Po prvním lockdownu měly splaskávat valuace a být levné podíly. To se nestalo, říká Filip Major z Busymana

Peter BrejčákPeter Brejčák

fmajorRozhovor

Foto: Busyman

Filip Major, šéf investorské platformy Busyman.cz

0Zobrazit komentáře

Tuzemská platforma Busyman propojuje angel investory se startupy a během letošního roku oslavila deset let od svého založení. Během této doby došlo v celém ekosystému k mnoha změnám, investoři i startupisté jsou mnohem profesionálnější, i když zakladatelé dravých firem teď častěji vyžadují co nejvyšší valuace už při prvních investicích.

Podle spoluzakladatele Busymana Filipa Majora to podle očekávání některých lidí na trhu měla změnit pandemie koronaviru – valuace startupů měly splaskávat a investoři měli mít možnost nakupovat podíly ve firmách levněji než předtím. „Nemám pocit, že by se to stalo skutečností,“ popisuje.

I startupový ekosystém byl sice podle čtyřiatřicetiletého Majora pandemií zasažen, situace se však postupně vrací do normálu a všichni aktéři se učí žít v nových podmínkách. To ostatně dělá i samotný Busyman, který měl díky dobrým loňským výsledkům dostatečné rezervy a letos se pustil do automatizace a digitalizace samotného investičního procesu.

O tom, jak vše probíhá, i o desetiletém vývoji přístupu startupistů a investorů, mluvil Filip Major v rozhovoru pro CzechCrunch.

Jak se za deset let, co funguje platforma Busyman, proměnilo české startupové prostředí?
Velmi. Jak už jsem někde historicky uváděl, tak to bylo pro představu v podstatě odrazem seriálu Den D. Šlo často spíše o vynálezy a různé pokusy, nežli o nějaká softwarová řešení a digitální technologie, na které jsme zvyklí dnes. Celkově se přirozeně také změnil přístup startupistů a investorů k připravenosti na společná jednání.

Jak to bylo předtím?
Dříve prostě nikdo nevěděl, do čeho jde a co byl měl mít připravené. Dnes už si téměř každý startupista, co k nám přijde, zažil nějaká jednání s investory či veřejnou prezentaci svého řešení v rámci soutěží a eventů. U investorů je to obdobné. S tím souvisí i snaha neustálé edukace a sebezlepšování, což velmi podporuje rychle se rozvíjející česká startupová infrastruktura v posledních několika letech.

busymantym

Tým Busyman.cz

Mění se přístup startupů k investorům?
Ne vždy je to pravidlem. Abych byl upřímný, dříve jsem možná intenzivněji cítil, že většinu startupistů spojovala větší úcta k tomu, kdo je ochoten podpořit je svými penězi. Teď často vnímám, jako by bylo samozřejmostí, že když mám jen trochu zajímavý technologický projekt a umím o něm pěkně mluvit, že mi do něj někdo peníze stejně dá. Spíše se řeší, ať je těch peněz co nejvíc, aby se dotyčnému dal co nejmenší podíl, a tím se od počátku patřičně „předfoukla“ valuace pro další kola.

Možná bych tyto věci říkat neměl, ale jsem zastáncem toho, aby byla vždy dodržována určitá rovnováha. Na druhou stranu, když za námi přijde founder, který už má například jednu úspěšnou věc za sebou, do daného projektu vložil nějaké prostředky ze svého, rozumí trhu, má tým, má perfektně a smysluplně připravené materiály obhajují a popisují, proč zrovna poptávaná investice a jak bude využita, tak na to samozřejmě koukáme jinak.

Co opačně, mění se přístup investorů ke startupům?
I investoři na sobě intenzivně pracují a neustále se snaží v tomto segmentu vzdělávat, což je pak vidět na „druhé straně stolu“ při vyjednávání. Často se navíc během let sami dokázali obklopit vlastní infrastrukturou profesionálů – právníků, účetních, daňařů, odborných konzultantů, kteří jim utváří potřebnou podporu pro jejich vstupy do nových věcí.

To jsou ti „seniornější angelové“, ale vedle toho k nám samozřejmě proudí poměrně velké množství nových angel investorů. Snažíme se udělat vše, abychom jejich potřeby naplnili a abychom jim poskytli co nejbezpečnější podmínky pro jejich první investice. Jednou ze žádaných věcí je pak spojování právě těch seniornějších angelů s nováčky v našem klubu pro následné investice.

