Dnes už bereme prakticky za samozřejmé, že na většině míst, kde se pohybujeme, máme k dispozici nejen mobilní signál, ale také rychlý internet. Roman Řezníček pamatuje, kdy se celý telekomunikační trh rodil. Byl totiž přímo u toho. Když v 90. letech zakládal svou společnost Suntel, mobilní sítě teprve vznikaly. Dnes už pod hlavičkou investiční skupiny DRFG buduje telekomunikační byznys, který počítá tržby v miliardách a podílí se i na nejmodernějších trendech, jako je poskytování internetového připojení z vesmíru.

K takovým technologiím se dostal i díky tomu, že se hned na začátku vydal podnikat do zahraničí, kde je vývoj mnohdy rychlejší než u nás. „Buď jste světák, nebo lokální člověk. Mě to od mládí táhlo do světa,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch pětačtyřicetiletý Roman Řezníček. Aby ale mohl i právě ve světě dál růst a investovat, spojil svou společnost Suntel před několika lety s investiční skupinou DRFG, v níž za to získal podíl ve výši 23,75 procenta. Společně budují byznys pod značkou DRFG Telco.

Skupina DRFG se věnuje finančním službám, nemovitostem a telekomunikacím. Proč jste si vybrali jako obor zájmu také telekomunikace?
Kolem roku 2015 se DRFG zajímalo o nové investiční směry, a tak jsme s jeho vedením diskutovali o možnosti investic právě do telekomunikací. Management si tehdy uvědomil, že telekomunikace patří k důležitým oborům, bez nichž by nemohl svět fungovat. A tak jsme se dohodli, že svou společnost Suntel propojím s DRFG a budu budovat telekomunikační divizi pod jeho křídly. Stanovili jsme si novou strategii v telekomunikacích a pustili se intenzivně do práce.

V telekomunikacích působíte dvacet pět let. Jak se tento svět proměnil?
Když jsem na konci 90. let začínal, telekomunikační trh, jak jej známe dnes, se teprve rodil. Učili jsme se za pochodu, neboť například výstavba mobilních sítí byla pro nás všechny úplnou novinkou. Nikde jsme do té doby tuto technologii neviděli. Tehdy operátor byl vlastníkem sítě a současně poskytovatelem retailových služeb. Dnes je naopak trend, kdy se operátoři rozdělují na dvě poloviny, na dva samostatné subjekty.

Jeden subjekt vlastní infrastrukturu a nabízí ji komukoliv k využití na trhu. V původním modelu si jeden operátor až úzkostně bránil své základové stanice a snažil se je spíše nenabízet třetím stranám a konkurenci. Dnes našimi zákazníky v Evropě už většinou nejsou operátoři, ale právě subjekty vlastnící danou infrastrukturu.

Se Suntelem jste se tehdy rozhodli hned od začátku expandovat. Byla to pro vás konkurenční výhoda?
Buď jste světák, nebo lokální člověk. Mě to od mládí táhlo do světa, a když jsem Suntel zakládal, už od počátku jsem věděl, že nechci podnikat jenom v České republice. Jakmile jsme tu položili základy a ukázali, co umíme, vyrazili jsme s mým tehdejším partnerem na Slovensko. Pak přišla příležitost v Rakousku, Německu, Švýcarsku. Mít mezinárodní zkušenost vám umožňuje se dívat na věci zcela jinak. Splnil se mi životní sen, vybudovat mezinárodní firmu a zkusit se porovnat s tím velkým světem. Měli jsme stále větší ambice a já věděl, že k další expanzi budu potřebovat někoho, kdo financím a investicím rozumí daleko víc než já. Proto jsme se kolem roku 2015 začali propojovat s DRFG.

Vaše primární zaměření jsou investice do telekomunikační infrastruktury včetně její výstavby, modernizace nebo servisu, je to tak?
Ano, na to se dneska zaměřujeme nejvíce. Nacházet takové příležitosti nicméně není tak úplně jednoduché. Hledáme investice, které jsou ve velikosti, jež má potenciál dalšího růstu. A musí samozřejmě zapadat do naší koncepce a struktury. V oblasti infrastruktury se díváme po optických sítích a developerských projektech.

V roce 2019 jsme například na Slovensku našli rozestavěnou optickou síť, do projektu vstoupili, síť v roce 2021 dokončili a letos ji začali provozovat. Na Slovensku tak prodáváme kapacitu optických vláken, kterých tam máme asi 86 tisíc kilometrů. Je to mezinárodní síť, která je napojená ve Vídni, Budapešti a dneska i v Užhorodě na Ukrajině.

