Popeyes otevřelo své brány. Tady je dalších deset fast foodů, o kterých sníme a sbíhají se nám sliny

Burgery a kuřata, ale i palačinky, kafe nebo třeba donuty. CzechCrunch dal dohromady deset zahraničních fast foodů, které bychom v Česku uvítali.

Eliška NováEliška Nová

fiveguys-praha

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Umělá inteligence ukázala, jak by mohlo vypadat Five Guys v Praze

2Zobrazit komentáře

V pátek se Čechům rozšířily obzory. Alespoň, co se fastfoodového jídla týče. V Praze na Václavském náměstí otevřelo Popeyes, které sem přineslo chuť louisianské kuchyně. Na slavné kuře se tu dokonce stály sáhodlouhé fronty. Každý teď může posoudit, co je lepší – dlouho očekávaná novinka, nebo KFC, které se tu usadilo už před lety?

Popeyes každopádně není na seznamu fastfoodových milovníků jedinou restaurací s rychlým občerstvením, o kterých sníme a kručí nám při tom v břiše. CzechCrunch dal dohromady deset zahraničních řetězců, které se na český trh zatím neodvážily. Snad budou modlitby časem vyslyšeny. V nabídce je všechno možné, od burgerů přes palačinky až po kafe. Dobrou chuť!

1. Chipotle

Chipotle

Kuře, nebo hamburger? Raději Mexiko. Chipotle se řadí k jedněm z nejoblíbenějších fast foodů s mexickou kuchyní. V restauracích mají samozřejmě quesadillu i burrito, objednat si lze ale také pokrmy, které doslova přetékají guacamole. To vše se připravuje z čerstvých surovin přímo před zákazníky. Chipotle je výraz z jazyka nahuatl a znamená uzenou papričku. Fast food je dnes zastoupený v USA, Velké Británii, Německu a Francii. Kromě svého jídla je také velmi známý na sociálních sítích, i proto restauraci označil časopis Time za jednu z nejvlivnějších společností roku 2023. Značka podle něj úspěšně upoutala pozornost generace Z.

2. Burgermeister

Dobré burgery nemusí mít jen v Americe. Důkazem je Burgermeister. Německý fastfood, který to leckdy dotáhne i do žebříčku těch nejlepších míst, kde se v Berlíně najíst. V německém fastfoodu prakticky nepoužívají polotovary – dělají si vlastní housky i hranolky. Kromě toho, že tu dělají skvělé burgery, má Burgermeister i senzační příběh. Vznikl totiž na místě někdejších veřejných záchodků. Zakladatel společnosti si to, že je mohl pro svůj koncept použít, doslova vyseděl na úřadech. Trvalo to tři roky. Pak restaurace otevřela a bylo narváno.

3. IHOP

Ne, nejde o žádného smaženého králíka nebo zajíce. V IHOP vám naservírují palačinky. Název totiž znamená International House of Pancakes, tedy Mezinárodní dům palačinek. Jsou to ty americké, určitě si tu ale na nich pochutnáte. A pokud ne, v nabídce je nespočet variací na vaječné omelety, ke kterým je možné si dát také hashbrown, tedy něco, co vzdáleně připomíná český bramborák. V menu podávaný jak jinak než s palačinkami. IHOP lze navštívit v Americe, Kanadě a některých zemích  Jižní Ameriky, narazit je na něj ale možné také ve Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Saudské Arábii, Kataru, v Indii a Pákistánu.

4. Taco Bell

Další Mexiko, Mexika ale není nikdy dost. Taco Bell patří k americkým stálicím. Se svým heslem Live más, tvořeným z anglického slova live, tedy žij, a španělského más, tedy víc, odkazuje na svůj původ – servíruje se tu mexické jídlo, restaurace však byla založena v Kalifornii. Dnes je na světě pod názvem Taco Bell víc než sedm tisíc restaurací, do kterých přijde každý rok okolo dvou miliard zákazníků. Ostatně Taco Bell miloval i sám Johnny Cash, v roce 1992 pro společnost natočil reklamu. „Taco Bell má spoustu možností za pár drobných,“ zpívá v ní, což má konotaci na zpěvákovo jméno, jež v češtině bohužel nevyzní.

