Po probuzení nechci brát telefon do ruky. Ale zatím jsem se k tomu nedopracoval, říká Lukáš Janoušek

Spoluzakladatel sharingového startupu Campiri a někdejší marketingový ředitel Twisto odpovídá na Karlínských 20.

lukas-janousek-k20Rozhovor

Koláž: CzechCrunch

Lukáš Janoušek, spoluzakladatel sharingového startupu Campiri

0Zobrazit komentáře

Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuckup ve své kariéře zažili. Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Ty přibližuje v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této pražské čtvrti sedíme nejen my, ale také celá řada dalších startupů, firem a jednotlivců, co stojí za pozornost.

Tentokráte jsme Karlínských 20 položili Lukáši Janouškovi, někdejšímu marketingovému řediteli českého fintechu Twisto, který se rozhodl využít extrémního nárůstu obliby cestování s karavany a obytnými vozy a stal se spoluzakladatelem sharingového startupu Campiri. Kolik karavanů sám vlastní? Proč se před důležitým vystoupením buší třikrát do hrudi? A jaké práce musel dělat, aby zjistil, co v životě dělat nechce?

***

V kolik chodíš spát a kolik toho průměrně naspíš?
Chodím spát kolem jedenácté a vstávám v sedm. Třikrát až čtyřikrát týdně si o půl hodiny či hodinu přivstanu, abych si ráno zacvičil. Snažím se tedy spát osm hodin denně. Spánek hodně řeším. Kvalitu měřím chytrým prstenem Oura, žárovky večer používám jen s červeným světlem kvůli melatoninu, stejně tak zbarvení obrazovky mobilu či počítače. Aktuálně mi to ale úspěšně nabourává novorozená dcera Meda.

Jakou aplikaci v telefonu otevíráš ihned po probuzení?
Budík, abych ho vypnul. Pak hned aplikaci Oura, abych zkontroloval kvalitu spánku. Mrknu na Windy.com, abych se podíval na počasí. Následuje rychlý pohled na portfolio v TradingView, informační servery a většinou neodolám otevřít pracovní e-mail a Slack. Mnohem radši bych ale po probuzení vůbec nebral do ruky telefon a budík měl analogový. K tomu jsem se ale zatím nepropracoval.

Ty nejzásadnější nástroje ve tvém telefonu a počítači?
V mobilu Gmail, kalendář, Slack, Apple Pay, Twisto a aplikace bank, Wolt, WhatsApp, Messenger, Windy, Waze, Oura, aplikace Zdraví, kalkulačka, Spotify, Liftago, Uber, Lastpass, Qerko, Citymove, appky pro Smart Home v PC pak ještě Google Docs, Google Data Studio, Pipedrive, LinkedIn. A mimo PC či mobil používám také tablet Remarkable II, geniálně jednoduchý a skvěle použitelný digitální zápisník.

Na jakém přístroji pracuješ nejčastěji?

Macbook Air 13″ M1, iPhone 13 mini, tablet Remarkable II.

Jaký outfit nosíš ve většině případů?
Čím dál tím méně mě baví řešit módní trendy, takže většinou jednobarevná trika nebo mikiny bez potisku, džínsy slim střihu nebo kraťasy v létě. Černé nebo bílé sneakers, v létě pantofle Birkenstock, černou kšiltovku NY a většinou nevycházím bez batohu Db Ramverk, do kterého se pohodlně zabalím i na dvoudenní trip.

janousek-campiri

Foto: Campiri

Lukáš Janoušek, zakladatel Campiri a bývalý marketingový ředitel Twista

Co boty? Máš nějaký oblíbený model tenisek?
Nejsem žádný sneakerhead, ale mám rád celočerné Nike, Veja a bílé Adidas Stan Smith.

Pět věcí, které nikdy nesmí chybět ve tvém batohu?
13″ Macbook Air, nabíječky, tablet Remarkable II, Apple Airpods, pouzdro na karty a doklady.

Jmenuj knihu, kterou bys doporučil všem k přečtení.
Proč spíme od Mathew Walkera. Je až neuvěřitelné, jak málo se učíme o důležitosti spánku a jaký je kvalitní spánek gamechanger pro kvalitu života, energii, náladu a výkon.

Jaký film/seriál můžeš vidět klidně tisíckrát a neomrzí tě?
Film Forrest Gump, seriál Friends.

