Petr Kováčik: Kde vzít nápad na nový byznys?
Zakladatel Skrz.cz Petr Kováčik
V prosinci loňského roku opustil Petr Kováčik po osmi letech pozici CEO v největším českém slevovém vyhledávači Skrz.cz, který se stal v roce 2017 společně s portálem Slevomat součástí miliardové akvizice britské společnosti Secret Escapes. Nyní se Petr Kováčik věnuje hledání nových příležitostí a byznysů, které ho zavedly k napsání blogpostu na téma hledání vhodného nápadu na podnikání.
Kde najít nápad na byznys, který má šanci uspět? Může se zdát, že už nejde přijít s ničím novým, co už někdo neobjevil. Dle mých zkušeností je ale realita úplně opačná a nových nápadů se válí všude doslova haldy. Jak je ale vlastně objevit?
Zadáte si analýzu trhu a z toho vznikne nápad
Nesmysl. Takhle to nikdy nefunguje :)
Vymyslet něco od stolu
Ano, dá se jen tak koukat do blba a najednou vás to napadne. Neviděl bych to ale příliš reálně a na tuhle variantu bych nespoléhal. Zpravidla vás napadne hloupost, kterou vlastně nikdo nechce. Bylo by hezké „to“ mít, ale nebude to produkt nebo služba, za kterou by někdo platil. Tento přístup používám jen jako myšlenkový dribling na rozcvičení mozkových závitů.
Okopírovat již existující model
Tohle je velmi častý model, že žijete v jiném prostředí, například v zahraničí, a přenesete domů byznys, který tu ještě není. Takto např. Tomáš Čupr přinesl do Čech Slevomat a Dáme Jídlo. Klíčové je ale u tohoto způsobu opravdu pochopit, jak tento byznys funguje a na čem stojí v zahraničí, a umět to dobře lokalizovat. To se právě Tomášovi povedlo a je proto velmi schopným podnikatelem. Ne všechny byznysy se ovšem dají replikovat všude, a tak dejte pozor, jestli se nesnažíte přinést do České republiky něco, co tu z historického hlediska nemůže fungovat.
Jako příklad ještě uvedu projekt Topite.cz, kterému jsem věnoval pár hodin konzultací. Pod vedením Dana Helcla se snaží do Čech přinést model německé firmy Thermondo. Možnost investovat do tohoto projektu jsem nevyužil, ale držím jim palce a věřím, že pro „vytápění jako službu“ je velký potenciál i v České republice.
Být odborníkem a najít skulinu na trhu
Tento přístup mám nejraději. Něco konkrétního řešíte a najednou uvidíte, jak ten daný trh je nedokonalý a jak si to vyloženě říká o inovaci. Není to vycucané z prstu, znáte to prostředí, znáte klíčové osoby, které vám pomohou s verifikací myšlenky nebo dokonce s realizací projektu. Není vůbec neobvyklé nechat se zaměstnat v oboru, velmi dobře poznat daný trh a pak přijít s vlastním nápadem (neplést si to však s vykradením know-how a založení přímé konkurence).
Příkladem pak můžou být zlepšováky v dodavatelském řetězci, utilita nebo nástroj zefektivňující práci. V tomhle se mi moc líbí české Apiary, Balikonos.cz, Martin Rozhoň se svojí vášní pro zdravý životní styl začal s e-shopem ProZdravi.cz nebo nově držím palce Kláře Flisníkové, která rozjíždí startup RentRocket.
A nemusíte se jen nechat někde zaměstnávat, mějte spoustu koníčků a bavte se s lidmi z jiných oborů, zajímejte se o to, jak co funguje. Všeobecný rozhled je klíčový.
Pozor na realizovatelnost zaručeně geniální myšlenky
Zjistěte si, jestli toto opravdu trh chce a není to jen vaše geekovská potřeba. Často se potkáte s nedokonalostí, kde ale na konci zjistíte, že to takhle vlastně všem vyhovuje a nikdo na tom nechce nic měnit. Před časem jsem takhle byl před branami vstoupit do projektu Polinko.cz ještě s Oliverem Dlouhým a Jiřím Hlavenkou. Cílem bylo umožnit a zefektivnit nákup palivového dřeva na internetu. Po rychlém testu se zjistilo, že to vlastně zákazníci nechtějí, protože v každé druhé vesnici je jejich Tonda, který všechny zásobuje svoji multikárou a platí se v hotovosti bez faktury. Mezi dodavateli dřeva už vůbec – ty se nebudou otravovat s objednávkami na internetu a spolehlivost jim taky moc neříká.
Dalším příkladem je, že ta nedokonalost je daná prostředím, kde je nepřekročitelná bariéra (nebo minimálně tak nákladná na realizaci, že už v tom chybí byznysový potenciál).
