Posledních minimálně deset let se neslo ve znamení finančních technologií, pandemie navíc způsobila rekordní ochotu spotřebitelů zkoušet inovativní platební metody. Loni se však po dlouhých letech rekordního růstu ocitl startupový svět v neklidných vodách a mnoho digitálních společností, které raketově rostly, nyní drtí obavy z budoucího vývoje. Takové dění na trhu pozoruje Jindřich Benko z litevského startupu Kevin, který chce nahradit Visu a Mastercard.

„Ocenění a investice v oblasti technologií letí dolů. Nepředvídatelné tržní klima zneklidňuje investory i samotné startupy,“ říká Jindřich Benko, který v komentáři pro CzechCrunch přibližuje, co se ve světě finančních technologií dělo v posledních letech, jak současná makroekomomická situace ovlivňuje startupy – a také se zamýšlí nad dalším vývojem.

***

Po pádu amerického giganta Lehman Brothers prohlásil v roce 2008 bývalý předseda amerického Fedu Paul Volcker, že poslední užitečnou bankovní inovací bylo zavedení bankomatu společností Barclays v roce 1967. Přísnější regulační požadavky na tradiční bankovní hráče a nedůvěra veřejnosti ve finanční sektor otevřely trh pro nové menší hráče.

Postupný důraz na snižování provozních nákladů pomocí moderních technologií vedl k nové éře inovativních finančních technologií. Od roku 2011 tak chrlí fintechový sektor desítky nových jednorožců. Zdálo se, že mladé technologické startupy nic nezastaví. Turbulentní první polovina roku 2022 ale ovlivnila ocenění podniků prakticky ve všech sektorech. Přípravy na možnou hospodářskou recesi, rostoucí úrokové sazby a vysoká inflace srazily ocenění fintechových startupů hluboko dolů. Podle deníku The New York Times zaznamenal index S&P 500 s poklesem o 21 procent vůbec nejhorší první pololetí od roku 1970.

Řada předních fintechových jmen však dopadla ještě hůře. Donedávna nejhodnotnější evropský fintech Klarna ztratil 85 procent hodnoty, když zaznamenal pokles valuace ze 46 miliard na 6,7 miliardy dolarů. Nejhodnotnější startup v Silicon Valley Stripe spadnul valuací o 31 procent. Společnost Stripe byla jednou z prvních fintechů souvisejících s platbami, která vystřelila přes ocenění 20 miliard dolarů.

Foto: Kevin

Jindřich Benko z litevského startupu Kevin

Podle deníku Financial Times bylo v roce 2022 vymazáno z ocenění fintechových společností téměř bilion dolarů. Mnoha lidem se vrátily vzpomínky na kalifornský startup WeWork, který prožil příběh velkolepých ambicí a drtivého pádu. Medvědí trh se však nevyhnul ani zavedeným platebním společnostem.

Tržní kapitalizace společnosti PayPal se v létě 2022 smrskla na něco málo přes 110 miliard dolarů, což je dramatický pokles z maxima přes 360 miliard v červenci 2021. Na hranici možností se dostala také skupina takzvaných big tech firem (Apple, Meta, Amazon, Google, Microsoft), jejíž tržní hodnota dohromady klesla o více než 3,7 bilionu dolarů. S otřesem technologického trhu přichází také pokles financování.

Průzkum analytické společnosti CB Insights ukazuje klesající financování fintechových firem. Ve druhém kvartále roku 2022 se meziročně snížilo financování fintechového sektoru o 33 procent na 20,4 miliardy dolarů. Je však důležité zmínit, že rapidní pokles zaznamenalo celkové globální financování firem napříč sektory (největší čtvrtletní pokles za posledních deset let).

Ve třetím čtvrtletí roku 2022 získaly fintechové startupy celosvětově celkem 13,3 miliardy dolarů. To je o 64 procent méně než historické maximum sektoru finančních technologií z roku 2021. Nejoblíbenějším sektorem mezi investory zůstávají i nadále platby, které ve čtvrtletí zaznamenaly od investorů 3,4 miliardy dolarů.

Rozpočty na rok 2023 budou napjaté a platby rozhodně nebudou výjimkou, stále ovšem zůstanou v hlavním hledáčku investorů, zejména startupy zaměřené na B2B platby. Finanční služby zaměřené na B2B platby mají totiž výrazně nižší tendenci odlivu zákazníků, než je tomu v případě platebních služeb zaměřených na spotřebitele.

