Petr Pavel kraluje TikToku, i když sám účet nemá. Je teď oblíbencem mladých, říká novinář Zelenka

Kandidát na prezidenta nemá oficiální účet, přesto ho je TikTok plný. Jakou roli může v oslovování ostatních sehrát fanouškovská podpora?

Jiří SvobodaJiří Svoboda

weekly_podcast_template-6Rozhovor

Foto: Archiv FZ

Filip Zelenka, redaktor deníku E15

0Zobrazit komentáře

Před prvním kolem prezidentských voleb to byla především Danuše Nerudová, o níž se dlouho mluvilo jako kandidátce, která si získává mladý elektorát i díky své kampani na Instagramu a zejména TikToku. Právě tamní uživatelé si ale v posledních týdnech oblíbili jiného kandidáta. Petr Pavel se objevuje ve virálních videích i přesto, že sám se proti čínské sociální síti vymezuje.

Videosestřihy, které tvoří spontánně jeho fanoušci, oslavují Pavlovu minulost v NATO, civilní přístup k životu nebo kombinují jeho odpovědi z různých rozhovorů a debat. Sám generál ve výslužbě ale oficiální účet na TikToku nemá, protože dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí čínských sociálních sítí. Nic naplat, obsah s jeho osobou tam žije vlastním životem a sbírá stovky tisíc zhlédnutí.

Vliv TikToku na prezidentskou kampaň sleduje i novinář Filip Zelenka z deníku E15. „Když jsem se bavil s lidmi z kampaně Danuše Nerudové, tak i u nich převažoval názor, že Petr Pavel na TikToku vyletěl v číslech opravdu hodně, hlavně v posledních týdnech,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.

Právě čtete upravenou verzi rozhovoru s Filipem Zelenkou, který jsme natočili pro podcast Weekly. Společně s dalšími zprávami týdne si ho můžete pustit na SpotifyGoogle Podcasts a Apple Podcasts. K dispozici je i na cc.cz/podcasty a v přehrávači níže.

TikTok už dnes patří do mainstreamu sociálních sítí, ale nebylo to tak vždy. Je stále populární hlavně mezi mladými?
Určitě je mezi mladými populární a je jich tam nejvíc, nicméně není to už jen jejich sociální síť. Myslím si, že během pandemie přišel zlom, kdy na TikTok začali migrovat i starší lidé. Proběhla také jakási „tiktokizace“ Instagramu i YouTubu, díky čemuž se tiktokový formát (krátká videa, zpravidla s hudbou, pozn. red.) rozšířil i mezi starší. Dnes není výjimkou, že jsou na TikToku lidé nad čtyřicet let, ale i firmy, politické strany a média. Už je to tedy skutečně mainstreamová sociální síť. O tom vypovídají i čísla. TikTok má miliardu měsíčně aktivních uživatelů, v Česku to má být mezi 1,7 a 1,9 milionu lidí.

Na mladou generaci se ptám i proto, že TikTok je samozřejmě síť, kde se odehrávala a odehrává i aktuální kampaň k prezidentským volbám. Zajímá mě, jak si tam počínali jednotliví kandidáti?
Pokud se budeme bavit o první trojici kandidátů, tak strategie je u každého jiná. Jediný z nich, kdo měl oficiálně přiznaný účet na TikTou, byla Danuše Nerudová, která i na tuto síť od začátku sázela. Petr Pavel i Andrej Babiš tam své účty oficiálně nemají, nicméně i tak tam obsah s jejich názory je poměrně výrazně přítomný. Existuje třeba účet prezidentbabis, který má okolo šedesáti tisíc sledujících, nicméně ten je budovaný dlouho. Je minimálně rok starý, ale hnutí ANO ani Andrej Babiš se k němu nijak nepřiznávají, takže se dá těžko říct, jak to je.

