Petr Palas si vždycky zakládal na tom, že jeho softwarová společnost Kentico vyrostla sama bez pomoci. Byl jedním z pionýrů toho, čemu se ve startupovém světě dnes módně říká bootstrapping – za 18 let existence si jeho firma nikdy nevzala peníze od investorů a veškerý rozvoj táhla z vlastních zisků. Teď ale nastal obrat a brněnští specialisté na správu firemních webů a komunikačních kanálů se dohodli s britským fondem na obří finanční injekci za 1,5 miliardy korun.

Dvaačtyřicetiletý absolvent brněnské Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě je hodně systematický typ člověka. Jenže ani on nedokázal dohlédnout, když Kentico zakládal, kam až to s ním může dotáhnout. Sice věděl, že chce budovat firmu s globálním přesahem, ale že by se v souvislosti s ní jednou hovořilo o miliardách, to mu na mysl nepřišlo. Polehčující okolností budiž, že ji rozjížděl v roce 2004, tehdy se ještě ani lidem jako on neříkalo startupisté. Prostě to byli začínající podnikatelé v technologiích.

„Moje idea byla, že sice budu stavět něco, co má šanci prorazit ve světě, ale že to bude firma o pár lidech,“ vzpomíná v rozhovoru pro CzechCrunch na rok 2004, kdy Kentico zakládal poté, co odešel z brněnské společnosti Moravia IT. Ta se věnovala překladům pro technologické firmy a její šéfové neměli pomyšlení na to, že by se vrhali do jiného byznysu, s nímž je otravoval tehdy pětadvacetiletý Palas – s CMS systémy, přes které firmy upravují, co a jak se píše na jejich webech.

Tak se rozhodl odejít. Jeho čich byl správný, z Kentica je dnes přední dodavatel CMS systémů, po světě má několik tisíc klientů a řadí se mezi ně i řada podniků z žebříčku Fortune 500, tedy pětistovky největších amerických firem podle tržeb. Kentico pohání weby koncernů jako Volkswagen, Starbucks nebo Vodafone, jeho prvním klientem pak byl legendární výrobce kytar Gibson. Za rok 2021 společnost utržila více než 540 milionů korun a ziskovost EBITDA, tedy profit před daněmi a odpisy, dosáhla 30 procent.

Ziskovost je v případě Palasova příběhu klíčové slovo, protože právě na ní a na tom, že si Kentico s její pomocí může dovolit vše financovat samo, vždy hodně stavěl. Teď ale do firmy přibírá parťáky, kteří jí mají pomoct udělat nikoli krok vpřed, ale skok – od londýnského fondu Expedition Growth Capital do Brna míří celkem až 1,5 miliardy korun. Za ně získá zhruba pětinový podíl v nově vzniklé společnosti Kontent.ai a osm procent v původní Kentico Software.

Ani jedna ze stran nechce komentovat celkovou valuaci, nicméně na základě velikosti podílů a informací CzechCrunche se dá odvodit, že souhrnná hodnota obou firem atakuje čtyři miliardy korun. A jelikož si Palas v obou společnostech udržuje spolehlivou většinu (91, respektive 78 procent), měl by se vejít například do stovky nejbohatších Čechů, které každoročně vyhlašuje časopis Forbes.

Není to ale nic, co by nenápadného podnikatele rajcovalo. Teď, když bude na své dvě firmy dohlížet už nikoli z pozice výkonného šéfa, ale jako předseda představenstva, což je změnou související s novou strukturou, chce se prý kromě byznysu hlavně zase vrátit ke svým koníčkům. „Mám pilotní průkaz, takže bych zase trochu víc začal létat, poslední roky na to nebyl moc prostor. Hodně času věnuji i dceři, která jezdí závodně na koních. A pak se chci vrátit k programování, dost mi v tomto směru ujel vlak,“ říká.

Fakt, že nabíráte investici, je docela překvapení. Nikdy jste neskrýval, jak hrdý jste, že Kentico vyrostlo samo bez externí pomoci a že jste takzvaně bootstrapová firma.
Vždycky jsem na to byl hrdý, sami jsme si dokázali financovat vývoj nových produktů. Teď je ovšem situace taková, že oba naše hlavní produkty mají velkou šanci růst, ale zároveň potřebují celkem masivně investovat do vývoje a hlavně do obchodu a marketingu, pokud chceme tu příležitost využít. Pokud bychom pokračovali v bootstrapovém módu, nedokázali bychom konkurovat firmám, které jsou vyzbrojené velkými investicemi. Proto jsme se rozhodli změnit přístup a poprvé po 18 letech, co jsme v byznysu, jsme si našli investora.

