský exportér arašídů je i Čína. Prodávají je v bio kvalitě za nízkou cenu, ale podnebí a chuť jsou jiné,“ popisuje Vilém důvody, proč každé arašídové máslo chutná trochu jinak, byť je vyrobeno pouze z arašídů. Výrobci másel také nemusí na etiketě uvádět, zda byly arašídy pražené v oleji či horkým vzduchem. „My bereme ty pražené vzduchem. Hůř se s nimi pracuje, protože nejsou mastné, ale produkt je na úplně jiné úrovni,“ dodává.

Byť by Vilém rád odebíral lokálnější suroviny, realita je taková, že ořechy putují do Česka z celého světa. Lískáče z Turecka, kokos ze Srí Lanky, kešu z Indie a mandle z Kalifornie. Mandle ze Španělska podle Viléma nejsou tak dobré jako ty kalifornské a pod takové máslo by se nepodepsal. „Pokud bychom změnili dodavatele, lidem by to přestalo chutnat,“ je přesvědčen šéf Lucky Alvin.

Z Kalifornie přitom dnes pochází 80 procent světové produkce mandlí. Pro opylení obrovských a stále rostoucích zemědělských ploch svážejí včelaři svá včelstva, kterých skokově ubývá kvůli chemickým pesticidům, včelím nemocem a úbytku přirozeného prostředí. Ekologického problému si je Vilém vědom, v chuti však kompromis nedělá. Ani od zákazníků tlak po ekologičtějších bio produktech nezaznamenal.

V čem však chce jít zákazníkům naproti, jsou zálohované obaly, po kterých se ptají hlavně ve zdravých výživách. „Lidé nechápou, proč ještě nebereme sklo zpět. Důvod je ten, že nemáme technologii na vymývání,“ vysvětluje Vilém. Cirkulární ekonomika je nicméně jeden z pilířů, který si pro letošek firma vzala za své. Vlašicovi proto hledají externí firmu, která by jim sklenice vymývala.

Aktuálně Vlašicovi zvažují i další možnosti, jako je například cirkulární odpadiště Cyrkl. To zajišťuje další využití materiálu, který jedna firma odevzdá jako odpad, ale další z něj může benefitovat. „Byl bych moc rád, aby šlo sklo znovu do oběhu místo do kontejneru. Bude s tím práce navíc, ale legislativně by nás to stejně dohnalo. Takto budeme připraveni,“ myslí si Vilém.

Etikety na sklenicích Lucky Alvin jsou plně kompostovatelné, bez laku, s potiskem bez ředidel či rozpouštědel a přilepené čistě cukrovým lepidlem. Nevýhodou etiket bez plastů je však velmi obtížná smývatelnost ze skla, což se ukázalo jako problém právě při plánovaném opakovaném využívání sklenic.

„Řešíme uhlíkovou neutralitu a udržitelnost. Obalové materiály jsou to hlavní, co se teď snažíme podchytit. Pokud půjde sklenice vrátit do oběhu, její uhlíková stopa se může snížit až o 85 procent,“ říká Vilém, který chce uhlíkovou stopu své firmy kompenzovat sázením stromů.

Souznění s přírodou se učí posledních pár let. „Byl jsem městský kluk, kterého zajímaly jenom fitness a svaly,“ přiznává. Ve stravování řešil pouze to, aby měl co nejvíc bílkovin, ale kvalita či původ potravin ho nezajímaly. „Dnes je můj přístup holistický. Nejde mi o svaly, ale o zdraví a co největší kontakt s přírodou,“ uzavírá Vilém Vlašic.