Evropská kosmická agentura (ESA) ukázala v úterý první barevné snímky ze sondy Euclid, kterou označuje za detektiva pátrajícího v temném vesmíru. Má před sebou jasnou misi: prozkoumat, jaký podíl má temná hmota a temná energie na tom, že dnešní vesmír vypadá tak, jak vypadá. Zároveň jde o teleskop, který je schopný vytvářet velmi ostré astronomické snímky velkých částí oblohy. Euclid tak dokáže poskládat dosud nejrozsáhlejší 3D mapu kosmu a odhalit nám, jaká tajemství ukrývá.

Poslání Euclidu je pevně dané. V příštích šesti letech bude pozorovat tvary, vzdálenosti a pohyby miliard galaxií do vzdálenosti až deseti miliard světelných let. Na základě snímání pak vytvoří největší vesmírnou 3D mapu v historii objevování kosmu.

Pokročilé schopnosti teleskopu potvrzují snímky, které ESA dnes zveřejnila. Euclid totiž dokáže pozorovat celou škálu objektů – od jasných hvězd až po nepatrné galaxie. A tyto nebeské objekty zachycuje v jednom celku v maximální ostrosti, a to i při přiblížení velmi vzdálených galaxií. Na výsledek se můžete podívat sami.

Foto: ESA/Euclid/Euclid Consortium/NASA, image processing by J.-C. Cuillandre (CEA Paris-Saclay), G. Anselmi, CC BY-SA 3.0 IGO

Galaktická kupa v souhvězdí Persea

ESA zveřejnila pětici snímků. Na prvním je zachycená galaktická kupa v souhvězdí Persea a ESA ho označuje jako „převratný pro astronomii“. Zobrazuje přibližně tisíc galaxií patřících do kupy v Perseovi a více než 100 tisíc dalších galaxií na vzdáleném pozadí. Mnohé z nich přitom nebyly dosud pozorovány.

Na dalším snímku je spirální galaxie IC 342, které se přezdívá „Skrytá galaxie“. Díky infračervenému zobrazení Euclid odhalil klíčové informace o hvězdách v této galaxii, která se podobá naší Mléčné dráze. Výrazně fialovo-červený snímek je divácky nejpřitažlivější, jelikož je na něm mlhovina připomínající koňskou hlavu. Nachází se v souhvězdí Orion.

Díky dvěma posledním snímkům se mohou diváci ponořit do hlubin nepravidelné galaxie s označením NGC 6822 a do kulové hvězdokupy NGC 6397. V případě prvního zmíněného jevu jde o první nepravidelnou trpasličí galaxii pozorovanou Euclidem. Nachází se pouhých 1,6 milionu světelných let od Země. Třpytivý snímek pak zaznamenává druhou nejbližší kulovou hvězdokupu, která se nachází ve vzdálenosti přibližně 7 800 světelných let od Země.

„Astronomické snímky, které by obsahovaly takové množství detailů, jsme dosud ještě nikdy neměli k dispozici. Jsou mnohem krásnější a ostřejší, než jsme doufali, a odhalují velké množství dříve netušených detailů i v důvěrně známých oblastech blízkého vesmíru. Nyní dokážeme pozorovat miliardy galaxií a studovat jejich vývoj v průběhu kosmického času,“ říká René Laureijs, vědecký pracovník projektu Euclid v agentuře ESA.

Foto: ESA/Euclid/Euclid Consortium/NASA, image processing by J.-C. Cuillandre (CEA Paris-Saclay), G. Anselmi, CC BY-SA 3.0 IGO

Spirální galaxie IC 342

Euclid do kosmu vynesla 1. července raketa Falcon 9 společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Součástí mise jsou i přístroje určené k měření intenzity a spektra infračerveného světla z daných galaxií způsobem, který dokáže určit jejich vzdálenosti. Euclid tak bude možné využívat ke studiu rozložení hmoty ve vesmíru a jeho vývoje v dosud největším měřítku. Umožní odhalit temné a skryté části vesmíru.

Snímky ale vědce zavedou až za hranice temné hmoty a energie a rovněž názorně předvedou, jakým způsobem se projekt Euclid postupně stane pokladnicí nových informací o fyzice jednotlivých hvězd a galaxií. V průběhu následujících šesti let má totiž Euclid prozkoumat jednu třetinu oblohy.

„Temná hmota přitahuje galaxie k sobě a urychluje jejich rotaci do míry, kterou nedokážeme vysvětlit přítomností pouze viditelné hmoty. Temná energie působí jako hnací motor zrychleného rozpínání vesmíru. Euclid je prvním teleskopem v historii, který kosmologům umožní současné studium těchto záhadných, vzájemně soupeřících temných entit,“ vysvětluje ředitelka pro vědu agentury ESA, profesorka Carole Mundellová.