Písnička, která zachraňuje životy. Megahit amerického umělce Logica dle nové studie odradil lidi od sebevraždy

Filip HouskaFilip Houska

Americký rapper a producent Logic

0Zobrazit komentáře

Předtím, než vydal přelomovou desku Everybody, objížděl slavný americký rapper Logic během svého turné domácnosti od Los Angeles po New York, aby jim rozdával jídlo. Chtěl tak pomoci lidem ve složité životní situaci. Několikrát přitom zaslechl, že jim jeho hudba zachránila život. Nejprve nevěřil, protože své skladby s tímto cílem nepsal. Pak se ale rozhodl jednu takovou nahrát – a vědecká studie ukazuje, že opravdu mohla být významný pozitivní dopad.

Řeč je o písničce s názvem 1-800-273-8255, kterou Logic nahrál v dubnu roku 2017 a postupem času se stala jedním z jeho největších hitů. Jen na YouTube už dokázala nastřádat více než 430 milionů zhlédnutí a ke konci loňského roku překonala magickou hranici jedné miliardy přehrání na Spotify. Čím je tak zajímavá? Názvem a svým příběhem.

Číslo 1-800-273-8255 je totiž telefonní kontakt americké linky pro prevenci sebevražd a sebevraždami se zabývá celá píseň. „První verš je z pohledu člověka, který volá na linku důvěry a chce spáchat sebevraždu. Chce se zabít. Chce ukončit svůj život,“ popisoval Logic před čtyřmi lety úvod skladby v rozhovoru pro magazín Genius.

Jednatřicetiletý rodák z amerického Marylandu prý v koutku duše věřil, že by tato skladba skutečně mohla někomu pomoci a inspirovat ho k tomu, aby na linku pro prevenci zavolal a snažil se své problémy řešit s odborníky. A jak nyní ukazuje nová studie, hit s dvěma nominacemi na cenu Grammy měl několika procentům Američanů doopravdy pomoci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Studie publikovaná ve vědeckém časopisu British Medical Journal, o které informuje i deník Washington Post, zjistila, že americká linka pro prevenci sebevražd po třech velkých událostech spojených se skladbou 1-800-273-8255 zaznamenala zhruba sedmiprocentní nárůst hovorů oproti počtu, který se v těchto obdobích běžně očekává.

Konkrétně se jednalo o období čtyřiatřiceti dní po vydání písničky, udílení cen MTV Video Music Awards a předávání cen Grammy. Tedy v momentech, kdy skladbu propagovala i mainstreamová média. Během tohoto časového úseku přijala americká Národní linka pro prevenci sebevražd více než 9 915 hovorů, což je o sedm procent více než normálně.

Výzkumný tým vedený profesorem Thomasem Niederkrotenthalerem se proto domnívá, že Logicovo dílo přímo přispělo ke snížení počtu sebevražd a mohlo zachránit zhruba 245 lidských životů. Tomuto jevu se říká Papagenův efekt a nastává ve chvíli, kdy masmédia představují alternativy k sebevraždě a hrají roli v její prevenci. Což je opakem takzvaného Wertherova efektu.

Právě tento efekt, jehož název byl inspirován protagonistou románu Utrpení mladého Werthera od německého spisovatele Johanna Wolfganga von Goetha, je v dnešním světě mnohem častější. Zpravidla přichází v situacích, kdy se média fixují na sebevraždy slavných osobností, čímž přispívají k vyvolání řetězce dalších sebevražd. Podle Niederkrotenthalera se riziko „sebevraždy po sebevraždě celebrity“ loni zvýšilo o třináct procent.

Sebevraždy jsou ve Spojených státech velkým problémem. Jen v roce 2019 mělo podle statistik americké nadace pro prevenci sebevražd dobrovolně ukončit život přes 47,5 tisíce lidí, přičemž téměř 1,4 milionu Američanů se o sebevraždu mělo pokusit. Toto téma mimo jiné silně rezonuje i mezi hudebníky včetně rapperů, kteří o svých psychických problémech často veřejně mluví. A někteří je – i kvůli tomu, že se předávkují – neustojí.

