V dějepise se začíná od dějin 21. století, na rozvrhu jsou čtyři hodiny tělocviku, výuka v angličtině, ale především za týden stihnou hned osm vyučovacích hodin informatiky a matematiky. Vše navíc v tematických blocích a nikoliv podle předmětů. Není řeč o utopické škole, ale o 1. IT Gymnáziu, jehož přípravy v těchto dnech finišují v prostorné prvorepublikové budově s rozsáhlou zahradou na okraji Prahy.

Ambiciózní projekt pod taktovkou vývojářky a vystudované učitelky Markéty Fibigerové chce ukázat, že světu nerdů a podivínů v IT už dávno odzvonilo a že budoucí vývojáře je třeba vzdělávat všeobecně a moderními metodami. Po dvou letech příprav přijme 1. IT Gymnázium první studenty letos v září.

Na začátku, před více než dvěma lety, to byl ale jen nápad. Ačkoliv vystudovala Fibigerová učitelství na Univerzitě Karlově, po škole se vydala cestou IT technologií a v rámci rodinné firmy dvacet let programovala a vyvíjela software.

„Po dvaceti letech v komerční sféře jsem se chtěla pustit do něčeho nového, co bude dávat smysl. Napadlo mě založit školu a vrátit se k tomu, od čeho jsem po vysoké utekla,“ říká nadšeně jednačtyřicetiletá Markéta Fibigerová s tím, že sama v osmnácti neuměla z IT vůbec nic, ale programovat se zkrátka naučila.

Vychází především ze zkušenosti, že v IT sektoru často nebývá úskalí ani tak v samotném jádru činnosti. Problémy jsou podle ní jinde. „Špatná komunikace, vynucování moci, neefektivita a malá míra spolupráce a vzájemný disrespekt jsou velké mezery,“ tvrdí.

Právě proto se rozhodla založit gymnázium orientované na IT, které zároveň dá studentům všeobecný přehled i praktické dovednosti. Díky gymnaziálnímu zaměření si vytyčila jasný cíl – přilákat na svou novou školu také nerozhodnuté studenty a zejména dívky. Těm chce ukázat, že oblast IT dávno není mužským odvětvím a smíšené týmy se dobře doplňují.

Učit podle sebe

Postupně začala pro svou ideu shánět lidi. Obrátila se na kamarádku Markétu Tuhou, která je též vystudovanou učitelkou, působila i jako ředitelka a k tomu vybudovala vlastní firmu zaměřenou na elektroinstalace. Druhá kolegyně Radka Čapková vystudovala humanitní obory na Pedagogické fakultě UK, zaměřila se k tomu na jazyky a pracovala například pro Interpol. Může tedy učit jak humanitní předměty, tak díky své předchozí kariéře i přesah do zpracovávání dat.

Jeden z dalších kolegů je povoláním informatik, druhý učí i na ČVUT. Fibigerová přesto věří, že průprava na učení není dána ani tak formálním vzděláním jako spíše osobními předpoklady, které se dají rozvíjet. V kampani, kterou s týmem udělala na podzim po základních školách, si prý ověřila, že studenty její učitelé zvládnou.

S novým týmem se rozhodla, že pro svou výuku sestaví zcela vlastní kurikulum, ovšem stále v rámci státně daného rámcového vzdělávacího programu. Ten v případě gymnázií není ke štěstí Fibigerové příliš omezující. Cesta přes regulatorní orgány přesto nebyla jednoduchá.

Pražský magistrát si nechal žádost o založení školy téměř půl roku, aby nakonec vyslovil negativní stanovisko. I přesto chtěla Fibigerová, aby žádost postoupila na Ministerstvo školství, kde ale také neuspěla. Až poté, co se změnila politická situace na pražském magistrátu, nakonec žádost prošla přes magistrát i samotné ministerstvo. Po roce a čtvrt příprav získala škola potřebnou akreditaci.

Jednou z nevýhod, které kvůli státním regulacím musí 1. IT Gymnázium přetrpět, je podoba přijímacích zkoušek. Ty musí ze 60 % sestávat z takzvaných Cermat testů. Ze stejného důvodu budou muset na konci studia studenti absolvovat běžnou státní maturitu z češtiny.

I přes trnitou cestu k akreditaci ale Fibigerová očividně neztratila elán a 1. IT Gymnázium se bude odlišovat v samotných základech. Všeobecný rozhled studentů je prý zhruba tak vše, co si z původní koncepce gymnázií nechalo.

„Náš systém obecně vychovává lidi ke stádovosti. My budeme učit studenty myslet. Musíme zároveň přesně vědět, proč se danou věc děti učí a jestli jim to skutečně k něčemu bude,“ říká vývojářka a ředitelka v jedné osobě.