Čím vás přesvědčil zrovna londýnský Expedition Growth Capital?
Vybírali jsme ho poměrně dlouho, skoro rok. Expedition Growth Capital není typický venture kapitálový, je to spíš fond z kategorie růstových. Takže dělají minoritní investice do firem, které už mají něco za sebou a potřebují v určitou fázi akcelerovat. Tento fond je navíc typický právě tím, že vstupuje do bootstrapových firem, jako jsme my, které žádné investory nemají a potřebují finance kvůli rychlejší expanzi, ne kvůli provozu. Jinak menší investici udělal i Tomáš Kratochvíl, který v minulosti pracoval jako CEO společnosti Moravia IT, kde jsem začínal. On byl poslední dva roky členem našeho poradního sboru, tak se rozhodl připojit k investici.

Moravia IT je další příběh brněnského technologického úspěchu, firma se prodala v roce 2017 za několik miliard korun britské konkurenci. Vy jste s ní byl tehdy i během budování Kentica v kontaktu?
Vlastně ani ne. Naše komunikace se přerušila, když jsem v roce 2004 odešel. Fungoval jsem nezávisle. Ale když Tomáš odešel po roce 2018 z čela Moravie, začal pracovat jako mentor a kouč a touhle cestou jsme se k sobě zase dostali, protože mi začal s některými věcmi radit. Svým způsobem to je vtipná shoda náhod.

Předpokládám, že nabídky od investorů vám chodily průběžně i dřív, ne?
Dlouhodobě nás kontaktovaly různé fondy, byli i zájemci z ranku strategických investorů. Všechny jsme odmítali.

Co se tedy v byznysu změnilo, že nyní nastal čas akceptovat peníze od investorů?
Náš byznys prochází velkou generační obměnou a tradiční platformy jsou technologicky už zastaralé. Obvykle to byl jeden velký softwarový balík, který nešlo nijak rozdělit či přizpůsobit. Typickými představiteli těchto programů jsou produkty od Adobe nebo Sitecore. Potřeby zákazníků se ale hodně změnily a tyto systémy jsou za zenitem, klienti se přesouvají do cloudu. Zároveň probíhá digitální transformace, kterou akceleroval covid, do cloudu se přesouvá spousta firem, které byly předtím opatrné. Čím dál populárnější jsou řešení typu software jako služba, tedy určitá forma softwarového předplatného, což je něco, co ještě celkem nedávno bylo hlavně u větších firem nemožné. Jejich IT oddělení už ale nechtějí nic spravovat sama. Hodně se změnilo i to, že dřív byly CMS systémy určené pro správu webů, jenže to už neplatí. Kanálů, jak společnosti se zákazníky komunikují, je dnes podstatně víc. Kromě webů to jsou aplikace, sociální sítě, zákaznické portály nebo tržiště. A jsou potřeba platformy, které dokážou obsah spravovat všude, kde to je potřeba. V naší hantýrce se tomu říká headless CMS a je to hodně populární.

Kentico ten dinosaurus, které popisujete, je, či není? Na trhu jste 18 let…
To je dobrý postřeh. Máte pravdu, že náš původní produkt mezi ně patřil, ale tím, že jsme v roce 2015 začali budovat nový produkt s názvem Kontent.ai, což je právě headless CMS systém, podchytili jsme trend včas. I nadále máme naše tradiční CMS, jež jsme zásadně inovovali a nyní nabízíme novou generaci v hybridním modelu, který usnadní postupný přechod zákazníkům do cloudu i do headless modelu. Dostali jsme se ovšem do bodu, kdy už to sami neufinancujeme. Vidíme ve světě opravdu mnoho velkých příležitosti, a kdybychom nadále spoléhali na bootstrapový model, utekly by nám. Teď je holt čas to trochu víc rozpálit.