V případě Petra Pavla také existují fanouškovské stránky. Některé mají patnáct tisíc, některé třicet tisíc sledujících. Je zajímavé, že v jeho případě obsah lidé vytvářejí zcela organicky. Pod svými normálními účty dělají fanouškovské sestřihy s jeho osobou. To se tam děje v posledních týdnech z mého pohledu masivně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Danuše Nerudová měla podle mnohých právě pěkně rozjetou kampaň na Instagramu a TikToku. Víme něco o tom, jak jí tyhle dvě sítě pomohly?
Byznys se v kampani vlastně z velké části přiklonil k Petru Pavlovi a byla zde skupina lidí, co ho podpořila zajímavými částkami. Kampaň Danuše Nerudové neměla zpočátku až tolik finančních prostředků. Takže sázka na sociální sítě u ní dávala smysl. Když máte dobré lidi, tak za docela málo peněz tam můžete oslovit celkem velké publikum. Takže si myslím, že Danuši Nerudové to pomohlo a stala se díky tomu relevantní kandidátkou.

Z Petra Pavla se teď na TikToku stal v podstatě idol mladých. Zajímá mě, jak zásadní je tento obsah, co se dosahu týče? Může mít nějaký zásadní vliv?
Dosah je podle mě významný, jsou to statisíce zhlédnutí a nejedná se o jednotky videí. Když si zadáte na TikToku Petr Pavel, tak těch sestřihů vyjede hned mnoho. Myslím si, že to může být jednoduše i tím, že Petr Pavel je pro spoustu žen zkrátka atraktivní muž. Až mě šokuje, jak ten efekt může být silný u mladé cílové skupiny.

Na E15 jsme se snažili dělat TikTok právě v souvislosti s prezidentskými volbami a zásah je značný. A to jsme se kandidátů ptali na základní otázky typu, jestli radši jezdí vlakem, nebo letadlem. I tak ta videa měla statisíce zhlédnutí. Když se politika tamnímu publiku podá touto formou, tak se lidé rádi dívají.

Dá se nějak kvantifikovat, kdo z tří hlavních kandidátů má – nebo spíš měl – na TikToku navrch?
To se dá podle mě vysledovat jen poměrně těžko. Ale když jsem se bavil s lidmi z kampaně Danuše Nerudové, tak i u nich převažoval názor, že Petr Pavel na TikToku vyletěl v číslech opravdu hodně, hlavně v posledních týdnech. Jak už jsem zmiňoval, není to přitom práce jeho týmu, ale organiky.

Dřív byl TikTok byl hlavně o tanečcích. Myslíš, že už povýšil na kvalitnější obsah a lze tam najít třeba politická témata, která jsou srovnatelná s jinými sociálními sítěmi?
Tiktokový formát bude vždycky nutit k nějaké zkratce. Vždycky bude zjednodušený, stravitelný a rychlý. Takto TikTok funguje, nicméně lidí, co na té síti vytvářejí relevantnější obsah, případně chtějí nějakým způsobem předat informaci, přibývá. Rodí se tam influenceři a asi nejznámějším případem teď během prezidentských voleb budou Fabulace Jana Špačka, které neskutečně vyletěly. Ukazuje to, že TikTok je jedna z posledních sociálních sítí, kde se obsah šíří jen na základě toho, že se někomu líbí. Tak na začátku fungoval Facebook, dnes už na něm bez inzerce ale virál uděláte těžko.

Téma, které tu musí zaznít a které je důvodem, proč třeba Petr Pavel oficiálně na TikToku není, je jeho čínský původ. Daří se mu teď přesvědčovat uživatele i zákonodárce na Západě, že to není problém?
TikTok to vůbec nemá jednoduché. Nejhorší to měl ve Spojených státech, když byl prezidentem Donald Trump. Tehdy to vypadalo, že každým dnem bude jeho americká část prodána do rukou Oraclu. To nakonec nedopadlo, nicméně v poslední měsících opět přitvrzuje tlak jak ze strany republikánů, tak demokratů.

