Panoramata, sýry, lázně i nejstarší zubačka v Evropě. Hora Rigi skýtá koncentrovaný švýcarský zážitek

Za krásami Švýcarska jsme vyrazili na horu Rigi. Zjistili jsme, že na malém území je jich obdivuhodné množství a že dobrým sýrem se nelze přejíst.

rigi-nahled

Foto: Moje Švýcarsko

Za krásami Švýcarska můžete vyrazit na horu Rigi

0Zobrazit komentáře

Nad Lucernským jezerem se do výšky 1 800 metrů nad mořem vypíná Rigi, které Švýcaři přezdívají Královna hor. Pro ty, kdo Švýcarsko ještě nenavštívili, jde o ideální startovní lokalitu. Na hoře a v jejím nejbližším okolím lze totiž okusit takřka vše, co země nabízí: příjemnou horskou turistiku, osvěžení v chladivé vodě, ochutnávku lokálních sýrů i pálenek, lázně s výhledem na vrcholky Alp a také možnost svézt se typickým dopravním prostředkem, kterým je tady zubačka.

Na horu Rigi vede několik cest. My vyrážíme ze zastávky Arth-Goldau, jelikož naší výpravě vzhůru předchází návštěva zdejší palírny Fassbind. Jdeme tak ve stopách švýcarských tradic, protože zdejší obyvatelé se před výstupem na horu vždy rádi posilnili a stále posilňují místním kulturním mokem – třešňovicí. My se posilňujeme nejen třešňovicí, přesto jsme schopni vnímat krásu nádraží, které je jako vystřižené z filmů od Wese Andersona. K dokonalosti chybí jen to, aby se kolem nás prosmýkl Bill Murray.

Naskakujeme na zubačku, která se tady prohání po nejstarší horské ozubnicové železnici v Evropě. Vznikla už v roce 1871 a jako první se tehdy začala stavět dráha na Rigi vedoucí z jihozápadní strany z obce Vitznau, která leží přímo na břehu Lucernského jezera. V roce 1873 byla prodloužena těsně pod vrchol hory, takže dosáhla téměř sedmi kilometrů. My na vrchol míříme po druhé dráze, která začala být budována taktéž v roce 1873.

rigi-2

Foto: Moje Švýcarsko

Na vrchol hory Rigi vede několik cest – pěších i zubačkami

Kromě jízdy moderními zubačkami zde může cestovatel narazit i na historický pozůstatek v podobě někdejší parní zubačky. Máme to štěstí, že ji během naší vyjížďky potkáváme, i když je tady parní pohon už dávnou minulostí. Elektrifikace zde začala naplno panovat v roce 1937. A v posledních letech se tady vyjímají také zubačky futuristického vzezření ve zlaté a černé barvě, jejichž velkou předností je pohodlné lehátko v přední části, z něhož si lze užívat krásný výhled na okolní krajinu vleže.

Krávy a hory, kam oko dohlédne

Výhled tady stojí skutečně za to. Jelikož není hora Rigi příliš vysoká, je celá pokrytá trávou, lučními květinami a jehličnatými stromy. Pasou se na ní krávy a ovce, takže neustále slyšíte jejich uklidňující zvonce, do toho se všude kolem vás vypínají další nedaleké vrchy. Skoro tak litujeme, že jízda z města až pod vrchol hory trvá bezmála hodinu. Pokud si chcete Rigi užít naplno, doporučuji zdolat ji pěšmo. Stačit vám k tomu bude pevná obuv, cesta je ale nenáročná a vhodná i pro rodinné výpravy s dětmi.

Celá hora je protkaná celkem 120 kilometry turistických tras, takže se rozhodně není nutné omezovat jen na výstup na vrchol. Rigi má kromě železniční sítě také skvělou gastronomickou infrastrukturu, takže se nemusíte obávat, že byste strádali. Po cestě na vrchol se nachází několik hotelů s restauracemi, případně samostatné občerstvovny jako Gratalp Stübli, Lok7 pojmenovaná po lokomotivě číslo sedm nebo Kessiboden.