Typickým příkladem resistance celého oboru jsou hotely, kde by se dalo vymyslet 100+1 inovací s rezervacemi a podobně, ale nakonec zjistíte, že to hoteliéři stejně nechtějí a důvod je jednoduchý – s každým novým systémem roste komplexita zaškolení recepčního, kterého často dělají brigádníci a vydrží jen na pár týdnů. Nakonec vždy dojdou k tomu, že papír a tužka je jediné možné řešení.
Jako další příklad „nerealizovatelnosti“ si dovolím uvést tweet Honzy Tichého:
Pokud někdo hledáte obrovskou díru na online trhu, tak mám jeden tutový tip. Online cestovní agentura s funkční použitelnou filtrací a upřímným pravdivým popisem destinací. To co je teď na českém internetu, je jeden epic fail vedle druhého.
— Jan Tichý (@jantichy) December 30, 2018
Všechno zní logicky a řeknete si, že to dává smysl. Protože jsem z oboru, tak ale vím, že to je prakticky nerealizovatelné. Pojďme ale nejdříve prověřit, jestli tento stav chybějící filtrace a špatných popisů je změnitelný. Můžu mít data v takovém rozsahu natolik kvalitní, aby se dalo podle nich filtrovat? Ne nijak automaticky, protože systémy cestovek jsou naprosto tragické, zamrzlé v devadesátkách. Navíc se tím spoléháte na to, že oni tyto informace udržují aktuální a kvalitní.
Další možnost je tedy si to zjistit sám. Když si však napočítáte cenu práce (zpravidla neautomatizovatelné, pokud to má být kvalitní), tak cena takto dokonalých informací o hotelu a destinaci a jejich neustálé udržování (i několikrát do sezóny) je neufinancovatelné. A pokud nebudete mít miliony nabídek, tak po detailní filtraci (lidé zadávají často i 5 filtrů) již ve výpisu nezbude ani jedna nabídka.
Pozor na legálnost a regulátory
Vždy přemýšlejte nad tím, jestli váš byznys nestojí na hraně a není tak žalovatelný nebo neprodatelný, protože neprojde Legal Due Diligence kupce. Rovnou tak zapomeňte na projekty, které si budou parsovat data z jiných stránek nebo hackovat zákony a vyhlášky. Pozor také na trhy, kde jsou „všemocní“ regulátoři, kteří mohou váš byznys a několikaleté snažení poslat ze dne na den do kytek. Dal bych si tak pozor na fintech startupy, které podléhají silné regulaci ze strany ČNB.
Analyzujte trh a spočítejte si finance
Každý nápad projeďte oponenturou z pohledu financí. Bavíme se o podnikání nebo minimálně živnosti a ta vás jednou musí uživit. Je tedy důležité znát prostředí a jeho potenciál, abyste nestrávili vývojem roky a nakonec zjistili něco, co jste si mohli zjistit předtím pár jednoduchými výpočty. Neříkám, že startup nemůže být ztrátový na začátku klidně i několik let. Ale vždy tam musí být vidina černých čísel a následná škálovatelnost na ideálně „nekonečném“ trhu.
Uspěje jeden nápad ze sta
Připravte se na to, že hledání oboru podnikání není jednoduché a je zdlouhavé. Pokud si provádíte kvalitní oponenturu, tak se připravte na to, že si takhle rozpracujete i desítky projektů a každý na něčem shoří. Jednou to bude realizovatelnost, jindy zas finance nebo velikost trhu. Klíčové je vydržet. Berte všechny předchozí neúspěchy jako cvičení a zlepšování se v tom, jak byznysově přemýšlíte.
A jestli stále máte odhodlání a jen jste nenašli ten správný projekt, zkuste se pobavit s různými investory. Ze zkušeností s Mitonem a Enernem vím, že často mají volné nápady a jen hledají vhodné schopné lidi, co se jich ujmou.
Tip: Pište si nápady průběžně!
Platí pravidlo, že když budete potřebovat nápad, žádný nepřijde. Nejkvalitnější nápady mě často napadnou někde při sportu, na procházkách se psem, na dovolených. Když se mozek nesnaží nic vymyslet, tak vymyslí nejlepší věci. Všechno si zapíšu ihned do Evernote s hashtagem #byznysNapady. Teď, když jsem se definitivně rozloučil se Skrzem, tak jsem jen otevřel Evernote s desítkami nápadů a jen si verifikoval, jestli je ten samý nápad ještě po delší době stejně zajímavý, jako když mě napadl. A překvapivě takhle jsem „našel“ svoje další směřování. Co to bude? To se dozvíte někdy v následujících týdnech.