5. Krispy Kreme

Krispy Kreme

Když se Miranda v Sexu ve městě snaží zhubnout, vypráví o tom, co jí bude nejvíc chybět – glazovaný donut od Krispy Kream. Má recht, ten glazovaný je skutečně nejlepší, navíc nic podobného v Česku neseženete v žádné donutárně. Navzdory tomu, že v obou slovech se v rozporu s angličtinou píše K namísto C, pochází společnost ze Severní Karolíny. Založena byla už ve třicátých letech. Zakousnout se do koblihy s dírou je možné v USA i Anglii, prodávají se ale také v Jižní Americe a Evropě.

6. In-N-Out Burger

In-N-Out Burger

Před dvěma týdny oslavil tento burger 75. narozeniny. A že měl gratulantů. Zatímco v Česku In-N-Out Burger příliš známý není, v USA ho prodávají už od roku 1948. Už tehdy měla kalifornská restaurace drive-thru. Za oněch 75 let na trhu se prý burgery In-N-Out prakticky nezměnily. V Kalifornii jsou pravděpodobně nejoblíbenějším fast foodem a napsána o nich byla dokonce i kniha. Jmenuje se stejně jako řetězec a je to New York Times Bestseller. Burgery jsou k dostání na jihozápadním pobřeží Spojených států.

7. Leon

Leon

Je to rychlé, ale většinou také mastné, za chvíli po tom vyhládne a vůbec je to nezdravé. Proč ale neudělat fast food, který by stál na zdravém jídle? Přesně to si pomysleli ve Velké Británii, kde vznikl fast food Leon. Ten se se svým jídlem inspiroval ve středomořské kuchyni. V nabídce je tak například kuřecí korma, pokrm z masa a zeleniny dušených s jogurtem. I tak jsou ale v nabídce burgery nebo kuřecí kousky. Jen se k nim podává hrášek.

8. Shake Shack

Shake Shack

Burger. Americký. Ale z New Yorku. Shake Shack začal s hot dogy, které se prodávaly v Madison Square Parku na páté ulici a Broadwayi. Z pravého newyorského hot dogu se stánek, který dostal v parku trvalé povolení, rozrostl o burgery, hranolky a také milkshaky. Shake Shack však nikdy nebyl zamýšlený jako fast food, mělo jít skutečně o jednu jedinou prodejnu na Manhattanu. Stánek se ale stal tak populárním, že se majitelé rozhodli ho rozšířit. Dnes fastfood vydělává až čtyři miliony dolarů. Nejslavnějším jídlem je ShackBurger.

9. Espresso House

espresso-house

Foto: Wikimedia Commons / Ssu / CC A-SA 4.0 International

Espresso House

Starbucks zná každý, ale co takhle Espresso House? Společnou mají minimálně zelenou barvu. Švédy ale v tomto řetězci rozhodně nelze zapřít, a tak i tady, v obyčejném rychlém občerstvení s kávou, najdete něco z pro Skandinávii typického hygge, které se do češtiny překládá jako útulno. Espresso House je dnes stálicí v celé Skandinávii a také v Německu. Kaváren je tu bezmála pět stovek.

10. Five Guys

Five Guys

V Česku ho znají zasvěcení milovníci fast foodu, v Americe je zavedenou značkou. Funguje už od roku 1986. Mnozí by namítli, že cheesburgery, hamburgery nebo hranolky už do Česka dorazily, traduje se ovšem, že Five Guys je jiná liga. Snad proto, že hovězí tu je chlazené, nikoli mražené, dělají tu také hot dogy a mají velké spektrum různých omáček. Fast food má prý rád také bývalý prezidentský pár Michelle a Barack Obama. Jednou prý exprezident objednal burgery od Five Guys pro své zaměstnance a celý tiskový odbor Bílého domu. A proč Five Guys? Restauraci měli založit čtyři bratři, na které v byznysu dohlížel jejich otec.