Co přesně děláte z pohledu laika? Mám díky vaší infrastruktuře mobilní připojení, internet, televizi nebo něco jiného?
V DRFG Telco se věnujeme dvěma základním směrům. V prvním případě se jedná o výstavbu a servis telekomunikačních sítí (mobilních a optických) na klíč v rámci střední a západní Evropy. To znamená, že naši lidé projektují, rozšiřují, modernizují a servisují sítě telekomunikačních nebo infrastrukturních operátorů včetně té naší na Slovensku. Aktuálně máme v této oblasti v Evropě více než 450 lidí a patříme v našem oboru k významným dodavatelům.

Ve druhém případě jsme taktéž vlastníkem optické infrastruktury na Slovensku pod obchodním názvem FibreNet. Jedná se o páteřní optickou síť přes území celého Slovenska a hlavní činností je pronájem nebo prodej optických vláken a datové kapacity. Do této investice jsme naskočili v roce 2019 a na konci roku 2021 se nám podařilo síť dokončit. Jedná se o unikátní projekt v rámci Slovenska, nic většího se na Slovensku v této oblasti v posledních letech nepostavilo.

Jak moc vás ovlivňuje současná ekonomická situace?
Telekomunikace mají vlastní ekonomický cyklus. Na jedné straně je nyní enormní poptávka po našich službách, ale na druhé straně čelíme bezprecedentnímu zvyšování všech našich vstupů. Nejvíce nás dnes zasahuje zdražování pohonných hmot, neboť naši lidé v rámci celé Evropy ročně najezdí miliony kilometrů. Samozřejmě se nás významně týká také zvyšování mzdových nákladů a zdražování veškerých materiálů.

Od minulého roku jsme v jednání se všemi zákazníky a zdražujeme, protože jinak to nejde. Naši nadnárodní zákazníci byli zvyklí na cenovou stabilitu a ceny se hýbaly jednou za tři až pět let. Nastala však zcela jiná doba, kdy tohle téma bude na stole každý čtvrtrok. Něco vyřešíte úpravou vnitřní efektivity, o což se snažíme neustále, ale když vám některé vstupy stoupnou o sto procent, mzdy a další náklady o více než třetinu, tak už se to do koncové ceny u zákazníka musí promítnout.

Co je na globální úrovni ve vašem byznysu největším tématem?
V Evropě je to v posledních třech letech jednoznačně výstavba 5G sítí. První jsme začali budovat kolem roku 2019 v Německu a ve Švýcarsku. Postupně se staví i více na východ včetně Česka, na Slovensku se začíná. Rozšiřují se také optické sítě, aby každá domácnost měla optickou přípojku pro rychlejší připojení. Není to ale vůbec jednoduché zařídit legislativně, náklady jsou navíc astronomické. Optika se proto podle mě bude intenzivně budovat ještě příštích deset až dvacet let. Trendem jsou také sítě internetu věcí (IoT).

Jeden z posledních trendů je také poskytování internetu z vesmíru, z oběžné dráhy. Druhým rokem spolupracujeme se společností Viasat, které v několika evropských zemích zajišťujeme výstavbu pozemních stanic k jejím satelitům. Na Slovensku pak díky naší optické síti FibreNet zajišťujeme i připojení.

Satelitní internet nabízí Elon Musk tak, že si zákazník musí domů koupit přijímací parabolu. Jak je to v případě Viasatu?
Nevýhoda satelitního připojení je, že právě potřebujete větší anténu. Rozdíl mezi Starlinkem a Viasatem je především v tom, že satelity Elona Muska jsou na nižší oběžné dráze a mají jich v konstelaci tisíce, zatímco systém Viasatu spoléhá na tři satelity na vysoké oběžné dráze. Proto u Viasatu vidím největší příležitost například v letecké dopravě. Stále máme oblasti, kde není internetový signál, a Viasat má obrovskou výhodu, protože není jenom operátorem, ale zabývá se i samotným vývojem těchto zařízení. Už mají smlouvy s několika aerolinkami, že budou poskytovat vysokorychlostní internet na palubě letadel. To bude velká změna, protože dnes máme v letadlech pouze omezené možnosti nákupu přístupu k internetu.

Co dalšího se za těch dvacet pět let v telekomunikacích nejvíc změnilo, když pomineme zmíněné nové technologie?
Za mě je to dostupnost signálu téměř všude. A s tím spojená dostupnost internetu. Například Česká republika má v rámci evropských zemí, kde působíme, jedno z nejlepších pokrytí. Třeba Německo se s námi vůbec nemůže srovnávat. Někdy si zákazníci stěžují i u nás, ale netuší, jaké je pokrytí v Itálii nebo Francii. Zároveň ceny jsou minimálně stále stejné, nebo spíše klesají, a už to není jen o volání, ale také internetu, televizi a dalších službách.