Druhá řada Zaklínače končí překvapením. Odhaluje první ukázku ze seriálu, který se odehraje tisíc let před Geraltem

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

zaklinac

Foto: Jay Maidment/Netflix

Henry Cavill v seriálu Zaklínač od Netflixu

0Zobrazit komentáře

Netflix se u nové řady Zaklínače, nejsledovanějšího titulu služby hned den po premiéře, pokusil o marvelovský kousek s lákadlem vnořeným do titulků. Chvíli poté, co skončí poslední díl série, totiž diváci dostanou upoutávku na chystaný seriál s názvem The Witcher: Blood Origin. Ten nás zavede do doby více než tisíc let před érou Geralta z Rivie, kdy vznikl vůbec první lidský mutant rodu zaklínačů.

Už týden po uvedení televizního Zaklínače před dvěma lety bylo jasné, že jde o obří hit a pokus o vystavění rozsáhlejší franšízy může být jen otázkou času. V polovině loňského roku se tak objevily informace k šestidílné minisérii, která by více prozkoumala dějiny fantazijního světa.

The Witcher: Blood Origin se přesněji zaměří na období 1 200 let před Geraltovým životem, kdy na fantazijním Kontinentu dominovala civilizace elfů. Poté přišli lidé, války a první zaklínači. „Vždy mě fascinoval vzestup a pád civilizací a jak vědy, objevy a kultura vzkvétaly těsně před pádem,“ řekl jeden z tvůrců minisérie Declan de Barra. Tvůrci prý své nápady konzultovali přímo s autorem knižních předloh Andrzejem Sapkowským.

TWS2_Ep02_201.NEF

Foto: Kevin Baker/Netflix

Více než tisíc let před Geraltovou dobou Kontinentu vládli elfové

První teaser Blood Origin, zatím dostupný jen na konci druhé řady Zaklínače na Netflixu (nebo v neautorizovaných kopiích na YouTube), ukazuje další detaily. V jeho čele je trojice elfů Scian, Fjall a Éile, které ztvárnili Michelle Yeoh, Laurence O’Fuarain a Sophia Brown. Všichni cestují napříč divočinou a utkají se s několika skupinami, nejspíš lidských, vojáků. K vidění je ale vzápětí také konflikt mezi samotnými hrdiny s různou historií.

Jak totiž vědí fanoušci Sapkowského i ti, co sledovali vznik nové minisérie, tři elfové jsou z různých klanů. Scian pochází z klanu nomádských rytířů a snaží se získat zpět meč, který byl jejímu lidu ukraden. Fjall je hlavní mužskou postavou, narozenou do klanu válečníků oddaných ochraně krále – on sám ale slib věrnosti vládci poruší a vydává se na cestu za pomstou. Podobnou linii, jen z trochu jiného úhlu, pak následuje také Éile.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ze zveřejněné upoutávky se například zdá, že příběh pádu elfské civilizace a velkých proměn se bude odehrávat v poměrně komorním uspořádání. Na druhou stranu, natáčení minisérie skončilo teprve před měsícem, takže u naprosté většiny vizuálně složitějších scén nejspíš není dokončená postprodukce.

Showrunnerka Zaklínače Lauren Schmidt Hissrich, která dohlíží také na Blood Origin, k estetice novinky nedávno poskytla několik komentářů. V rozhovoru pro server Tech Radar řekla: „Myslím, že diváky překvapí, jak to vypadá. Od začátku jsme měli jasný přístup, kdy jsme nechtěli vytvořit jen další větev typického středověkého fantasy. Takže jsme se ptali, jak náš svět znovu vynalézt?“

JM2_8851.NEF

Foto: Jay Maidment/Netflix

První zaklínač vznikl více než tisíc let před Geraltem z Rivie

Blood Origin má tak ve výsledku působit paradoxně moderněji než mnohem později se odehrávající Zaklínač. Minisérie se ostatně má odehrávat v době vrcholu technologického pokroku před Konjunkcí sfér, kataklysmickou událostí, jež ovlivnila celé multiverzum, ve kterém se Sapkowského vyprávění odehrává. Jeho následkem bylo na Kontinentu uvězněno jak mnoho nadpřirozených stvoření z jiných vesmírů, tak lidé.

Chystaná novinka má tak z hlediska vyprávění velké ambice. Chce ukázat rozvinutý svět před Konjunkcí sfér, samotné kataklysma i počátky nové éry, kdy vznikli první zaklínači a Kontinent postupně ovládli lidé. Diváci se také dozví, jakou roli při vzniku nájemných zabijáků cizích monster hráli samotní elfové. The Witcher: Blood Origin má vyjít někdy příští rok. Do té doby jistě desítky milionů diváků zhlédnou druhou řadu Zaklínače, prozatím se těšící ještě výrazně lepšímu přijetí než ta první.