„Někteří trochu znervózněli a vyčkávají, jiní jsou naopak ještě více přitahováni světem startupů a progresivních technologií.“

Jak v tomto ohledu zasáhl startupový ekosystém letošní rok a pandemie koronaviru?
Zasáhl, dopady však vnímám v určitých vlnách. Je to asi tím, že je to pro nás všechny něco nového, a proto se nálada průběžně mění. Aktuálně mám ale pocit, že se už postupně vracíme k „normálu“ a vše se trochu stabilizuje. Řekněme, že asi společnost přijala situaci a nezbývá než s ní umět spolužít.

Mají teď investoři větší zájem investovat do startupů, aby si zajistili diverzifikaci portfolia, nebo spíš hledají bezpečnější aktiva?
Platí obojí. Někteří trochu znervózněli a vyčkávají, co přinesou další měsíce. Jiní jsou naopak ještě více přitahováni světem startupů a progresivních technologií, snaží se u nás vysledovat nové trendy, které tato doba naopak ještě více umocňuje. Mně osobně se v tomto kontextu líbí, že společnost byla v podstatě „dotlačena“ k používání některých nástrojů, které tady sice již byly, avšak „stará škola“ je popírala a odmítala. Teď je prostě přijmout musela a nakonec jim přišla na chuť.

Jak se chování investorů podepisuje na valuaci startupů?
Bezprostředně po zahájení prvního lockdownu jsem ze všech stran slyšel, jak budou konečně splaskávat valuace a že se budou levně nakupovat podíly. Nemám pocit, že by se to stalo skutečností. Možná občasnou, ale rozhodně ne pravidelnou. Určitě na tom nebyli dobře ti, kteří se například v březnu nebo dubnu chystali na raisování. Je jasné, že když má někdo v nádrži na pár týdnů, tak přichází o „neotřesitelnost“ svého vyjednávání s investory o podmínkách a může být přitlačen ke stěně. Teď mi ta situace ale přijde podstatně víc stabilizovaná.

Jak se v letošním roce dařilo Busymanovi?
Naštěstí jsme měli velmi úspěšný minulý rok, kdy jsme vygenerovali dostatečné rezervy. Letos jsme si řekli, že než abychom se honili za podobnými výsledky, tak využijeme doby a vezmeme si trochu klidu na digitalizaci a automatizaci většiny našich procesů, abychom se mohli významně posunout v příštím roce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Paralelně s tím nám finančně pomáhala naše druhá „větev“, kterou jsme nastartovali na začátku minulého roku. Jde o vlastní mentoringový a interim management program, kdy naše členy klubu umíme dlouhodobě umístit jako takový „executive board“ do progresivních českých firem a startupů. V tomto programu naši angelové odpracovali už několik tisíc hodin.

Jak takový program funguje?
My máme na každé hodině svůj finanční share a posouváme naše klienty kupředu. Angely to v první řadě baví, protože mají možnost aktivní účasti na zajímavých věcech i v dobách, kdy zrovna do něčeho neinvestují. Firmy získávají top lidi, které by si za standardních podmínek a na hlavní pracovní poměr často nikdy nemohly dovolit.

Do jakých startupů jste letos investoval?
Osobně jsem investoval spíše do vlastních věcí. Stal jsem se spoluzakladatelem jedné proptechové platformy, která vyhodnocuje na základě zhruba jedné miliardy dat „zdraví nemovitostí“. Intenzivně jsem podporoval mladou programátorskou firmu, která se věnuje primárně virtuální realitě a rozšířené realitě, kde jsem rovněž spoluzakladatelem, ale také angelem, a která je teď v neskutečném rozletu – nárůst o skoro 1 000 procent oproti předchozímu roku.

