Před pěti lety byl téměř každý pátý prodaný nápoj Plzeňského Prazdroje v plechovce, letos už je to skoro každý třetí. Popularita plechovek v Česku roste a ruku v ruce s tím jde plánované zavedení zálohového systému, který by mohl začít platit od roku 2026. „Letos v létě plechovky dokonce předstihly skleněné lahve a staly se dočasně naším obalem číslo jedna. Je tak jen otázkou času, kdy se stanou celkovou obalovou jedničkou. Proto je třeba co nejrychleji zajistit jejich efektivní sběr a následné opětovné využívání. To umožní pouze zálohování,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Podle zástupců Plzeňského Prazdroje je důvodem dlouhodobého zájmu lidí o plechovky jejich nižší váha a také třeba rychlejší vychlazení nápoje. Problematická je ovšem jejich recyklace, jejíž úspěšnost začíná už tím, zda se podaří použité plechovky vrátit zpět. Z aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Plzeňský Prazdroj mimo jiné vyplývá, že k nejbližšímu kontejneru na kovy to mají lidé v Česku v průměru 446 metrů a téměř pětina Čechů nemá v místě svého bydliště tuto sběrnou nádobu vůbec.

„Kontejnery na plechovky mají lidé skoro půl kilometru daleko a někde chybí úplně. To je jen jedna z příčin neúčinného systému třídění, v jehož rámci se momentálně daří vysbírat méně než 30 procent plechovek. Dalších 70 procent bohužel končí na skládkách, ve spalovnách nebo se válí přímo v přírodě. A to je katastrofa nejen pro životní prostředí, ale i nesmyslné plýtvání, protože hliník by mohl být znovu využitý,“ říká manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.

Průzkum také ukázal, že k místům, kde lze odevzdat prázdné plechovky, to mají lidé pětkrát dál než ke sběrným nádobám pro PET lahve. Problematická je navíc další skutečnost. „Ani když lidé nakonec vhodí plechovku do správného kontejneru, tak neví, jak se s ní dále naloží. V Česku se nyní z vytříděného hliníku nevyrobí ani jedna nová plechovka. Maximálně se tento materiál používá jako činidlo při výrobě oceli, z níž už hliník zpátky získat nelze,“ říká manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje.

Foto: Plzeňský Prazdroj

Stáčecí linka na plechovky Plzeňského Prazdroje

Situace je podle něj následující: z 820 milionů plechovek, které se u nás ročně uvedou na trh, se 520 milionů recyklace vůbec nedočká, protože je lidé vyhodí do směsného komunálního odpadu. Přepočteno na peníze a materiál, v nenávratu každý rok v Česku zmizí přes jedenáct tisíc tun hliníku v hodnotě kolem 450 milionů korun. Řešením by mohlo být teoreticky navýšení počtu kontejnerů na kov, ale to by podle propočtů ministerstva životního prostředí nedávalo ekonomický smysl.

Proto se již několik let mluví o zavedení zálohového systému na PET lahve a právě kovové plechovky, aby se zajistil jejich efektivnější sběr a následná recyklace. Ten již dnes funguje v šestnácti zemích Evropské unie a příští rok se k nim přidají také Polsko a Rakousko. Česko tak bude patřit k menšině, kde zálohový systém není zavedený, a ze všech stran bude obklopeno zálohujícími zeměmi.

Do hry navíc vstupuje chystaná legislativa Evropské unie, která je těsně před finálním schválením a podle které by měly členské země v roce 2026 vysbírat 80 procent plastových lahví a plechovek – a pokud na tuto hranici nedosáhnou, měly by zálohový systém zavést. V Česku se aktuálně počítá s tím, že by měl fungovat právě od roku 2026. Vláda v říjnu schválila novelu zákona o obalech, která zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky zavádí. Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele.

Zálohování bylo před necelými třemi lety spuštěno také na Slovensku, kde se díky němu skokově zvýšila recyklace hliníkových plechovek. Podle posledních dat se na Slovensku daří získat zpět přes 92 procent plechovek, přičemž důležité je, že veškeré vysbírané plechovky jsou opět využity na výrobu nových. Hliník lze totiž recyklovat prakticky do nekonečna, a to bez dopadů na jeho kvalitu.

Plechovka vyrobená z recyklátu chrání nápoj stejně dobře jako ta z nového hliníku, ale současně má výrazně nižší uhlíkovou stopu. Taktéž platí, že podle podílu recyklátu v obalu se na její výrobu spotřebuje až o 95 procent méně energie než u plechovky vytvořené z panenského materiálu. „Zálohový systém by umožnil zvýšit podíl recyklátu v našich plechovkách, který je nyní v Česku kolem šedesáti procent. V současné době ale musíme veškerý recyklovaný hliník nakupovat v zahraničí,“ dodává manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.