Plastové lahve nové generace. L’Oréal, Nestlé i Pepsi si je nechaly vyvinout z PETu recyklovaného pomocí enzymů

perrier

Foto: Carbios

Nové lahve pro L´Oréal, Nestlé, PepsiCo a Suntory

0Zobrazit komentáře

Recyklace PET lahví dnes probíhá většinou klasickou, takzvanou mechanickou cestou, kdy se lahve rozemelou na drobné vločky, které se dále zpracovávají. Obří nadnárodní společnosti jako L’Oréal, Nestlé, PepsiCo a Suntory nyní přišly pro své značky Perrier, Pepsi Max či Orangina s novou technologií, kdy je lahev z polyethylentereftalátu recyklována s pomocí enzymů.

Uvedené firmy vytvořily globální konsorcium spolu s biotechnologickou společností Carbios se záměrem uvádět inovativní technologie do průmyslu a praxe. Cílem bylo vymyslet lahev, kterou půjde donekonečna recyklovat a jejíž vlastnosti budou srovnatelné s „petkou“ vyrobenou z panenského PETu, tedy původem z ropy. Plastových lahví se dnes podle oficiální zprávy o novém způsobu recyklace vyprodukuje na světě 70 milionů tun ročně.

Například první prototyp lahve na vodu Perrier od Nestlé byl v rámci testování vyroben z barevného recyklovaného PETu. „Prototyp byl pečlivě testován ve smyslu bezpečnosti, kvality a výdrže. Byl také přizpůsoben tomu, aby vydržel tlak perlivé vody a zároveň si udržel ikonický design a zelenou barvu lahve Perrier,“ uvádí Nestlé. Podobně si novou technologii vyzkoušely i další firmy z konsorcia na výrobky svých značek, například Biotherm, Pepsi Max či Orangina.

Podle tvůrců se díky nové technologii (až začne být používána průmyslově) zvýší možnosti recyklace a množství používaného recyklovaného plastu. Recyklovaný PET je dnes nedostatkovým materiálem, výrobci jsou tlačeni jak narůstajícím trendem udržitelnosti, tak Evropskou unií, která stanovuje od roku 2025 na podíl rPETu v plastových lahvích limity. Pro rok 2025 jde o 25 procent. Používáním recyklovaného materiálu si dnes i výrobci snižují sledovanou uhlíkovou stopu.

1perrier

Foto: Nestlé

Nová plastové lahev pro značku vody Perrier

Technologie společnosti Carbios využívá k rozkladu PETu na malé částečky enzymy z přirozeně se vyskytujících mikroorganismů. Podle autorů je unikátní v tom, že umožňuje výrobu recyklovaného PETu z jakéhokoli typu PETu, bez ohledu na barvu a složitost. Obecně totiž u mechanické recyklace platí, že barevný PET je hůře recyklovatelný než ten čirý. Důvodem je hlavně nejširší škála použití bezbarvého materiálu na rozdíl třeba od jasně barevných, jako je oranžový či růžový, který lze pak použít jen na zpracování do tmavých barev.

Vyvinutí technologie předcházel desetiletý výzkum, kdy byly využity enzymy přirozeně se vyskytující v kompostu a rozkládající listy mrtvých rostlin. Enzymy mají už dnes široké použití, například u biopaliv či při výrobě potravin, ale pro recyklaci polymerů zatím nikdy použity nebyly. „Carbios je první společností na světě, která aplikovala použití enzymů v plastikářském průmyslu. Tento inovativní přístup byl opravdu technologickou výzvou,“ uvedl pro magazín Food Navigator mluvčí firmy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Rychlost rozkladu PETu má být vysoká. Autoři mluví o tom, že k rozložení 97 procent PETu stačí šestnáct hodin. Zároveň tento způsob recyklace snižuje emise oxidu uhličitého o 30 procent. Jde však o srovnání s konvenčním mixem konce života tohoto materiálu na skládce či ve spalovně. PET je však minimálně v Česku poptávaný a z plastů jde velmi vyhledávaný materiál k recyklaci. Zájem o něj mají nejen nápojáři, ale i výrobci textilních vláken.

Výrobní kapacity plánuje Carbios spustit v roce 2025, mělo by jít o produkci 40 tisíc tun rPETu ročně. Pro srovnání, například v Česku se podle starší studie iniciativy Zálohujme uvedlo před pěti lety na trh 56 tisíc tun PET lahví. Carbios zamýšlí licenci na svou technologii chce prodávat i dalším firmám a usnadnit tak recyklaci tohoto materiálu.