V Česku otevřela první restaurace řetězce Popeyes. Jak jsme se natrápili s jeho nejznámějším sendvičem?

V Praze dnes otevřel svou první pobočku další americký fastfrodový řetězec Popeyes. A my jsme si vyzkoušeli, jak se dělá tamní nejznámější sendvič.

Filip HouskaFilip Houska

popeyes-11Story

Foto: Popeyes

Stripsy

0Zobrazit komentáře

Venku dnes sice prší, ale ani to nezastavilo desítky lidí, aby se neshlukli – a někteří i čekali přes 24 hodin – v horní části Václavského náměstí. Právě tam, konkrétně v Domu módy, totiž otevřela první pobočka řetězce s rychlým občerstvením Popeyes v Česku. „Václavák je lokalita číslo jedna,“ říká Marko Blaževič, který má vstup Popeyes na lokální trh na starosti. My jsme dostali možnost navštívit kuchyni vyzyvatele KFC už před pár dny.

Kdy se vám naposledy stalo, že upřeně koukáte na to, jak někdo hází kuře do fritézy? Jakmile ale tuto zdánlivě jednoduchou činnost dělá člověk, bez něhož by jeden z nejslavnějších amerických fast foodů nemohl existovat, není se čemu divit. A když vám pak dá možnost si sendvič, známý po celém světě, vlastnoručně složit, je hřích odmítnout. Ačkoliv během skládání uděláte tolik chyb, že byste v rychlé kuchyni neuspěli. Co ale na tom, přednostní návštěva Popeyes v Praze před velkým otevřením se už nikdy opakovat nebude.

Ačkoliv se první pobočka Popeyes otevřela pro veřejnost dnes, my jsme do ní mohli zavítat o pár dní dříve, abychom se v klidu podívali, jak takřka netknutá restaurace zevnitř vypadá, jak funguje kuchyň, a zjistili, jak vlastně chutná jídlo, které Popeyes nabízí. V první řadě jsme se ale mohli setkat se šéfkuchařem Peterem Gennou, který recepty na nejrůznější kuřecí pochoutky vymyslel, respektive stále vymýšlí. A když už jsme v té kuchyni byli, museli jsme si to samozřejmě sami vyzkoušet.

popeyes-4

Foto: Popeyes

Chicken Sandwich

Poté, co nám Genna zrekapituloval začátky Popeyes datující se k roku 1972, jsme designově povedenou jídelnu se zhruba stovkou míst opustili a zamířili si to jen pár metrů dál. V kuchyni, kde má všechno svůj řád a funguje to tu jako průmyslová výroba, nám šéfkuchař demonstroval, že i prosté obalení kusu masa může být tak trochu věda. Ale i když ho při tom pozorujeme, říkáme si, že samotné sestavení sendviče přece nemůže být tak náročné.

Hm, tak ne, svedeme to na stres…

CzechCrunch se nedrží pravidel

Jakmile jsou kusy kuřecího správně osmažené, putují do průhledných fochů, odkud si je zaměstnanci berou a skládají na žemle. Máme na sobě výrazné oranžové tričko s nápisem Chicken Sandwich Club, což znamená, že si stejnojmenný sendvič, který je pro Popeyes něco jako Big Mac pro McDonald’s, také zkusíme vytvořit. Nejprve bereme do rukou rozpůlenou žemli, kterou opečeme ve vertikálním toustovači. Jen ji tam vložíme, pár vteřin počkáme a vypadne nám ideálně opečená bulka. Tady jsme neselhali.

