Na konci loňského roku ohlásila investiční společnost Penta svůj dosud největší obchod. Za pozemky převážně v centru Prahy, kolem autobusového nádraží Florenc, zaplatila miliardy. Teď se chystá na brownfield vyhlásit několik mezinárodních architektonických soutěží. Čeká se na změnu územního plánu.

V prosinci 2021, dva roky předtím, než Penta pozemky koupila, byly vyhlášeny výsledky urbanistické soutěže na budoucí podobu Florence. Vyhrál ji tým složený ze studií Unit architekti a A69 architekti. Cílem bylo načrtnout základ toho, jak by v budoucnu mělo místo vypadat. A to nejen té části Florence, kterou dnes běžně známe, ale také dalších, které zůstávají i v jednadvacátém století nepoužívané. A právě sem chce nyní Penta umístit novou část města.

V zásadě se jedná o pozemek, který z jedné části ohraničuje Masaryčka a ulice Na Florenci, dále budova zvaná Bastion na Křižíkově, autobusové nádraží Florenc a ulice Prvního pluku a nakonec koleje vedoucí z Masarykova nádraží. „Pozemek jsme rozdělili do několika bloků, které tvoří logické celky. Na ně máme v plánu vypsat čtyři architektonické soutěže,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí Penta Real Estate Martin Lánský.

Ideálně by společnost chtěla poslat zadání soutěží do světa ještě do konce letošního roku, čeká se ale na změnu územního plánu. Tu musí odsouhlasit pražské zastupitelstvo. Zhruba do pěti let by pak v území mohla vzniknout nová čtvrť, která by kromě nových budov měla čítat také parky a celé nové ulice.

Jedna povede například od Masaryčky – budovy, kterou Penta dokončila loni. Půjde o bulvár, který de facto naváže na ulici Na Florenci. Ústit by mohla zhruba tam, kudy se dnes z ulice vchází na autobusové nádraží. Penta zároveň počítá s tím, že by tvorbou nových ulic a veřejných prostranství vyplnila takzvané kontribuce hlavnímu městu za změnu územního plánu. „Samotná ulice Na Florenci, kterou jsme rekonstruovali spolu s výstavbou Masaryčky, vyšla na 250 milionů. Tady jich plánujeme vícero,“ přibližuje Lánský, o jak velké náklady jde.

Počítá se také s tím, že od nároží Opletalovy a Hybernské ulice povede až k Vojenskému historickému ústavu stezka pro cyklisty a pěší. Ta má zajistit pohodlný průchod územím tak, aby se člověk vyhnul rušné křižovatce U Bulhara, pokud jde z Masarykova nádraží na Žižkov či opačně.

Celková investice do území by mohla čítat kolem dvaceti miliard korun. Roli hraje i to, že jde převážně o složité pozemky, a to z několika důvodů. Jednak není jasně dán osud autobusového nádraží na Florenci, které urbanistická soutěž plánovala integrovat do zástavby. Může se ale místo toho stát, že se zastřeší. Zároveň není jasné, jak to dopadne s dopravou v budoucnu. Město například už nyní plánuje několik dalších autobusových terminálů, je tak možné, že vznikne tlak na to, aby do centra metropole nezajíždělo velké množství autobusů.

Druhým problematickým bodem je magistrála. Ani její budoucnost totiž není zcela jasná. Je možné, že se právě v území Florence položí na zem místo stávající estakády. Nebo zůstane tak, jak je, jen dojde k jejímu polidštění. Penta bude muset prostor pod magistrálou uzpůsobit tak, aby byl připraven na obě varianty. Do budoucna by v území mohlo vzniknout například něco, co by připomínalo Negrelliho viadukt – dopravní stavbu, která se aktuálně připravuje na to, že v obloucích poslouží různým provozům.

Třetím zranitelným místem je metro, jehož střecha je právě na těchto pozemcích. Možné je, že nějaká budova vznikne nakonec i nad ním, bude ale muset být uzpůsobená tak, aby se její těžiště nacházelo mimo střechu. Jednotlivé bloky a budovy chce každopádně Penta postavit s různými architekty tak, aby vznikla různorodá čtvrť. I proto plánuje vyhlásit víc architektonických soutěží. Bloky by zároveň neměly zasahovat do výhledu, který se nachází mezi Vítkovem a centrem města. Jejich narušení se totiž nelíbilo památkářům ani UNESCO v době, kdy domy pro území nakreslila Zaha Hadid jako pokračování Masaryčky. Z nich nakonec sešlo.

Investiční společnost přišla k pozemkům díky obchodu dokončenému na konci loňského roku. Tehdy koupila společnost Rextim holding, pod kterou spadá i ČSAD Praha holding. Kromě zmíněných pozemků tak firma Marka Dospivy získala třeba i samotné autobusové nádraží na Florenci, v současnosti ho tak provozuje Penta.

Foto: Florenc21

To samé platí o zmiňovaném Bastionu, což je budova, kterou dostavělo ČSAD před dvěma lety. Dům v Křižíkově ulici si Penta patrně ještě vezme do parády. Bastion je administrativní budova, po akvizici už v parteru vznikly obchody a Penta sem umístila svoji síť lékáren Dr. Max. Na střeše by ale mohl vzniknout veřejný prostor s barem, podobně jako na Masaryčce nebo budově Motel One v Hybernské, za kterou rovněž stála Penta. Dojít by mohlo i k novému opláštění objektu, který v současnosti nevyhovuje standardům společnosti.

Součástí transakce jsou každopádně také pozemky na Zličíně, Rohanském ostrově, Smíchově nebo na Pankráci. Svou pozornost ale firma soustředí především do centra. V plánu tu má vybudovat nový kus města. O tom, jak se tento plán na proměnu centra Prahy rodil, se Marek Dospiva rozpovídal na loňském ročníku investiční konference Money Maker, kterou pořádá CzechCrunch. „Když jsem byl malý, musel jsem sekat travnaté pásy u chodníku, kam se sousedovic psi chodili vyběhat. Už tehdy mi vadil všechen ten nepořádek okolo. V tom krásném centru, na které jsem se koukal z Marriottu, byla zanedbaná brownfieldová část, kam nikdo nechce jít. A je to hanba,“ uvedl Dospiva. Od té doby území v centru ve svém majetku rozšiřuje.