Jakou hudbu si pustíš pro uklidnění? A která tě naopak nakopne?
Na uklidnění večer si rád pustím například nějaké chillout-beats lounge electro playlisty na Spotify či DJ sety na Youtube. Když se potřebuju dostat do flow například při práci, tak si zapínám instrumentální liquid drum’n’bass. A jinak poslouchám podle nálady spoustu různé hudby, od White Lies přes Pierce Brothers, Eltona Johna až po velké lokální hudebníky typu Miro Žbirky a Ivana Krále. Obecně bych asi mohl říct, že mám rád hudbu se silným vokálem, melodií, harmonií a instrumentálně zdatné kapely.

Odebíráš pravidelně nějaký youtubový či podcastový kanál, potažmo newsletter?
Úplně pravidelně asi ne. Mám pár předplacených kanálů – Business Insider, Techcrunch Extra, sleduju newslettery od EU-startups.com. Mám předplacený Deník N a baví mě jejich souhrnné e-maily.

Jakou hi-tech novinku chceš mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáš?
Ne úplně v obýváku, ale na střeše. Čekám na montáž fotovoltaických panelů. Jsem fanoušek obnovitelných zdrojů energie a ve spojení s elektromobilem to dává velký smysl.

Jaký vůz parkuješ ve své garáži?
Elektrické BMW i3s na denní ježdění po Praze a od Driveta máme ještě jako rodinné malé SUV Volvo XC40. To ale brzy nahradí Mercedes Benz Marco Polo, který je zároveň rodinný vůz velikosti velkého osobáku a zároveň obytňák, ve kterém se dá pohodlně spát, uložit jídlo do lednice, uvařit vajíčka či kafe a díky tekoucí vodě přebalit mimino. Pak mám ještě dva obytňáky Adria Twin Supreme 640 SGX a Carado A132. Ty ale neparkují u mě v garáži, ale přes Campiri je pronajímám dalším cestovatelům.

Kam si rád zajdeš na dobré jídlo?
Jako čerstvý obyvatel Novotného království aka Řeporyjí si rádi s manželkou zajdeme hezkou procházkou do nedalekého Kastrolu nebo místního Bistra a kavárny Na náměstí. Jako bývalý Leteňák nedám dopustit na Peperoncino, Mr. HotDog, Lokál Stromovka, Bufet, Červeného Jelena nebo Sia. Na víkendové snídaně a brunche potom Savoy Cafe, Mezi Srnky, Bockem, Místo v Dejvicích nebo Esku v Karlíně.

Jak sis vydělal první peníze?
Úplně první peníze jsem vydělal sběrem brambor na statku u babičky někdy v deseti letech. Od patnácti jsem pravidelně chodil na léto na brigády do samoobsluhy v Lounech, kde jsem si za měsíc vydělal přibližně tři tisíce Kč, které jsem celé obratem utratil za nové boty a oblečení, abych byl cool, takže ne zrovna dobrá investiční strategie. Po sérii mnoha různých brigád jsem první serióznější peníze v řádu desítek tisíc a více začal vydělávat ve svých dvaceti něco letech, když jsem si udělal živnosťák a se spolužákem z gymplu jsme začali dělat na zakázku webové stránky. A ten bájný první milion jsem získal po prodeji Gorila mobil ve svých třiceti letech.

Jsem fanoušek obnovitelných zdrojů energie a ve spojení s elektromobilem to dává velký smysl.

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jsi dostal zaplaceno?
Nejhorší práce, kterou jsem vydržel dělat týden, byla brigáda v továrně na výrobu gumových podběhů do aut. Měl jsem dva nožíky a okrajoval jsem z nově vylisovaných kusů přebytky na okrajích. Guma byla rozpálená, takže jsem z toho měl spálené prsty, a strašně smrděla. Za minutu přijely dva takové podběhy a takto to jelo celou osmihodinovou směnu, během které byly dvě patnáctiminutové pauzy na záchod a rychlou svačinu. Vyzkoušel jsem si ale různé další práce – například prodejce šperků v Dublinu nebo demoličního dělníka v USA. Všechny tyto zkušenosti byly důležité v tom, že jsem o to více věděl, co v životě dělat nechci.