Před pár měsíci jsem pak založil svůj startup, který propojuje VR/AR a e-commerce a cílí primárně na high-end segment, pro který navrhujeme virtuální interaktivní showroomy. V nich lze kompletně obsloužit zákazníka, až po zaplacení, vyhodnocování jeho chování a následného optimalizování prostředí pro další návštěvu. Nyní intenzivně pracujeme na prvních velkých klientech a vypadá to, že první rok existence už bude plusový.

major

Foto: Busyman

Filip Major při jedné z akcí Busymana

Jaký plán chcete v Busymanovi naplnit v příštím roce?
Chceme se ještě více otevřít novým partnerstvím, angelům a v neposlední řadě chceme také podpořit svoji schopnost odbavit a připravit na investici více startupů. Letos jsme oproti minulému roku o zhruba 15 procent níže, a tak budu rád, když se nám předchozí rok v tom příštím podaří naopak přeskočit.

Předpokládám, že v tom vám má pomoci také zmiňovaná digitalizace a automatizace činností. V poslední době jde o velké buzzwordy, jak jste k tomu došli ve světě venture investic?
Začalo to na straně startupů. Uvědomili jsme si, že při množství, které se jich k nám hlásí, je mnohdy schopnost je pojmout, prokonzultovat, zpracovat a následně zalistovat na naši platformu velmi omezená počtem hlav a rukou lidí v našem týmu. Tudíž jsme se rozhodli přetavit naše know-how do digitální podoby.

ppl-cyklodepo

Přečtěte si takéBalíky v Praze začínají rozvážet elektrická nákladní kola. V prvním cyklodepu nechybí DPD, Rohlík a další velcí hráčiBalíky v Praze začínají rozvážet elektrická nákladní kola. V prvním cyklodepu nechybí DPD, Rohlík a další velcí hráči

Jak to probíhalo?
Vytvořili jsme rozhraní pro foundery, kde se mají možnost po úvodní konzultaci přihlásit. Náš systém je strukturovaně navádí k postupnému vyplnění tzv. elektronického teaseru. V něm je zároveň obsaženo několik aktivních polí, podle kterých se zalistované startupy rovnou dle relevance řadí investorům na druhé straně. Díky tomu mohou naši členové, tedy angelové, rovnou sledovat a oslovovat jednotlivé foundery se svými pobídkami.

Předpokládám, že jste se stejným způsobem rozhodli přistoupit také k investorům?
Ano, naše excelovské tabulky pro zhruba 1 300 angelů už opravdu ztrácí význam. Postupně se je snažíme převádět právě do „adminu pro angely“, kde mají možnost si vyplnit svůj profil, nastavit svou strategii, networkovat, nahlížet do detailů projektů, do archivů našich eventů, přihlásit se na nadcházející akce a mnoho dalších věcí.

Zároveň se jim zde aktivně řadí projekty odpovídající jejich profilu. Tato záležitost je velmi nová a chceme sem v řádu měsíců překlopit co nejvíce angelů z naší vlastní databáze, ale i pozvat angely nové. S tím souvisí také upravený byznys model, kdy mimo naše klasické členství v klubu zavádíme další jeho deriváty – od Trialu, který je na 30 dní zdarma, přes Basic a Premium až po Corporate.

busyman_day

Foto: Busyman

Busyman Angel Day s prezentací projektů a investorů

Souvisí nějak automatizace a digitalizace i s fundraisingem?
Velmi. Každou věc, kterou děláme, děláme proto, aby mířila ještě výš. V tomto případě připravujeme celou platformu na „řízené syndikátní investování“. Díky všem úpravám, které jsme v posledním roce udělali, jsme o obrovský kus blíže k tomu, abychom plně nasadili tento způsob financování do praxe.

Co se z pohledu investorů změní?
Investoři budou mít dvě možnosti. Buďto zafinancují dané investiční kolo sami, nebo si napříč platformou vyberou, s kým by mohli investici sdílet. Bude to ale fungovat i tak, že pokud jednotlivý angel označí, kolik si chce koupit tzv. ticketů, informace odejde okamžitě do celého networku, což bude mít za důsledek motivaci ostatních členů se minimálně podívat na jeho profil a na investici, do které se rozhodl jít, a dle libosti se k němu mohou připojit.

Takový princip připomíná crowdfunding…
Tickety budou pravděpodobně nastaveny od 500 tisíc korun výše, takže rozhodně nepůjde o crowfunding. Když se potřebná částka posbírá, zasáhneme my a dáme možnost takovému uskupení investorů vytvořit SPV (společnost zvláštního určení – pozn. red.) skrze spřízněnou právní kancelář a nastavit vše potřebné pro uskutečnění investice. Zde cítím směr, kam se bude fundraising posouvat. Ono se tak v podstatě už děje, jen cítím, že je třeba mu poskytnout určitý support.