My vyrážíme do restaurace, která se pyšní dokonce michelinskou hvězdou. Majitelé hotelu Kräuterhotel Edelweiss se totiž rozhodli, že i když se tady zaměřují na gastronomii ve větší nadmořské výšce, povýší ji ještě o další úroveň co do kvality. V podniku Regina Montium tak tvoří rozmanitá degustační menu z ingrediencí, které pocházejí jen z hory a jejího okolí, ve druhém podniku Bistro by Regina se pak zaměřují na cenově dostupnější, ale neméně kvalitní pokrmy.

rigi-5

Foto: Sára Goldbergerová / CzechCrunch

Zastavujeme se v sýrové farmě Alpwirtschaft Chäserenholz

Obdobné načerpání zážitkové energie si lze dopřát také v sýrové farmě Alpwirtschaft Chäserenholz. Už při pohledu na horu Rigi je patrné, že krav je tady velká spousta a že se tady nepasou jen pro potěchu oka. Z téměř 160 tisíc litrů kravského mléka tak na farmě, kterou vede pastevec Franz-Toni Kennel, ročně vyrobí asi 12 tisíc kilo sýra a zaměřují se na 15 různých druhů, a to i z kozího mléka.

Jeden ze zdejších sýrařských expertů nám vysvětluje, že vyrobit tolik sýra je velká fuška, kvůli které musí vstávat každý den v pět ráno a na kterou jsou navíc jen čtyři. Výsledek obdivuhodné dřiny ale stojí za to, což posléze zkoušíme na vlastní kůži, tedy spíš žaludek. Tolik sýra najednou jsme nejspíš ve svém životě ještě nikdy nesnědli. Výčitky ale rozhodně nemáme.

Odpočinek na vrcholu nebo v lázních

Hora Rigi je tak rozmanitá, že ji nelze poznat během jednoho dne. Kromě spousty restaurací na ní v průběhu let ale naštěstí vyrostly i hotely. Od malých chalup přes impozantní secesní paláce až po luxusní lázně. Abych úplně nemystifikovala – je pravda, že secesní palác byste tady nyní hledali marně. Ale v minulosti se jeden takový nacházel těsně pod vrcholem hory. Původně poměrně skromný hotel vyrostl v Grand Hotel Schreiber pro 300 hostů. V roce 1961 však místo kompletně zničil požár.

Aktuálně tak pod vrcholem stojí o poznání nenápadnější komplex Rigi Kulm-Hotel, který vznikl v padesátých letech a o 40 let později prošel důkladnou renovací. Kromě jednoduchých pokojů je jeho součástí také velká restaurace, jejíž interiér vyrůstá až ven díky prostorné terase. Z hotelu je to už jen pár kroků na vrchol Rigi, kde se nachází vysílač s vyhlídkovou plošinou a ze kterého se otevírá výhled jak na městečka v údolí pod horou, tak na Lucernské a Zugské jezero.

Ten, kdo by si chtěl po horských túrách dopřát relax se vším všudy, by měl zamířit na jižní stranu hory, po které jede zubačka do města Vitznau. Nachází se zde totiž vesnice, která byla vyhledávaná milovníky lázní již v 16. století a na jejíž tradici navazuje i hotel Rigi Kaltbad. Jeho podobu navrhl renomovaný švýcarský architekt Mario Botta, který chtěl vytvořit klidné prostředí vhodné pro rozjímání. My se mu oddáváme ve velkém bazénu, který vede až ven. V minerální vodě, kterou zde ohřívají hořícím dřevem, si tak užíváme pohled na protější hradbu hor.

Díky teplotě 35 stupňů Celsia je možné si tady vodní radovánky užívat i v zimě. O něco větší prohřátí je pak možné v saunách, které se ukrývají společně s masážními místnostmi ve spodní části komplexu. Najdete tady jak voňavou parní, ve které není vidět na krok, tak pořádně rozpálenou finskou, k tomu relaxační tůň a místnost, kde si můžete po dlouhém dni putování po hoře prostě jen tak poležet. Pak už stačí sjet zubačkou do Vitznau, přeplout Lucernské jezero na lodi přímo do Lucernu a tím putování po hoře Rigi ukončit.

rigi-8

Foto: Sára Goldbergerová / CzechCrunch

Pohled na hotel Rigi-Kulm z vrcholu hory