Investuješ?
Ano, investuji. Mezi konzervativní investice řadím portfolio několika investičních bytů v Ostravě, které pronajímám, a pravidelné investice do akciových fondů. Konkrétní akcie nekupuji, protože na to nemám zatím fokus, s jednou výjimkou – po swapu akcií Twista po jeho prodeji jsem se stal akcionářem Zip Co. Bohužel jejich výkon v posledním roce ze mě udělal zřejmě dlouhodobého investora. Jako investici také počítám budování projektu Campiri, jsem podílníkem ve vývojové agentuře Prague Labs a business angel v Edtech startupu Edhance. V kryptoměnách jsem byl aktivní od roku 2017. Po počátečních experimentech jsem zůstal u Bitcoinu, který jsem prodal na vrcholu kolem 58 tisíc $. Momentálně zvažuji opětovný nástup.

Nejlepší byznysová rada, kterou jsi kdy dostal?
Nevím, jestli je to úplně rada, ale hodně mě zformoval roční program autentického leadershipu od Atairu. Naučil jsem se, že abych mohl být dobrým leaderem, musím nejdřív znát dobře sám sebe, kdo jsem i kdo nejsem. Abych věděl, jaké kompetence a lidi k sobě potřebuji doplnit. A takový velký aha moment pro mě byl, když jsme probírali různé osobnostní profily lidí a já jsem pochopil, že například věta, která na můj profil působí motivačně, u jiného profilu může působit jako útok. Pak už je jen krůček od toho naučit se podobnými situacemi fascinovat a ne frustrovat, což má obrovsky pozitivní efekt na náladu.

A jiná rada, která je od Jana Mühlfeita a pravidelně ji používám, je těsně před důležitým výkonem – například živé vystoupení do médií či na konferenci, nebo prezentace investorovi – třikrát hluboký nádech a výdech do břicha a sebepovzbuzení: „To dáš“, které může být doprovázeno trojitým bouchnutím do hrudi. Zní to trochu divně, ale fakt to funguje. Zklidní se tepovka, okysličí se mozek a krev, což sníží nervozitu, člověk se pevně ukotví nohama na zemi a je připraven na výkon.

Jaký největší fail tě potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáš s úsměvem?
Asi určitě není největší, ale první, který mě napadl je z doby, když jsem před přibližně patnácti lety dělal v Red Bullu na juniorní pozici brand managera. S mým tehdejším šéfem Robem Kubičkou jsme měli jet na pracovní cestu do centrály Red Bullu do Rakouska. Robo je z Bratislavy a dohoda byla, že za ním přijedu večer z Prahy vlakem a druhý den pojedeme spolu jeho autem. Přišel jsem pozdě na nádraží a vlak mi ujel.

Abych mohl být dobrým leaderem, musím nejdřív znát dobře sám sebe, kdo jsem i kdo nejsem. 

Domluvili jsme se tedy na tom, že brzy ráno sednu na vlak a přijedu rovnou do Vídně. Aby mi vlak neujel, tak jsem si přivstal a dorazil na nádraží s dostatečným časovým předstihem. Po nějaké době čekání mi bylo divné, že vlak není napsaný na ceduli. Po kontrole jsem zjistil, že jede z jiného nádraží. Souboj s časem jsem prohrál, po sprinterském přesunu jsem z peronu už jen zamával právě odjíždějícímu vlaku a potupně svému šéfovi oznámil, že mi ujel i druhý vlak.

Kdo v Česku tě inspiruje?
Nemám to tak, že bych vzhlížel jako k modle k nějakému konkrétnímu člověkovi, ale konzistentní kvalitou svých projektů a tahem na bránu je obdivuhodný Tomáš Čupr. Chytrostí a kompatibilitou ke mně můj společník Paul Tesar. Zapálením a schopností absorbovat neuvěřitelné množství tlaku Michal Šmída z Twista. Schopností vybudovat z nuly krásný profitabilní byznys Martin Habina a Roman Nováček. Pracovitostí, spolehlivostí a nejvyšší ligou mezinárodního networkingu Pavel Turek.

Nicméně to není jen o byznysu, inspirují mě moji kamarádí z mládí. Jirka Beneš, který se dal na dráhu učitele a přes boj s větrnými mlýny je neustále pozitivní. Milan Pícha a další kamarádi z lounského florbalu, kteří investují spoustu času do rozvoje sportovních aktivit dětí. Dále třeba moji kamarádi z vysoké školy, se kterými se stále smějeme pubertálním vtípkům. A nejvíc mě inspiruje moje žena Kateřina, která dokázala během pár let totálně změnit svoji kariéru, aby se teď nově stala skvělou mámou pro naši novorozenou dceru Medu, která je pro mě obrovskou inspirací v tom, jaký chci být táta a člověk.