Plastové lahve nové generace. L’Oréal, Nestlé i Pepsi si je nechaly vyvinout z PETu recyklovaného pomocí enzymů

Recyklace PET lahví dnes probíhá většinou klasickou, takzvanou mechanickou cestou, kdy se lahve rozemelou na drobné vločky, které se dále zpracovávají. Obří nadnárodní společnosti jako L’Oréal, Nestlé, PepsiCo a Suntory nyní přišly pro své značky Perrier, Pepsi Max či Orangina s novou technologií, kdy je lahev z polyethylentereftalátu recyklována s pomocí enzymů.

Uvedené firmy vytvořily globální konsorcium spolu s biotechnologickou společností Carbios se záměrem uvádět inovativní technologie do průmyslu a praxe. Cílem bylo vymyslet lahev, kterou půjde donekonečna recyklovat a jejíž vlastnosti budou srovnatelné s „petkou“ vyrobenou z panenského PETu, tedy původem z ropy. Plastových lahví se dnes podle oficiální zprávy o novém způsobu recyklace vyprodukuje na světě 70 milionů tun ročně.

Například první prototyp lahve na vodu Perrier od Nestlé byl v rámci testování vyroben z barevného recyklovaného PETu. „Prototyp byl pečlivě testován ve smyslu bezpečnosti, kvality a výdrže. Byl také přizpůsoben tomu, aby vydržel tlak perlivé vody a zároveň si udržel ikonický design a zelenou barvu lahve Perrier,“ uvádí Nestlé. Podobně si novou technologii vyzkoušely i další firmy z konsorcia na výrobky svých značek, například Biotherm, Pepsi Max či Orangina.

Podle tvůrců se díky nové technologii (až začne být používána průmyslově) zvýší možnosti recyklace a množství používaného recyklovaného plastu. Recyklovaný PET je dnes nedostatkovým materiálem, výrobci jsou tlačeni jak narůstajícím trendem udržitelnosti, tak Evropskou unií, která stanovuje od roku 2025 na podíl rPETu v plastových lahvích limity. Pro rok 2025 jde o 25 procent. Používáním recyklovaného materiálu si dnes i výrobci snižují sledovanou uhlíkovou stopu.

Technologie společnosti Carbios využívá k rozkladu PETu na malé částečky enzymy z přirozeně se vyskytujících mikroorganismů. Podle autorů je unikátní v tom, že umožňuje výrobu recyklovaného PETu z jakéhokoli typu PETu, bez ohledu na barvu a složitost. Obecně totiž u mechanické recyklace platí, že barevný PET je hůře recyklovatelný než ten čirý. Důvodem je hlavně nejširší škála použití bezbarvého materiálu na rozdíl třeba od jasně barevných, jako je oranžový či růžový, který lze pak použít jen na zpracování do tmavých barev.

Vyvinutí technologie předcházel desetiletý výzkum, kdy byly využity enzymy přirozeně se vyskytující v kompostu a rozkládající listy mrtvých rostlin. Enzymy mají už dnes široké použití, například u biopaliv či při výrobě potravin, ale pro recyklaci polymerů zatím nikdy použity nebyly. „Carbios je první společností na světě, která aplikovala použití enzymů v plastikářském průmyslu. Tento inovativní přístup byl opravdu technologickou výzvou,“ uvedl pro magazín Food Navigator mluvčí firmy.

Rychlost rozkladu PETu má být vysoká. Autoři mluví o tom, že k rozložení 97 procent PETu stačí šestnáct hodin. Zároveň tento způsob recyklace snižuje emise oxidu uhličitého o 30 procent. Jde však o srovnání s konvenčním mixem konce života tohoto materiálu na skládce či ve spalovně. PET je však minimálně v Česku poptávaný a z plastů jde velmi vyhledávaný materiál k recyklaci. Zájem o něj mají nejen nápojáři, ale i výrobci textilních vláken.

Výrobní kapacity plánuje Carbios spustit v roce 2025, mělo by jít o produkci 40 tisíc tun rPETu ročně. Pro srovnání, například v Česku se podle starší studie iniciativy Zálohujme uvedlo před pěti lety na trh 56 tisíc tun PET lahví. Carbios zamýšlí licenci na svou technologii chce prodávat i dalším firmám a usnadnit tak recyklaci tohoto materiálu.

V Česku se poslední roky úspěšně rozvíjí projekt Cyrkl, jenž má také za cíl zvýšit opětovné využití nejrůznějších materiálů od papírů po měď. Odpadové tržiště Cyrila Klepka dokonce loni vyrostlo o 750 procent.