V Česku se poslední roky úspěšně rozvíjí projekt Cyrkl, jenž má také za cíl zvýšit opětovné využití nejrůznějších materiálů od papírů po měď. Odpadové tržiště Cyrila Klepka dokonce loni vyrostlo o 750 procent.

Crowdfundingový portál Kickstarter zavede čtyřdenní pracovní týden. Má zvýšit kreativitu a motivaci zaměstnanců

Filip HouskaFilip Houska

kickstarter

Foto: Kickstarter

Charles Adler, Perry Chen a Yancey Strickler, spoluzakladatelé Kickstarteru

0Zobrazit komentáře

Prodloužit si každý víkend o jeden den, respektive pracovat jen čtyři dny v týdnu? To, co se před nástupem pandemie koronaviru pro mnohé jevilo jako nepředstavitelné, začíná být dnes zajímavé pro čím dál více firem. Nově se k nim přidává i Kickstarter, americká společnost stojící za stejnojmennou crowdfundingovou platformou, která od příštího roku čtyřdenní pracovní týden zavede.

Na úvod je důležité zmínit, že dvaatřicetihodinový pracovní týden není žádnou novinkou. Už například v roce 2014 navrhovala německá ministryně Manuela Schwesigová zkrácené pracovní nasazení na čtyři dny v týdnu, aby rodiče měli více času na péči o své děti. Něco podobného se řešilo také ve Francii nebo Španělsku, přičemž se stejnou myšlenkou si pohrávají také Japonci.

V posledních dnech zájem vyvolaly výsledky experimentu na Islandu, kde od roku 2015 do roku 2019 čtyřdenní pracovní týden testovali a nyní jeho vláda uvádí, že šlo o „mimořádný úspěch“ – efektivita práce zaměstnanců, kterých bylo do experimentu zapojeno okolo 2,5 tisíce, zůstala neměnná, ba dokonce vyšší. Navíc dostávali totožný plat jako během „klasického“ týdne.

Nejsilnějším spouštěčem pro potenciální transformaci pracovního týdne se nicméně stala pandemická situace ve světě. Jakmile lidé nuceně opustili kanceláře a museli pracovat výhradně ze svých domovů, ukázalo se, že zaměstnanci nemusí reálně trávit v práci tolik hodin, když dokáží vše, co potřebují, opracovat i za kratší dobu. Podobně to vnímá také vedení společnosti Kickstarter.

kickstarter-1-1

Foto: CzechCrunch

Úvodní stránka crowdfundingového portálu Kickstarter

Tvůrci jednoho z největších crowdfundingových portálů na světě oznámili, že počátkem roku 2022 zavedou pro svých zhruba 140 zaměstnanců pracovní týden o 32 hodinách oproti stávajícím 40, a to za stejný plat jako dosud s tím, že si budou lidé moci vybrat třetí den, kdy nebudou mimo víkend v práci. Šéf Kickstarteru Aziz Hasan si od této změny slibuje, že se zaměstnancům zvýší motivace k práci, poroste jejich kreativita a nebudou tolik rušeni.

„Stále je tady ale mnoho nezodpovězených otázek. Jak budeme plánovat mítinky, když bude v týdnu méně času? Jak dosáhneme společných cílů jako tým, když budou jednotlivci pracovat v jiných časech? Jak společnost zvládne skutečnost, kdy budou týmy pracovat jinak než ostatní?“ říká Hasan ve svém vyjádření pro magazín Fast Company.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

grok-2

Přečtěte si takéNoví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězuNabízí režim pro dospělé a plánují únos papeže. Noví virtuální společníci od Groka se utrhli ze řetězu

Pro Kickstarter tak půjde o další velkou výzvu za poslední dobu. Populární crowdfundingovou platformu totiž zasáhla koronavirová pandemie, kvůli které zaznamenala až 35procentní pokles projektů, které na Kickstarter dorazily vybírat peníze od lidí pro rozjetí byznysu, a následně ztratila až 40 procent veškeré pracovní síly, jak uvádí magazín The Verge, přičemž některé sama propustila, jiní zvolili dobrovolný odchod.

Kickstarter tak logicky očekává nižší čistý zisk než v předchozím roce, kdy činil zhruba 1,3 milionu dolarů a byl investován zpět do rozvoje. Je ovšem možné, že díky zavedení zkráceného týdne by se hospodářské výsledky Kickstarteru mohly zlepšit. Například průzkumy neziskové iniciativy 4 Day Week Global, jejíž spoluzakladatel Andrew Barnes testoval čtyřdenní týden před třemi lety na Novém Zélandu, naznačují vyšší ziskovost i tržby. Samozřejmě ale závisí, jak se celý systém implementuje a zda bude fungovat tak efektivně, jak si Kickstarter maluje.