Výraznou roli bude hrát také tlak podniků na snížení transakčních nákladů v ekonomicky turbulentní době. Kapitál určený do vznikajících projektů, jako je metaverse nebo implementace technologie blockchain, bude řada investorů přesměrovat do sektoru inovací v základní platební infrastruktuře.

Fintechoví investoři už jsou náročnější a při příležitostech k hodnocení se zaměřují na ziskovost a cash flow. Sami jsme tím prošli, když jsme loni získali 65 milionů dolarů (přibližně 225 milionů korun) v sérii A vedenou investičním fondem Accel, abychom přinesli A2A (account-to-account; přímá platba z účtu na účet) inovativní platební infrastrukturu Kevin do oblasti plateb na POS terminálech v kamenných obchodech.

Co se změnilo? Dříve investory zajímal hlavně potenciál růstu startupů a samotná efektivita tohoto procesu stála spíše v pozadí. Dnes je však situace dramaticky odlišná a na první místo se dostává kapitálová efektivita růstu společnosti. V praxi to znamená, že investoři kladou větší důraz na návratnost vložených finančních prostředků. Každý jeden investovaný dolar by měl vydělat dva, potažmo se tomu aspoň přiblížit.

Finanční služby jsou navíc silně regulovaným odvětvím. Dlouhý proces získání patřičných licencí a souhlasů ze strany regulátora představují pro fintechové startupy poměrně velkou bariéru vstupu jejich produktů na trh. Náklady spojené pouze se získáním licence se pohybují v řádech vyšších jednotek až desítek milionů korun.

Protože jsou dnes investoři ve svém přístupu daleko opatrnější a doba levných úvěrů skončila, dá se očekávat, že foundeři, kteří nebudou schopni zafinancovat rozjezd fungování z vlastní kapsy, nebudou schopni společnost vůbec rozjet, pokud nepřijdou skutečně s revolučním finančním produktem. Můžeme tedy očekávat, že bude vznikat mnohem méně fintechových startupů, než tomu bylo v předchozích letech.

V současném prostředí musí být fintech schopen prokázat konkrétní, dlouhodobý plán finanční životaschopnosti podniku. Přichází doba utahování opasků. Můžeme očekávat, že startupy, které nemají silný byznysový fundament, současná situace hodně potrápí a výrazně zpomalí jejich růst. V investorských kruzích se bude diskuze stále více posouvat směrem od růstu ke kapitálové efektivitě.

Začátek těžkých časů

Co bude dál? Přichází začátek těžkých časů. Každá krize přináší vítěze a poražené. Ti první se díky přežití stanou silnějšími. Investic ve fintechového sektoru bude pro skutečně inovativní společnosti stále dostatek. Nesmíme zapomínat, že mnoho dnešních technologických gigantů bylo založeno v právě dobách krize (Airbnb, Microsoft). Dočkáme se také určitého ochlazení odložených plateb (BNPL) a celkového zdražování těchto obchodních modelů.

Fintechové startupy v sektoru BNPL jsou totiž do značné míry závislé na velmi nízkých úrokových nákladech financování. Patrně žádný ze současných startupů v sektoru odložených plateb nemá základní obchodní model založen na výrazné ziskovosti. Řada firem tak nemusí turbulentní období přežít. Místo nabídnutí samostatného produktu mohou situaci řešit integrací svých služeb do tradičních kreditních služeb.

Spotřebitelé, zejména v oblasti plateb, dnes považují inovativní platební metody za nový standard. Kyvadlo se totiž vychýlilo zejména směrem k mladším generacím. Letos bude žít na celém světě přes dvě miliardy příslušníků Gen Z. Nastupující vlna spotřebitelů se rozhodně více přihlásí o slovo. Gen Z vyrostla v době moderních technologií a rychlé, personalizované digitální finanční služby jsou pro ně naprostou samozřejmostí. Jedná se také o generaci, která má největší zájem o nástroje k tvorbě finančních rozpočtů.

Aplikace ke správě osobních financí se proto budou zejména v době nastupující hospodářské krize dostávat více do centra zájmu pozornosti mladších spotřebitelů. S tím souvisí také přechod k bezhotovostní ekonomice. Používání peněz v cashi bude proto v budoucnu rapidně klesat. PwC uvádí, že do roku 2030 bude počet bezhotovostních transakcí ve všech regionech přibližně dvojnásobný až trojnásobný oproti současnému stavu. Jedno je stále jisté – inovace se nezastaví a po kvalitních lidech, ať už z velkých tech firem nebo investment bankingu, bude stále poptávka.