Plánujete v příští době nějaké novinky – ať už vůči investorům nebo startupům?
Dalšími novinkami už bych raději naši scénu nezasypával. Pro nás je důležité, aby si na tento přístup primárně lidé zvykli, a pak je naším cílem to neustále vylepšovat a pro uživatele platformy přinášet určitý komfort. V momentě, kdy toto řešení zastabilizujeme u nás, mě osobně láká otevření se zahraničí. Například ze Skandinávie a z Izraele se už teď ozývají hlasy, které nás oslovují ke spolupráci, nebo partnerství.

Balíky v Praze začínají rozvážet elektrická nákladní kola. V prvním cyklodepu nechybí DPD, Rohlík a další velcí hráči

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

ppl-cyklodepo

Foto: Depot.bike

V Praze se otevřelo první cyklodepo s nákladními elektrokoly pro rozvoz balíků

0Zobrazit komentáře

V Praze i dalších městech brázdí ulice čím dál větší počet dodávek, které rozváží balíky. Zejména v současné situaci, kdy jsou zavřené kamenné obchody a mnoho zboží se nakupuje především online, je tlak na logistiku a tím pádem i ulice měst ještě větší. Alespoň částečně se rozhodlo snižovat dopravní zátěž hlavní město, které otevírá vůbec první cyklodepo.

Z městského cyklodepa zvaného Depot.Bike na pražské Florenci budou každý den vyjíždět kurýři na nákladních elektrokolech, kteří budou rozvážet zásilky po centru města. Do projektu se ve spolupráci s městem zapojila většina hlavních logistických hráčů a cílem je ulevit veřejnému prostoru a logistiku uvnitř města opět o něco zefektivnit.

Princip fungování cyklodepa je jednoduchý, ostatně se nejedná o nic sofistikovaného. V prostoru na Těšnově u stanice metra Florenc, strategicky hned pod magistrálou, bylo na místo původního parkoviště postaveno několik velkých kontejnerů, do kterých firmy převezou ze skladů balíky. Odtud si je budou do speciálních elektrokol nakládat kurýři, kteří je už dovezou k zákazníkům.

„Vše jsme naplánovali tak, abychom stihli ještě letošní Vánoce. Lokalita je dopravně dobře dostupná, je skryta pod magistrálou, má velkou kapacitu i skvělé napojení přímo do centra města. Zkušenosti ze zahraničí mluví jasně. Až 32 procent zásilek lze v centrech měst dopravit na cargokolech. A to vůbec není málo,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

dhl-cyklodepo

Foto: Depot.bike

Nákladní elektrokolo logistické společnosti DHL

Dělat logistiku zelenější je velký trend po celém světě i napříč trhem. Potvrzuje to i skutečnost, že do projektu jsou zapojeni největší logističtí a doručovací hráči Dachser, DHL Express, DPD, GLS, Messenger i PPL a od prosince se k nim přidá také největší tuzemský online supermarket Rohlik.cz.

„Pilotní projekt pražského cyklodepa nás posouvá opět o krok dál ke standardům evropských měst. Věřím, že tento způsob nízkoemisní logistiky pomůže nejen centru města, ale i jeho obyvatelům. Těším se na vyhodnocení v příštím roce a doufám, že k těšnovskému depu přibydou i další v ostatních částech Prahy,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Pilotní provoz cyklodepa na Florenci je naplánován na šest až osm měsíců. Celý projekt byl přitom zrealizován velmi rychle, během pouhých třech měsíců, kdy městský pozemek pod magistrálou „vyklidilo“ předchozí parkoviště a město ho dalo k dispozici logistickým firmám. Ty se pak finančně podíleli na jeho vzniku, aby bylo vše připraveno ještě před Vánoci.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to neobvyklý model, protože ve většině jiných měst ve světě platí cyklodepa erár, a to jak místo, tak kontejnery i provoz. Pro logistické firmy je to pochopitelně velký náklad, i proto, že do dodávky se spalovacím motorem se toho vejde mnohem víc než do elektrokola, ale všichni to dělají, protože chtějí být zelenější a ulevit městu,“ popisuje pro CzechCrunch Jakub Ditrich, šéf společnosti ekolo.cz, která je koordinátorem celého projektu.

