Vypěstovat v laboratoři maso z reálných živočišných buněk, tedy bez nutnosti zvíře zabíjet. Cíl brněnského startupu Mewery je ambiciózní. Jeho zakladatel Roman Lauš však věří, že pokud se vyvinutá technologie ukáže jako úspěšná, má potenciál zásadně změnit celé odvětví. Nyní tyto plány podpoří globální akcelerátor a fond Big Idea Ventures, který do firmy zároveň investuje jednotky milionů korun.

Většina firem v takzvaném foodtechu, tedy v oboru spojujícím jídlo a technologie, se při výrobě „nemasa Nemaso Rostlinné maso i maso kultivované v laboratořích bez utrpení zvířat vzalo gastronomii… Více informací “ soustředí spíš na rostlinné náhražky, protože takový postup vyžaduje výrazně nižší vstupní náklady. Na trhu se již etablovalo mnoho firem, a to i v Česku, přičemž častým limitem je chuť a textura. Odvětví kultivovaného masa, které se „pěstuje“ v laboratoři, se ale právě tyto nedostatky snaží změnit.

„Problém s masem z rostlinných náhražek je v tom, že si pouze ‚hraje‘ na maso. Chuť masa mohou kazit stopy hrášku, sóji, ale i struktura, která má k běžnému masu daleko. Mewery pracuje přímo s živočišnými buňkami, proto chuť bude téměř stejná jako u klasického vepřového,“ vysvětluje Lauš.

Cílem Mewery je tak vyvinout v laboratoři plnohodnotné maso, na čemž pracuje s týmem vědců na půdě brněnské Mendelovy univerzity a do výzkumu se zapojuje také Akademie věd. První vzorky by měl startup mít hotové již v létě. Z odborného hlediska se maso kultivuje ze savčích buněk prostřednictvím růstového média na bázi mikrořas a podle Lauše je tato metoda v oboru ojedinělá.

Foto: Mewery

Návrh možné produktové linie startupu Mewery

Proto brněnský startup připravuje podání patentu – a tento přístup zaujal také akcelerátor Big Idea Ventures. Mewery se svou technologii obstálo v konkurenci 300 společností z celého světa. Podpořených firem z nich nakonec bylo patnáct, z Evropy dokonce jen pět.

„Každá společnost v této skupině, bez ohledu na to, zda pracuje s fermentací, buněčnou genetikou nebo rostlinným přístupem, zastupuje specifickou potřebu na trhu podpořenou silnou technologií, skvělým týmem a také firemním a mentorským ekosystémem Big Idea Ventures,“ uvedl Andrew D. Ive, zakladatel fondu, který se podporou startupů snaží řešit největší globální výzvy a problémy.

„Dva měsíce si nás jejich vědecké týmy v New Yorku, Paříži a Singapuru prověřovaly. Bylo to náročné, ale jejich závěr byl, že pokud tato metoda uspěje, může zcela zásadně změnit celé odvětví,“ doplňuje Lauš a upřesňuje, že prvním vzorkem se nemyslí hotový steak, ale první vzorky kousků vypěstovaného masa.

Zároveň dodává, že v laboratorních podmínkách je z trojice vepřového, kuřecího a hovězího masa právě vepřové náročnější na kultivaci. Mewery je podle Lauše jednou z mála firem na světě, která pracuje s prasečími buňkami. To se pojí i s finanční náročností, dosavadní vývoj vyšel už na vyšší jednotky milionů korun.

Foto: Mewery

Kultivace masa v laboratoři startupu Mewery

Lauš tyto výdaje pokrývá díky svým dalším aktivitám. Již dříve založil fungující společnost Global DTP a byl také společníkem ve firmě Home Institute, kterou v roce 2016 odkoupil Finep. V Mewery mu ale pomáhají také další andělští investoři, kteří nestojí o publicitu. Nakopnutí poskytne také Big Idea Ventures a v brzké době chce startup otevřít další investiční kolo v řádu vyšších desítek milionů korun, což by mělo pomoci navýšit produkci v laboratorním měřítku.

K myšlence začít kultivovat maso se Lauš dostal díky technologickému festivalu Future Port Prague, v němž je jedním z hlavních organizátorů. „Vždy jsem chtěl dělat něco, co má větší dopad než jen výdělek, prostě pomáhat druhým. Dařilo se mi to v neziskovém sektoru, kde jsem předával učení životní filozofie a meditací po celém světě. Nyní se sešly podmínky a našel jsem byznys, který dává smysl nejen hodnotově, ale také obchodně,“ popisuje třiačtyřicetiletý podnikatel.

„Díky Future Port Prague jsem měl příležitost nastudovat téma alternativních proteinů a seznámit se s mezinárodním ekosystémem. Rozhodl jsem se do této výzvy budoucnosti zapojit,“ dodává Lauš, který očekává, že kvůli finanční náročnosti, vědeckým výzvám s průmyslovou výrobou a legislativou v Evropě je cesta kultivovaného masa do regálů obchodů ještě pár let vzdálená.