popeyes-5

Foto: Popeyes

Finální fáze

Dvě části žemle pokládáme na balící papír a vyhlížíme, co na ni patří dál. Před námi je několik základních surovin, bez váhání ale saháme po majonéze, kterou musíme stěrkou nabrat tak, abychom ji na jeden či dva pohyby rozmazali po spodní části pečiva. Množství musí být takové, aby na stěrce po tomto úkonu ideálně nezbyla žádná majonéza a na žemli byla jen její tenká vrstva. To už bylo složitější, nevyvarovali jsme se takzvaným majonézovým kopcům. Na spodní i vrchní části bulky. Nevadí, rádi si dopřejeme.

Pak se na nás usmála nakládaná okurka, respektive její dvě kolečka, která patřila na spodek žemle. Když ji proto automaticky dáváme na tu vrchní, protože nám nepřišlo, že by to tvořilo nějaký rozdíl (díky majonéze by na ní tak či tak byla přilepená), zastavuje nás personál s výrazem, jestli jsme se nezbláznili…

Pak jsme tomu zasmáli, nicméně toto lze považovat za selhání číslo dvě. Naše šibalské grimasy ale všem přihlížejícím ukázali, že CzechCrunch prostě dělá věci jinak. Nicméně dobře, kolečka okurky jsme dali na spodní část.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Teď k tomu nejdůležitějšímu, k voňavému, zlatavému kusu kuřecího masa, které s námi už pár minut flirtuje ze svého průhledného šuplíku. To už šlo rychle – prostě jsme maso opeřence položili na spodní část žemle jako krále na trůn. Bez problému. Pak nám už jen stačilo vzít vršek bulky, přiložit, zabalit a pomalu se chystat k tomu, jak Chicken Sandwich pošleme do trávícího traktu. CzechCrunch se ale nedrží pravidel, že? Proč tam ještě nepřidat něco… Třeba čerstvě udělaný coleslaw, který tam tak osamoceně seděl.

Paní, která našim kulinářským (ne)dovednostem přihlížela, se opět trochu vyděsila, protože takovou skladbu Popeyes oficiálně nenabízí. A jen pár metrů od nás stojí guru Peter Genna… „Dobře, když chcete coleslaw, dejte ho tam,“ dává nám zelenou náš dohled. A pak přišlo faux pas, jak jinak. Samozřejmě jsme totiž salát položili na vrchní část žemle, kterou bylo následně potřeba posadit na tu spodní s masem… To jsme si rychle uvědomili, ale už bylo pozdě, část salátu zůstala prostě nahoře. Rebelství.

popeyes-1

Foto: Popeyes

Filipe, nejsi ty náhodou z Olomouce?!

Chicken Sandwich by CzechCrunch je hotový, teď je ale třeba ho řádně zabalit. Hotové dílo pokládáme na kraj papíru, druhý kraj přeložíme, pak to celé zabalíme, ohneme rohy směrem dovnitř a pokládáme na vystlanou misku. Až tedy na to, že ohnutí rohů neproběhlo podle scénáře… A trošku se nám papír pokrčil. Výsledek ale vypadal fantasticky, tak si ho s notnou dávkou pýchy odnášíme stranou, abychom se do něj mohli zakousnout. Než jsme si ale stihli říct, jak jsme šikovní, přichází personál…

Z kuchyně je nám servírováno vše, co Popeyes oficiálně nabízí. Bez czechcrunchích modifikací. Dostáváme kuřecí křidélka na několik způsobů, pálivé stripsy, dva druhy hranolek včetně vyhlášených Cajun, několik více či méně ostrých omáček, dokonce i dezert v podobě… Vlastně těžko říct, moc nám nechutnal. Ale poléval se medem. Žaludky nám skoro praskaly, i tak jsme ale zvládli udělat jednu důležitou věc – objednat si shake s kokosem.

Byl dobrý? Nevíme, v kuřecí euforii jsme na něj zapomněli. A odešli bez něj.