Až 1. září děti přijdou do školy, první hodina nebude trvat 45 minut, jak byly doposud zvyklé, ale hodinu a půl. Rozvrhy navíc bude chtít učitelský tým poskládat tak, aby na sebe jednotlivé bloky navazovaly a studenti tak nemuseli přepínat po krátkém čase z jedné oblasti do zcela jiného učiva.

Fibigerová také podle dosavadního rozvrhu plánuje, že jeden blok bude učit i více učitelů, aby se vzájemně doplňovali. Navíc kromě běžné výuky jazyků budou mít studenti i některé přednášky v angličtině.

Učení v blocích

„Chystáme se propojit kompletně humanitní předměty, vědní předměty a mít i bloky, kde spojíme matematiku a informatiku,“ přibližuje Fibigerová s tím, že navíc budou mít studenti čtyři hodiny (resp. dva bloky) tělocviku týdně a na základě notoricky známé zaostalosti ve výuce historie budou s dějepisem začínat hned dějinami 21. století.

Do výuky se však dostanou i průřezová témata jako informační gramotnost, bezpečnost sociálních sítí nebo konkrétněji i historie počítačových her. V informatice a matematice bude celý proces začínat logikou a dojde až k dovednostem juniorních vývojářů.

„Budeme začínat Javou nebo Pythonem a myslím si, že na konci prvního ročníku si též sáhnou na HTML nebo práci s databází,“ popisuje novopečená ředitelka s tím, že po dvou letech budou z mladých studentů juniorní vývojáři.

Na moderní přístup bude pedagogický tým myslet i při hodnocení žáků. Ponechá si sice standardní škálu známek od jedné do pěti, ale následovat by mělo i slovní hodnocení. „Myslíme si, že pro dobrou zpětnou vazbu je vhodné vědět, že student splnil z testu například 80 %, a podle toho dostane známku. Ale roli bude hrát i slovní hodnocení, protože do známky těžko promítnete třeba sociální dovednosti, snahu, posun, vývoj, ale třeba i kamarádský postoj k ostatním,“ vysvětluje Fibigerová.

 

Třídy pro výuku ještě připravené nejsou, ale počítá se s tím, že děti budou sedět v menších skupinách nebo oválu. Variabilní nábytek umožní i klasické frontální uspořádání lavic, které je podle Fibigerové stále na některou výuku vhodné. Navíc budou studenti pracovat s laptopy, ne s pevnými počítači jako v běžné škole.

Učitel není vládce

Rozdíl by měl být také v tom, jaká je pozice učitele. Na 1. IT Gymnáziu se chtějí zbavit mocenského vztahu mezi učiteli a dětmi a nebrat pedagoga jako jedinou autoritu. „Jde o to, aby učitel uměl vytvořit prostředí, kde se vzájemně všichni budou respektovat a kde se dají dělat chyby,“ říká Fibigerová s tím, že na naučení se pracovat s chybami není lepšího místa než škola.

Ze své podstaty bude škola přirozeně vybavená množstvím technologií a pomoc jí už nabídli například Microsoft, JetBrains nebo Oracle. Je to ostatně v jejich zájmu. „Lidi z branže nám říkají, že se těší na naše absolventy,“ říká Fibigerová s tím, že budoucí studenti budou mít i dobré šance na uplatnění.

Velkým tématem je ve školství také využívání technologií a zatímco v jiných školách jsou a priori zakazovány, Fibigerová chce studenty s technologiemi učit pracovat, a to včetně pokročilostí, jako je internet věcí. Dále chce spolupracovat s vědeckými institucemi na projektech, ve kterých mohou studenti řešit témata, jako jsou například etické problémy u autonomních vozidel.

Školné, které se rychle vrátí

V Česku se stalo společenským standardem, že vzdělání je zadarmo, a tak musí Markéta Fibigerová jako zakladatelka soukromé školy bojovat s předsudkem ohledně školného. To na 1. IT Gymnáziu činí 100 tisíc korun za rok, ale ředitelka má na takovou výši jednoduchý argument: „Víte, kolik si takový vývojář vydělá? Za pár měsíců může celé své školné rodičům splatit.“

Počáteční investice do celého projektu je značná, součástí je celková rekonstrukce školního objektu, jeho okolí a nakoupení špičkového vybavení. Výhodou pro studenty i učitele bude třeba velká zahrada. „Chceme tam prostě sedět v létě pod třešněmi, povídat si se studenty o literatuře a mít tam i tělocvik,“ sní o blízké budoucnosti Fibigerová.

Prozatím 1. IT Gymnázium přijme 40 dětí, tedy dvě třídy, a jeho ředitelka říká, že pro tento počet bude menší pedagogický tým zatím stačit. Přijmout bude muset ještě rodilého mluvčího a s přijetím druhého ročníku i další pedagogy. Přihlášky lze podávat do začátku března, přijímací zkoušky jsou v plánu na 14. a 15. dubna.