Jak přesně je vaše investice zamýšlená?
Celkem jde až o 1,5 miliardy korun, přičemž miliarda jde do nově vzniklé firmy Kontent.ai, která ji potřebuje především pro svůj rozvoj. Využije ji jak k vylepšení produktu a posílení prvků umělé inteligence, tak na marketing a do obchodu, budeme také otevírat nové pobočky. Kentico s novou generací svého CMS si bude moct sáhnout na zbylou půlmiliardu, pokud splníme určitá kritéria během následujícího roku. Takže bude pokračovat jako dosud a po roce se my i investor rozhodneme, jestli investici využijeme.

A co se počtu zaměstnanců týče?
Aktuálně máme v Kenticu 290 lidí. Zhruba 130 odejde do Kontent.ai a 160 jich zůstane. Máme ovšem velké plány v náboru, během půl roku by se obě firmy měly dostat na 220 zaměstnanců.

Říkám si, že to pro vás stejně musí být těžké, pustit si po dvou dekádách, kdy firmu pipláte, dovnitř investory.
Víte, my jsme se mnohokrát spálili, než jsme ji vypiplali. Učili jsme se metodou pokus omyl. Kdybychom měli nějakého investora, možná by to šlo snadněji, možná by nám s tím poradil, takže bychom se asi některým omylům vyhnuli. Jenže my jsme i bez toho postavili silnou organizaci, na což jsem fakt hrdý. Ale rozhodnutí přijmout investora bylo nakonec celkem snadné, nebylo to nic vynuceného, prostě jsme k tomu dospěli. Od roku 2018 nám bylo jasné, že máme dva silné produkty, které jsme po roce 2020 oddělili interně a teď je rozdělujeme i fakticky. A celou dobu jsme věděli, že k tomuto poslednímu kroku budeme potřebovat od někoho pomoc a už před rokem jsme začali přípravy na investici.

Během nich jste se také něco určitě naučili.
Byl to velmi poučný a cenný proces, to nebudu zastírat. Dost jsme se během něj naučili. Třeba jsme zjistili, že jsme neměli dostatečně silný finanční management, protože jsme ho tak úplně nepotřebovali. Nemuseli jsme nikomu nic reportovat, hodně jsme se řídili intuicí a selským rozumem. Kentico bylo navíc vždy ziskové.

Prostě pankáči.
Asi jo. Minimálně ve srovnání se startupy, které jsou sice třeba menší než my, ale mají investora, a tak se o toto musí od začátku víc starat. My jsme finance dlouho brali jako nutné zlo, abychom mohli správně odvést daně. Museli jsme najmout nového finančního ředitele a překopat naše finanční oddělení, abychom se s investory dokázali vůbec bavit.

Vy jste ale přece Kentico už v roce 2004 rozjížděl s tím, že chcete dělat globální byznys, ne?
Přesně tak. Moje ambice byla od začátku dělat globální produkt. Už z Moravia IT, kteří se věnovali překladům pro technologické firmy, jsem věděl, že i z Česka se dá dělat byznys pro celý svět. Ale jiné bylo to, že jsem v roce 2004 neplánoval, že budu jednou mít firmu s miliardovou hodnotou, stovkami zaměstnanců a celosvětovou přítomností. Moje idea byla, že sice budu stavět něco, co má šanci prorazit ve světě, ale že to bude firma o pár lidech. Až časem jsem pochopil, že takhle to nejde, že o zákazníky je třeba se starat a na to že jsou potřeba lidé.

Takže jste neměl v plánu ovládnout svět, jak to dnes často slýcháme u začínajících podnikatelů.
Vůbec. První rok jsem pracoval sám a teprve pak jsem si mohl dovolit zaměstnat prvního člověka. V takové situaci mě ani nenapadlo, že se jednou budeme bavit o miliardových investicích. Věděl jsem, že musím mít produkt, který má šanci ve světě, protože český trh byl maličkatý, ale co z toho může být, jsem netušil. Neměl jsem cíl postavit velkou firmu.