U TikToku se tak znovu otevírá otázka, co vlastně dělá s osobními daty. V posledních měsících se navíc ukázalo, že je neskladuje tam, kde by měl, tedy na americkém kontinentu. Také vyšlo na povrch, že přístup k datům, i amerických novinářů, měli i zaměstnanci v Číně. Kdybych si měl tipnout, tak si myslím, že v Americe dojde k nějaké výrazné regulaci nebo i blokaci. TikTok aktuálně blokuje deset států světa a nejvýznamnější z nich je Indie, kde je miliardový trh s rychle rostoucí adopcí chytrých telefonů a velkou masou mladé populace. Precedent k tomu tedy je. Myslím ale, že Evropa se k něčemu takovému neodhodlá, protože by to bylo na zdejší poměry moc rázné.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Číně ubylo poprvé po šedesáti letech obyvatel. Lidé už děti nechtějí ani přes pobídky státu

Lidé v Číně byli 40 let zvyklí, že víc než jedno dítě mít nesmějí. A teď je už nechtějí. Nejlidnatější země světa kvůli tomu čelí velkým problémům.

Iva BrejlováIva Brejlová

Čína se potýká s důsledky dlouho prosazované politiky jednoho dítěte

0Zobrazit komentáře

Podle nedávno zveřejněných statistických údajů žije v Číně nyní jedna miliarda a 411 milionů lidí. I když toto číslo znamená, že v jediném státě se koncentruje zhruba 17 procent obyvatel celé planety, ukazuje taky skutečnost, že za posledních šest desetiletí se počet obyvatel nejlidnatější země světa snížil o 850 tisíc. A to znamená problémy nejen pro ni.

Pravidlo jednoho dítěte představovalo v Číně po dlouhou dobu omezení, teď je právem, na které se mnoho místních žen odvolává. Když Čína v roce 1979 tuto politiku zavedla, bylo to proto, že růst počtu obyvatel vyhodnotila jako neudržitelný. Po čtyřicet let zakazovala až na výjimky rodinám víc než jediného potomka. Pod hrozbou vysokých pokut a mimo jiné třeba i ztráty zaměstnání nebo nuceného vystěhování.

Když si před časem státníci uvědomili, že se stárnoucí populací čelí opačným problémům, do více dětí se už téměř nikomu nechce. A v posledních letech se trend ještě urychlil. Alarmující je čínská porodnost především od roku 2019, k ní se teď přidala i nejvyšší úmrtnost od roku 1974.

„Čína se mění v zemi důchodců,“ říká Kateřina Procházková, odbornice z projektu Sinopsis, který dění v zemi dlouhodobě sleduje. „Jedná se o skutečně historický zlom, nástup dlouhodobého a nezvratného poklesu populace,“ uvedl pro Financial Times Wang Feng, odborník na čínské demografické změny z Kalifornské univerzity v Irvine.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Faktorů, které k tomu přispívají, je více. Jedním z nich, dnes spíše přeceňovaným, může být i covid, který významně snížil počet uzavřených sňatků, což má dopady na porodnost,“ vysvětluje Procházková s tím, že přísné lockdowny, od kterých Čína upustila až na sklonku minulého roku, měly za následek mimo jiné horší možnost se seznamovat, sezdat, mít přístup k lékařské péči. Nebo taky stres, který hraje roli v početí.

„Ale to není hlavní důvod, klesající trend natality sledujeme v Číně posledních šest let,“ upozorňuje sinoložka. Popisuje, že za to můžou vysoké životní náklady, dlouhá pracovní doba, nedostatek žen – a tedy i manželek – pro generaci mužů jedináčků, která je výsledkem politiky jednoho dítěte. Nebo třeba narůstající neplodnost, která je částečně důsledkem toho, že v Číně byla dlouhou dobu omezená asistovaná reprodukce. „Je to komplexní problém, který čínská vláda nezvládla,“ říká Procházková. Kvůli tomu všemu se lidé v zemi zkrátka rozhodli, že mít maximálně jedno dítě vlastně vůbec není špatné rozhodnutí.

