Ostrava předběhla Prahu, na letiště tam pojede elektrovlak. Na jedno nabití zdolá až 80 kilometrů

České dráhy jednotku zatím nasadí v Moravskoslezském kraji, během roku 2026 dostanou dalších 15 kusů, budou nejspíš jezdit tamtéž.

Luboš KrečLuboš Kreč

navrh-bez-nazvu-2

Foto: Škoda Group / Canva Pro/CzechCrunch

První český bateriový vlak

0Zobrazit komentáře

S novým jízdním řádem na železnici, který vstoupil v platnost v polovině prosince, dochází i technologické změně – na tratě v Moravskoslezském kraji vyjede první vlak s bateriovým pohonem. Do dvou let k němu přibudou další, Český drahám je dodá společnost Škoda Group ze skupiny PPF.

Vlaky vyvinula právě plzeňská Škoda a budou jezdit na trati z Veřovic na Novojičínsku přes Štramberk, Kopřivnici, Příbor a Studénku do Ostravy. Mluvčí Škody Group Jan Švehla uvedl, že vlaky vycházejí z elektrických jednotek RegioPanter, ale mohou jezdit i na neelektrifikovaných tratích. Dojezd vlaku na baterie je 80 kilometrů.

Lidé z Novojičínska díky tomu získají celodenní přímé vlakové spojení s krajským městem. Dosud na lince S8 při cestě do Ostravy museli většinou přestupovat ve Studénce. V létě budou navíc vybrané spoje této linky zajíždět i k letišti v Mošnově. Praha se vlaku v Ruzyni dočká až ve 30. letech.

Vlak je dlouhý téměř 53 metrů. Je v něm 140 míst k sezení, celkem se do něj vejde 323 cestujících. Vlak je bezbariérový, je v něm wi-fi, klimatizace, kamerový systém či odbavovací systém, v němž lze platit kreditní kartou.

Vlak se může dobíjet za jízdy pod elektrickou trolejí nebo když pod ní stojí ve stanici, ale také třeba připojením vysokonapěťového kabelu v koncové stanici. Vlak dokáže při pohonu na baterii jet rychlostí 120 km/h, v trolejovém módu zvládne až 160 km/h.

České dráhy už podle náměstka jejich generálního ředitele Jiřího Ješety objednaly od Škody dalších 15 vozů, které budou k dispozici na konci roku 2026. „To jsou ale úplně nové bateriové vlaky, které se začínají vyrábět, vyvíjet a schvalovat. Kdežto první čtyři jednotky jsou vlastně standardní RegioPantery dovybavené bateriemi,“ řekl už dříve Ješeta. Také tyto vlaky mají jezdit v Moravskoslezském kraji.

Vláda už ale vypsala dotační program, aby elektrovlaků bylo v Česku – je v něm 15 miliard korun z modernizačního fondu a žadatalé o příspěvek na nákup ekologičtějších sousprav se mohou hlásit do jara 2025.

S využitím ČTK.

Odvrácená tvář Black Friday. Většina prodaného zboží končí vyhozená na skládkách

Zatímco Black Friday nabízí slevy na někdy až zbytečné výrobky, existuje alternativa: Giving Tuesday, vyzývající raději k pomoci potřebným.

sleva-skladka

Dall-E / OpenAI / CzechCrunch

Řada výrobků koupených během Black Friday končí na skládkách

0Zobrazit komentáře

Kdo nikdy nic nekoupil v rámci Black Friday, ať hodí kamenem. Akce, která se ze Spojených států rozšířila na přelomu století i za jejich hranice, láká každým rokem na zlevněné produkty. Koná se zpravidla koncem listopadu a značí jakýsi začátek vánoční nakupovací sezóny. Už dávno ale není jen nástrojem pro výhodnou koupi potřebných věcí. Podle průzkumů jsou ve slevách spíš přebytky – a často pak končí v popelnici.

Původní Black Friday, tedy Černý pátek, neměl s nakupováním nic společného. Termín v 60. letech minulého století popisoval chaos, který nastával hned po Dni díkůvzdání. To vždy připadá na čtvrtý čtvrtek v listopadu a při jeho příležitosti se scházejí celé rodiny, konají se sportovní akce… a lidé začínají přemýšlet nad vánočními dárky. Právě proto začaly americké obchody nabízet slevy, díky kterým se jim zároveň zvedly i tržby. Jednalo se přitom o tak výhodné nabídky, že kvůli nim někteří lidé před obchody stanovali přes noc.

Co ale historicky trvalo jeden den, se postupně rozšířilo na celý měsíc. Ve výlohách amerických obchodů visí plakáty upozorňující na přicházející slevy, na sociálních sítích kolují reklamy na výhodné nabídky a influenceři doporučují svým sledujícím tu či onu značku. V Česku je pak navíc běžné, že různé firmy vyhlásí Black Friday třeba i uprostřed léta.

Posunul se navíc nejen význam celé akce, ale i typ produktů, které zákazníci nakupují. Podle průzkumu think-tanku Green Alliance skončí až 80 procent těchto výrobků na skládkách nebo ve spalovnách. Jejich prodej v rámci Black Friday je podle analytiků především způsobem, jak se firmy zbavují přebytečných zásob a na zboží, o které za běžných podmínek není zájem, vydělávají.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Slevy navíc zdaleka nekončí v pátek – na řadě je totiž zpravidla Cyber Monday. Jedná se o další fenomén, který se pro změnu zaměřuje na pondělní slevy v e-shopech. Zatímco fyzické obchody tak nabízejí výhodné ceny především v pátek, jejich online verze či konkurence láká zákazníky hned po víkendu.

Black Friday i Cyber Monday mají logicky široký ekologický dopad, například kvůli doručování zásilek. Britská environmentální nezisková organizace Population Matters tvrdí, že jen ve Velké Británii se v roce 2020 emise oxidu uhličitého z doručování zásilek během nákupního maratonu vyrovnaly 435 zpátečním letům mezi Londýnem a New Yorkem. Firmy podle ní navíc používají velmi často jednorázové obaly.

V kontrastu k těmto dvěma dnům ale vznikl jakýsi únik z nákupního šílenství, a sice Giving Tuesday. Iniciativa vznikla v roce 2012 jako jejich přímý protipól a koná se vždy první úterý po Dni díkůvzdání – letos tedy 3. prosince. Jejím cílem je omezit konzumní chování a naopak podpořit ty, kteří potřebují pomoc. Ať už se jedná o charitativní organizace, celé komunity nebo jednotlivce. Další iniciativa Green Friday zase podporuje nákupy udržitelných produktů právě během Black Friday.

Některé značky pak k tématu nákupů přistupují po svém. Prodejce nábytku IKEA umožňuje v období kolem velkých slev nákupy staršího zboží. A značka oblečení Patagonia zase pravidelně věnuje část zisku z Black Friday environmentálním organizacím.