A to, že jste odmítal investory, byla součást vaší byznysové filozofie? Nebo se to tak nějak sešlo?
Chtěl jsem si to odedřít sám a udržet si kontrolu, abych mohl byznys dělat tak, jak to vyhovuje mně, našim zákazníkům a mým kolegům. S investory bychom byli pod tlakem, mohli by chtít dělat krátkodobé kroky a nikoli se soustředit na vzdálenější vizi. My jsme spíš maratonci, ne sprinteři. Investor by mohl být takový cizorodý prvek. Navíc my jsme byli vždy v zisku a mohli jsme si dovolit rozvoj platit z vlastní kapsy. Jasně, mohli bychom s pomocí externího kapitálu růst rychleji, jenže pro nás rychlý růst nebyl hlavní meta. Tou byly služby pro zákazníky a růst s nimi šel organicky ruku v ruce.

Když zmiňujete zisk, ten také není ve startupovém světě vůbec samozřejmý.
Byla to také součást mojí podnikatelské filozofie. Jsem, co se peněz týče, hodně konzervativní, nechtěl jsem si nikdy brát půjčky ani být zavázaný investorům. Takže u nás vždy platilo, že nejprve si musíme peníze vydělat a teprve pak je můžeme utrácet. Ne naopak.

Zní to jako procházka růžovým sadem… Nebyla nikdy žádná krize, kdy jste pochyboval?
Pár krizí a nejistot bylo, ale nakonec jsme se přes ně dokázali dostat. Například v letech 2008 a 2009, když přišla finanční krize, jsem měl velké obavy, co s naším byznysem bude. Hodně jsem létal do Ameriky a sledoval tam ohromnou skepsi, zastavovaly se projekty, přestalo se stavět, všude samý pesimismus. Jenže na náš byznys to nemělo vliv a vykázali jsme tehdy rekordní růst, dokonce jsme se pak prosadili v žebříčku Deloitte Fast 50 jako nejrychleji rostoucí česká technologická firma. Žádné nestandardní krize nás jinak nepotkaly. Ano, když jsme přecházeli na agilní styl řízení nebo když jsme rozjížděli naplno druhý produkt, bylo kolem toho nějaké mrzení, někteří lidé odešli, ale to patří k přirozenému vývoji jakéhokoli podniku.

Zmínil jste finanční krizi po pádu Lehman Brothers. Nyní se také nacházíme ve zlomové situaci, čeká se ekonomické ochlazení. Máte obavy?
Já si z těchto negativních zpráv moc nedělám. Možná to bude mít dočasný vliv na náš byznys, ale není to nic, z čeho bych měl strach. Zkušenost je, že zákazníci u nás v krizových časech zůstávají, protože náš produkt je součástí jejich strategické infrastruktury. Zároveň některé firmy v těžších časech šetří, ale jiné se rozhodnou investovat do kampaní, do toho, jak vypadají jejich weby a jejich komunikace. A to je příležitost pro nás.

Vždycky jste věděl, že budete chtít dělat byznys?
Lákalo mě to, ale neměl jsem konkrétní plán, že založím firmu. Už od základní školy jsem se učil programovat a četl jsem i ekonomické články. Přirozeně jsem k tomu směřoval. Primárně mě ale motivovala spíš potřeba vytvořit nový produkt, firma a byznys byly až v druhém sledu.

I to se ale nyní změní, končíte ve funkci generálního ředitele Kentica a stanete se předsedou představenstva, který už bude nově vzniklé firmy spíš jen tak otcovsky sledovat. Nebudete už řešit denní agendu.
Je to tak, jak říkáte. Ale pro firmy to nebude žádná zásadní změna, protože už teď jsme v takovém formátu, byť ne veřejně, fungovali. Postupně jsem se stahoval. Je to postupný proces.

Kam tedy vy osobně míříte? Co budete dělat?
Ještě přesně nevím. Mám hodně koníčků, kterým jsem se v posledních letech nemohl věnovat. Plánuju se také dál věnovat firmám a jejich směřování. A možná bych se mohl časem začít věnovat startupům a jejich rozvoji.

Že by z vás byl třeba andělský investor? Není to proti vašemu bootstrapovému přesvědčení?
Já nejsem zase tak úplně ideově vyhraněný. Často se mě na to startupisté ptají a já jim říkám, že každá cesta má svá pro a proti. Měl jsem ale na mysli spíš koučink, občas někomu poradit. V nejbližší době se investování věnovat nechci, protože to vnímám jako opravdu velkou odpovědnost. A na to musíte mít čas, což si aktuálně nedovedu představit. Ale časem možná ano.