Za jeden den mají jednotliví kurýři z nového depa doručit až 80 zásilek. Zmíněné společnosti budou provozovat flotilu o více než 30 nákladních elektrokolech, a to různých typů a technologií. Zatímco třeba PPL sází na kolo s úložným boxem vpředu, DHL má velký nákladní prostor za jezdcem a GLS má na své rikše i ochranné plexisklo.

gls-cyklodepo

Foto: Depot.bike

Nákladní elektrokolo logistické společnosti GLS

Patrně nejvíce zkušeností má však v Praze s elektrokoly DPD, které s nimi začalo doručovat balíky už před rokem, přičemž za klasické elektrokolo zapřahává nákladní vozík a k dispozici má i nákladní rikšu. Kurýr na elektrokole podle DPD rozváží čtyři až šest hodin denně a doručí až 70 zásilek. Po celém Česku jich navíc nasazuje stále víc.

„Elektrokola již úspěšně využíváme v Praze, Brně, Ostravě a Plzni a považujeme to za jeden ze zásadních kroků v budoucnosti bezemisního doručování. Otevření depa na Těšnově výrazně urychlí doručení zásilek a umožní tak lépe naplánovat a zefektivnit trasu kurýra – při zachování stejné pracovní doby bude možné až zdvojnásobit počet doručení,“ uvádí pro CzechCrunch Miloš Malaník, generální ředitel DPD.

Vedle tradičních logistických hráčů je ale z hlediska technologického řešení ještě zajímavějším hráčem Rohlik.cz. Online supermarket má rozvoz složitější, protože doručuje čerstvé potraviny, přičemž některé navíc musí být chlazené. Proto bude mít v cyklodepu speciální kontejnery.

boffin-magnetic1

Přečtěte si takéMagnety, tlačítka i rezistory. Česká stavebnice Boffin Magnetic učí základům elektrotechniky děti i dospěléMagnety, tlačítka i rezistory. Česká stavebnice Boffin Magnetic učí základům elektrotechniky děti i dospělé

„Pro nás v Rohlíku je využití elektrokol spojené s technologicky velice sofistikovaným řešením. Nákupy pro zákazníky jsou objemné a těžké, mohou vážit až 180 kilo a obsahují i chlazený a mražený sortiment. Naším řešením je komplexní technologie, která udrží teplotní řetězec,“ popisuje pro CzechCrunch Ladislav Janckulík, manažer strategických projektů Rohlik.cz.

Celý proces v Rohlíku funguje tak, že na skladě se nákupy kompletují do samostatných boxů, které se vloží do přepravního kontejneru a ten je doručen do cyklodepa. Do každého takového kontejneru se vejde devět boxů na kola, přičemž každý pojme osm nákupů, tedy celkem 72 kompletních nákupů pro zákazníky.

ppl-cyklodepo2

Foto: Depot.bike

Nákladní elektrokolo logistické společnosti PPL

Rohlík i další firmy si od cyklokol slibují doručování bez hluku a emisí, ale zejména v dopravně přeplněném centru města a v exponovaných časech mohou být elektrokola rychlejším prostředkem a snižovat tak zpoždění při doručení. Zároveň lze díky nim lépe doručovat na místa, kam je obtížné zajet autem, a problém elektrokolům nedělají ani kopce.

„Nákladní elektrokola jsou tou další ,velkou věcí‘ v rozvoji městské dopravy. V ekolo.cz věříme, že díky provozu Depa se stane doprava zboží na kole běžnou součástí našeho města. A že konečně bude normální i pro obyvatele se dopravovat, ať už na klasickém, nebo nákladním elektrokole,“ dodává Jakub Ditrich, který se elektrickým kolům dlouhodobě věnuje.

Pokud navíc bude pilotní provoz cyklodepa vyhodnocen na straně města i zapojených firem pozitivně, je prý vedení Prahy připraveno zvážit možné zavedení regulace vjezdu nákladních vozidel do centra města. To ale ještě bude předmětem vyhodnocování dat a dalších diskuzí.