Papež František spojil síly s Microsoftem a IBM. Chce prosazovat etickou umělou inteligenci i její regulaci
Je už nějakou dobu známo, že současný papež František se oproti svým předchůdcům věnuje moderním technologiím a snaží se k nim zaujmout zodpovědný postoj. Založil si například účet na Instagramu, několikrát zval lídry technologického průmyslu a vyjadřoval se o umělé inteligenci. Nyní duchovní otec podepsal dokument, který definuje hlavní principy tzv. etické umělé inteligence. K němu se připojili i zástupci Microsfotu a IBM.
Stanoviska papeže Františka byla přednesena na konferenci, které se kvůli nemoci nakonec nemohl účastnit osobně. Varoval například před tím, že umělá inteligence umožňuje použití, respektive zneužití dat pro komerční a politické účely, obvykle bez vědomí koncového uživatele.
„Nesymetrie vztahu, kdy hrstka vyvolených o nás ví všechno, zatímco my o nich nic, znemožňuje kritické myšlení a plnohodnotné praktikování svobody,“ napsal papež ve svém příspěvku s upozorněním, že je s tímto trendem spojena i zvyšující se nerovnost mezi lidmi a kumulace světového jmění.
I tyto myšlenky pontifikát přetavil do dokumentu nazvaného Římská výzva za etickou umělou inteligenci, který podepsali i právě prezident Microsoftu Brad Smith a viceprezident IBM John Kelly, tedy zástupci firem, které se vývojem umělé inteligence rovněž zabývají. Jádrem dokumentu je šest zásad, které by budoucí umělou inteligenci měly definovat. Jedná se o transparentnost, inkluzivnost, odpovědnost vývojářů, férovost, spolehlivost a bezpečnost spojenou se soukromím.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsVelký důraz dokument dává například na to, aby byla umělá inteligence nezaujatá, respektive aby nezvýhodňovala některé skupiny lidí na základě nedokonalého algoritmu. Lidstvo tak musí jednoduše pochopit, jak přesně umělá inteligence přemýšlí.
Papež, Microsoft i IBM se také postavili za prohlášení, že umělá inteligence potřebuje zcela nové formy regulace, které by se měly týkat především technologií majících velký potenciál na ovlivnění lidských práv, například softwaru umožňující rozpoznávání obličejů.
Jak uvádí magazín Recode, nutno podotknout, že tyto myšlenky nejsou nikterak nové – s uvedenými principy souhlasí a pracují jak odborníci na umělou inteligenci, tak například Evropská unie nebo administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
I tak je Papež František ve svém kontextu velkým revolucionářem a snaží se více než předchozí hlavy katolické církve o reflektování aktuálních témat. Ve svých projevech nezřídka zmiňuje problémy moderních technologiích. Minulý týden například řekl, že je na čase vypnout naše televize a otevřít Bibli.
Vatikán pro 21. století
Ani samotné téma umělé inteligence a jiných technologií ale překvapivě není pro Vatikán už úplně nové. Papežská akademie pro život už hostila workshopy o umělé inteligenci s tím, že další dvě vatikánské akademie pořádaly celou konferenci o etických otázkách robotiky a umělé inteligence.
Na tehdejší konferenci kromě umělé inteligence zaznívaly i pojmy jako blockchain, hate speech nebo kyberšpionáž. I po stránce účastníků rozhodně nestrádala – přiletěli na ní například Mitchell Bakerová, šéfka prohlížeče Mozilla, nebo Gavin Corn, šéf divize digitálního práva ve Facebooku.
Římská výzva za etickou umělou inteligenci se podle Vatinánu společně s předchozími aktivitami může stát podkladem pro budoucí papežský dokument o těchto tématech. Taková písemnost by už měla v katolické církvi větší důležitost (například encyklika, dekret, nebo apoštolská konstituce).