Nezávislí a s možnostmi, ale sami

Říká se jim malí císařové. Děti – a dnes mladí dospělí –, které se staly středobodem rodin, zůstávaly poslední možností jejich pokračování – režimem jediní povolení potomci, kteří u blízkých získávali během svého života všechno, co si mohli rodiče i prarodiče dovolit.

„Jsou mnohem nezávislejší než jejich rodiče, mají lepší vzdělání, finanční a pracovní možnosti,“ vysvětluje Procházková. Ovšem ani pro ně to neznamená samé výhody. Politika jednoho dítěte způsobila nejen to, že nemají sourozence, ale u další generace i skutečnost, že třeba ani sestřenice a bratrance. Nebo disbalanci mezi pohlavími, protože syn představoval pro mnohé rodiče lepší variantu. V zemi je poměr mezi pohlavími aktuálně 100:120 ve prospěch mužů.

Třicet milionů Číňanů zůstane bez partnerky

„V Číně dnes žije až 35 milionů svobodných mužů, polovina z nich je v produktivním věku, kdy by měli zakládat rodiny. Což se neděje a přináší to další problémy – nevěsty ze zahraniční, únos žen, narůstající frustrace a agrese ve společnosti a tak dále,“ vyjmenovává Procházková.

Dál než představivost úřadů

Čína držela politiku jednoho dítěte zhruba čtyřicet let. Možnost mít dvě děti začala ve velkém platit až v lednu 2016, od května 2021 země povolila děti tři. Jenže předchozí roky se vryly hluboko do společnosti.

„Nově vyhlášená politika tří dětí a masivní propaganda naopak obyvatele znechucuje. Ženy volají po dodržování práv žen, nechtějí být nástrojem sloužícím státním zájmům. Navíc čínské ženy nemají stále možnost být svobodnými matkami, mají pracovní omezení, například menší platy než muži,“ zmiňuje několik příkladů odbornice.

Všechny regiony země na tom nejsou stejně, ostatně i politika jednoho dítěte se ještě před uvolňováním v některých případech nevztahovala na venkovské oblasti a výjimky platily třeba i pro etnické menšiny. Celková čísla to ale nemění. Experti Organizace spojených národů předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší až o 109 milionů lidí.

Čína čelí demografické krizi, která dalece přesahuje představivost úřadů i mezinárodního společenství.

„Čína čelí demografické krizi, která dalece přesahuje představivost čínských úřadů i mezinárodního společenství,“ řekl pro Financial Times Kchang I, ředitel čínského statistického úřadu. Uvádí, že to působí dlouhodobě jako brzda, například už na trh nemovitostí, který je v zemi důležitým motorem růstu.

Počet pracujících lidí klesá a dál klesat bude. „S tím, jak se nabídka pracovníků začíná snižovat, bude třeba zvýšit růst produktivity, aby se udrželo vysoké tempo expanze ekonomiky,“ říká pro CNN hlavní ekonom banky HSBC pro Asii Frederic Neumann.

Čínská ekonomika se s problémy už potýká. V roce 2022 rostla o tři procenta, což je jeden z nejhorších výsledků za téměř půlstoletí. Vliv na to měl covid i zmíněný trh s nemovitostmi. A problémy se můžou přelít dál. Čína je po Spojených státech druhou největší ekonomikou světa a právě její pracovní síla vyrábí významnou část zboží pro další kontinenty.

Změnit podmínky tak, aby bylo zase zajímavé mít děti, ale podle odborníků nebude nic jednoduchého. „Ženám je potřeba nabídnout více možnost – delší mateřskou, stejné platy i pozice po návratu do zaměstnání a podobně. A samozřejmě najít manželky oněm 30 milionům svobodných mužů,“ říká Procházková. O post nejlidnatější země světa by Čínu už letos mohla připravit sousední Indie.