Čím to je, že tu máme lepší pokrytí než v Německu, kde má kupříkladu tuzemský T-Mobile svou matku?
Je to dané velikostí obou zemí. Česko je malá země, místní trh je navíc v rámci Evropy specifický. Vzpomeňte si, jak velké téma v posledních patnácti letech bylo, u jakého operátora je pokrytí lepší. Operátory to nutilo pokrýt co nejvíce území. V tomto případě to samozřejmě pro českého zákazníka znamenalo přístup k velmi kvalitní mobilní síti.

Jak velká je dnes telekomunikační divize DRFG a jaké máte do budoucna plány?
Už jsme docela velcí, máme kolem 450 lidí v pěti evropských zemích a ročně dodáme v rámci Suntel Group, vyjma společnosti FibreNet, služby za zhruba 1,5 miliardy korun. V posledních letech jsme akvizičně rostli, dokupovali jsme v jednotlivých zemích menší firmy, abychom na tamních trzích dosáhli zajímavé velikosti a získali chybějící kompetenci. V návaznosti na to se aktuálně zaměřujeme na vnitřní efektivitu a hledáme synergie. Chceme dále organicky růst. Telekomunikace jsou v boomu a poptávka je obrovská. Většina našich zákazníků a služeb, asi 75 procent, je v západní Evropě – v Rakousku, Německu a Švýcarsku.

Máte kam růst i v Česku, nebo je potenciál spíše v zahraničí?
Náš růst je hnaný zahraničím. Česko a Slovensko mají své limity a nejde je nafouknout. Navíc jsou to trhy fragmentované lokálními dodavateli, kteří spolupracují s místními operátory. Hledáme spíše trhy a zákazníky, kde můžeme nastavit větší strategické partnerství. V České republice jsme posledních deset let největším dodavatelem pro Vodafone.

Působíte hlavně na Západě, třeba skupina PPF v telekomunikacích naopak působí spíše na Východě. Bylo to strategické rozhodnutí, zaměřit se hlavně na Západ?
Na Západ jsme se orientovali hlavně proto, že nám tamní trhy přišly stabilnější a vyvinutější. Destinace jako Maďarsko nebo Rumunsko mohou být z pohledu infrastruktury nepochybně zajímavé, na druhou stranu služby jsou na Západě jinde i z pohledu ceny. Vidíme, že zákazníci na Západě jsou ochotni zaplatit za kvalitu a rychlost víc. Jsou to zkrátka bohatší společnosti.

Zmiňoval jste loňský obrat kolem 1,5 miliardy. Jaký máte v tomto ohledu plán na letošní rok?
Letos se pravděpodobně budeme držet přibližně na těchto číslech. V příštích letech bychom organicky chtěli vyrůst někam ke dvěma miliardám. Máme rozpracované zajímavé projekty, které by se měly v příštím roce postupně rozbíhat. Výstavba a modernizace telekomunikačních sítí v celé Evropě prožívá obrovský boom a my toho chceme být důležitou součástí.

Mohou vám k tomu pomoci i další akvizice?
Máme pro případy zajímavých investičních příležitostí vyčleněné prostředky, které jsme připraveni investovat. Po letech akvizičního růstu má náš management jednu z hlavních priorit vytěžit maximum ze stávající struktury a zaměřit se na organický růst.

Naopak projekt Libli, což byl poskytovatel pevného internetu, jste nadvakrát prodali Nordic Telecomu. Je možné, že budou vedle akvizic následovat i podobné prodeje?
U Libli to byl trochu jiný příběh. Konsolidovali jsme trh a na začátku jsme si jednoznačně stanovili, že to není oblast, kde bychom chtěli působit dlouho a konkurovat velkým hráčům. Retail je totiž v každé zemi v podstatě oligopolní prostředí. Máte dva tři nadnárodní hráče.

Jsou tedy projekty, u kterých od začátku víme, že jsou připravené na exit nebo minimálně mají potenciál vyrůst a případně je prodat za zajímavé částky. U výstavby a servisu sítí vidíme daleko větší dlouhodobost být partnerem nadnárodních operátorů. Ale když i takto zaměřená firma vyroste a někdo na Západě přijde a řekne, že by do ní rád vstoupil, vždy je to otázka nabídky a poptávky.