Poslední část městského okruhu v Praze povede hlavně v tunelech. Bude dvakrát delší než Blanka

Eliška NováEliška Nová

blanka-boxed-2

Foto: Jan Kasl

Pokračování městského okruhu povedou po povrchu, ale převážně pod ním

0Zobrazit komentáře

Když se v roce 2015 otevřel v Praze tunel Blanka, příběh tím rozhodně neskončil. Stále je potřeba postavit poslední část městského okruhu, který má pomoci s dopravou v centru hlavního města. Takzvaná Blanka 2, nebo také Vlasta, má vést ve větší části pod zemí. Magistrát chce v druhé polovině roku zažádat o územní rozhodnutí.

„Dokumentace pro územní rozhodnutí je hotová, probíhají i navazující práce na aktualizaci posuzování vlivu na životní prostředí, aby bylo začátkem druhé poloviny roku zahájeno územní řízení,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha. Na postup v dostavbě vnitřního městského okruhu upozornily Seznam Zprávy. Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr pro ně upřesnil, že by město mohlo žádat v září.

To znamená, že Praha ponese dokumentaci k pokračování městského okruhu na stavební úřad ještě před komunálními volbami, ke kterým má dojít na podzim. O co přesně jde? O trasu, která má v území Pelc-Tyrolka v Libni navázat na ústí tunelu Blanka. Dále má vést přes Libeňskou spojku až do Strašnic. Součástí má být i napojení na dálnici D8 směřující na Ústí nad Labem.

„Do nástupu naší koalice neexistovala rozumná a prosaditelná varianta dokončení městského okruhu. Připravili jsme ji až my. Klíčové části jsme namísto hlučných dálnic ve městě a násilného rozdělování čtvrtí od sebe navrhli citlivě zahloubit a odvést od zástavby a nejcennějších míst u řeky, která zůstanou pro procházky pěšky nebo na kole,“ řekl Scheinherr pro CzechCrunch. Dodal, že se vyprojektovala funkční varianta a paralelně s tím proběhl detailní geotechnický průzkum v budoucí trase okruhu.

O trase se vedly diskuze už v minulém volebním období. Bývalá koalice, nebo aspoň její část, už tehdy rozhodla o zahloubení. Teď došlo k dílčím úpravám. „Prakticky celá Libeňská spojka a většina okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a mimoúrovňovou křižovatkou Černokostelecká je vedena v ražených či hloubených tunelech. Na povrchu je veden pouze úsek mezi Černokosteleckou a křižovatkou Rybníčky,“ popisuje Vácha.

blanka-1

Foto: Jan Kasl

Blanka 2 pracuje se zahloubením více než osmi kilometrů trasy

Zatímco původně měla Blanka 2 vést tunelem v délce 4,2 kilometru, nyní metropole pracuje se zahloubením více než osmi kilometrů. Dohromady má mít tato část okruhu přes deset kilometrů. Blanka, která vede z Pelc-Tyrolky na Malovanku, měla dohromady více než pět kilometrů. Zbývající část městského kruhu je tedy skoro dvojnásobná. To pravděpodobně bude znamenat také téměř dvojnásobné náklady, než měla právě Blanka. Půjde tedy o investici, jež zřejmě dosáhne téměř sto miliard korun.

Zahloubení skoro celé trasy vysvětluje Vácha tím, že pokud by vedla po povrchu, došlo by v místě k bariéře, která by svoje okolí obtěžovala hlukem a zplodinami. Řeč je především o Libeňské spojce, u které se argumentuje možností vést ji po povrchu, podle Váchy budou ale právě tu využívat desítky tisíc vozidel.

„Nové pojetí okruhu má také za cíl co nejvíce urbanizovat území, což by pozemní komunikace na povrchu znemožnila. Libeňská spojka byla i v předchozí dokumentaci plánovaná jako podzemní stavba. Nejde totiž o městskou třídu, ale o rychlostní komunikaci, která propojí městský okruh s D8,“ vysvětluje mluvčí IPR.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Úsek mezi Libní a Strašnicemi se desítky let plánuje právě v tunelech. Posledních zhruba patnáct let je to takto také ukotveno v územním plánu a v dalších dokumentacích. Další dílčí změnou, se kterou přišla současná koalice, má být svedení dopravy z Čuprovy ulice, stejně jako budou pod zemí rovněž přivaděče z Povltavské a Zenklovy ulice v Libni.

Zmíněný geotechnický průzkum na trase dokončila Praha loni. Ten doporučil při přípravě stavby vyhloubit tři průzkumné štoly. Výsledky, které magistrát získal na konci listopadu, přinesly podle Scheinherra spoustu informací. Další termíny, například kdy by se mohlo začít se samotnou stavbou, si nikdo netroufá komentovat. Snad i pro poučení, které přinesla Blanka, u níž se termín dokončení několikrát odkládal a účet několikrát navýšil. Nakonec vyšla na 43 miliard korun.

blanka-5

Foto: Jan Kasl

Takzvaná Blanka 2, nebo také Vlasta, má vést převážně pod zemí

Celý městský okruh se skládá ze tří částí. Hotové jsou však nyní pouze dvě. První byla postavená už v osmdesátých letech, druhá část se otevřela právě v roce 2015 a je jí zmiňovaný tunelový komplex Blanka. Z Pelc-Tyrolky nyní vede okruh směrem na Prahu 5 a 6, Strahovským tunelem a tunelem Mrázovka k Barrandovskému mostu a pak po Jižní spojce ke Štěrboholské radiále.

