Polární záře nad Českem. Znovu se může objevit v příštích dvou letech, i nadále ale zůstane vzácností

Nad Českem, Slovenskem, Rakouskem i Maďarskem se v noci na pondělí objevil nevídaný jev. Polární záře ve střední Evropě souvisí se sluneční erupcí.

Eliška NováEliška Nová

polarni-zare

Foto: Matěj Grék/ČHMÚ

Polární záře nad Českem focená u Ostravy

0Zobrazit komentáře

Z neděle na pondělí si v Česku mohli lidé připadat jako na severním pólu. Na nebi se totiž objevila naprosto nepřehlédnutelná polární záře, která nebe zbarvila do fialové či magentové barvy, někde dokonce do ruda. V Česku jde o jev výjimečný, poslední srovnatelně viditelná polární záře tu byla vidět v roce 2015.

Záře jsou typické pro polární oblasti. Slunce je ale v těchto měsících výrazně aktivní, a tak se na nebeskou podívanou mohou podívat i další. „Větší četnost slunečních erupcí probíhá přibližně v jedenáctiletém cyklu. V letech kolem tohoto maxima je Slunce nejaktivnější,“ vysvětluje pro CzechCrunch meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu a astronom Martin Adamovský.

Právě sluneční erupce jsou pro vznik polární záře stěžejní. Na nebi se totiž objeví ve chvíli, když se vysoce energetické částice ze Slunce sráží s atomy plynů, jako je kyslík, dusík nebo vodík, v zemské atmosféře. „Následkem toho dochází k vyzáření světla specifické vlnové délky, tedy barvy, nejčastěji zelené nebo červené. Jednoduše řečeno – dostatek nabitých částic proudí ze Slunce v podobě takzvaného slunečního větru a ovlivňuje zemské geomagnetické pole,“ dodává pracovník ČHMÚ. To, že se záře objeví ve středoevropských oblastech, je výsledkem výrazného narušení zemského magnetického pole, a to právě vlivem rázové vlny silné sluneční erupce, k čemuž dochází zřídka.

V současné době se Slunce k tomuto maximu blíží, to znamená, že je statisticky větší šance, že bude z Česka možné polární záři spatřit. Nejde přitom o pár příštích dnů, příležitost ke zhlédnutí světelného zázraku bude na českém nebi v příštích měsících až zhruba dvou letech. Kdy by se mohla objevit, ale bohužel dopředu určit nelze.

Vidět byl úkaz z celé Země, někde ale pozorování bránila vysoká oblačnost. Velmi dobře byla vidět polární záře v Rakousku, Maďarsku i na Slovensku, kde měli oblačnosti méně. I tak ale platí, že jak se polární záře vyjevila v noci z neděle na pondělí, je u nás opravdu velmi vzácné.

Letos přitom už jednou nad Českem byla, ale hůře viditelná. Poslední srovnatelný obraz se na tuzemském nebi rozehrál v roce 2015, výjimečně jasné polární záře tu ale byly i v letech po roce 2000, hlavně pak v roce 2003, kdy intenzivní zelenou barvu nešlo přehlédnout ani z center měst, které jinak trápí světelný smog.

Kdo ji spatří, neměl by se začít shánět po dalších členech rodiny, ale rychle se jít pořádně podívat. Velmi rychle totiž může zmizet. „Souvisí to s charakterem a vlastnostmi slunečního větru, tedy proudu nabitých částic ze Slunce. Jeho vlastnosti se průběžně mění, jednou z nich je i takzvaná polarita. Abychom mohli pozorovat polární záři ze severní polokoule, je nutné, aby polarita slunečního větru byla záporná, a to co nejvíce. Někdy ale dochází k rychlým, skokovým změnám v polaritě, a proto se může záře vytratit, nebo naopak rychle zesílit,“ líčí Adamovský.

Výskyt jevu vesmírného počasí souvisí s magnetickými póly. Nabité částice ze Slunce se totiž dostávají do vysoké atmosféry právě kolem nich. Ty jsou mimo jiné i v polárních oblastech. „Kolem magnetických pólů se tvoří takzvaný aurorální ovál, ve kterém je možné polární záře pozorovat velmi často. V Evropě se nachází přibližně kolem sedmdesáté rovnoběžky, což odpovídá přibližně nejsevernějším oblastem Skandinávie, proto jsou tam polární záře na našem kontinentě nejčastější,“ uvádí meteorolog a astronom.