Stále na své dokončení čeká ale také vnější okruh kolem Prahy. Zatímco ten vnitřní je investicí pražskou, ten vnější – Pražský okruh – je záležitostí státu. U vnějšího okruhu chybí částí podstatně víc. V zásadě jde ale o severozápadní úsek a jihovýchodní úsek. Právě na existenci vnějšího okruhu kolem Prahy přitom závisí kolaudace městského okruhu – tedy i již několik let zprovozněného tunelu Blanka.

Vyzkoušeli jsme zběsilé čtyřkové BMW. A rovnou s ním vyrazili až k brněnskému Masarykově okruhu

hp-1Insider

Foto: Ladislav Vašek/CzechCrunch

BMW M440i u brněnského autodromu

0Zobrazit komentáře

David Coulthard ho zdolal za 97 sekund, Valentino Rossi za 115 sekund a není problém na něm překonat rychlost 300 km/h. Řeč je o brněnském Masarykově okruhu. A když se takové místo otevře i nám, běžným smrtelníkům, přece tam nepojedeme něčím obyčejným. Takže? Na výlet směr Brno jsme vyrazili stylově – v novém BMW M440i Gran Coupé.

Jenže, ruku na srdce, smýkání v zatáčkách, řvoucích motorů a rychlostních rekordů jsme si tam moc neužili, protože okruh byl otevřen pouze pro pěší procházku. V zimě se moc nezávodí a vedení okruhu tak fanouškům motorsportu nabídlo docela netradiční zážitek.

Adrenalinu nakonec nebylo ani třeba, člověk totiž – i když jen jde po asfaltu, který se v roce 2008 kompletně vyměnil – cítí velký respekt. Ne z povrchu samého, který laik nerozezná od toho na D1, ale z odřenin a stop pneumatik, které na něm vidí. Z nich je jasné, jak často to někdo natáhl do kačírku nebo do zdi z pneumatik.

Ještě silnější pocit na nás dýchnul při pauze ve Farinově zatáčce, kde jsme zastavili po cestě z okruhu. Tam už jsme nebyli pěšky, ale pěkně v bavorském kupé. Jedná se o nejobávanější úsek starého Masarykova okruhu – který původně vedl po klasických silnicích –, kde v roce 1949 havaroval italský jezdec Giuseppe Farina. Tady vyjel z trati a vletěl mezi diváky, on havárii přežil, dva z přihlížejících však takové štěstí neměli.

pruhy

Foto: Ladislav Vašek/CzechCrunch

Zatáčka brněnského autodromu se značením v barvách BMW

Dnes se těmito místy rychle jezdit nedá. I když vede bývalá trať mimo městskou zástavbu, rychlost je tu omezená na 50 km/h a v den, kdy jsme sem s BMW vyrazili, na spořádanost dohlížela i policie. Takže vyzkoušet, co v sobě modro-fialová čtyřka skrývá, jsme museli jinde. Na odlehlejších okreskách původního okruhu, ve městě, ale hlavně na čtyř stech kilometrech dálnice D1 z Prahy do Brna a zpět.

Po nich a po téměř 30 kilometrech, které měřil původní Masarykův okruh v letech 1930 až 1937, se ukázalo, že v BMW M440i se skrývají hned tři vozy. Praktický liftback, kde na zadní sedačky umístíte dvě děti, jimž se do kufru vejdou všechny nezbytnosti, se kterými na eco mód vyrazíte, kam jen budete chtít. A to se spotřebou okolo osmi litrů, což v době drasticky stoupajících cen pohonných hmot bude co nevidět zásadní přednost jakéhokoli vozu, včetně těch pro bonitnější klienty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tohle BMW se dovede jízdně i zvukově chovat jako klasický rodinný vůz, skoro byste někdy řekli, že pod kapotou je jen čtyřválec. Ideální pro průjezdy po stopách prvorepublikového okruhu, který vedl přes obce Troubsko a Ostrovačice či městské části Brna – konkrétně přes Žebětín, Kohoutovice, Nový Lískovec, Pisárky a Bosonohy.

V těch se také nachází i původní depo, které když míjíme, přepínáme auto do módu komfort. V něm o sobě dává již šestiválec s 275 kW pod kapotou vědět. Nijak agresivně, ale přesvědčivě ukazuje, že výkon vozu chybět rozhodně nebude. Komfortní mód bavorák pocitově změní spíše na manažerský vůz, se kterým budete v klidu plout po německé dálnici stoosmdesátkou. Na tuhle rychlost se totiž na dálnici dostanete, ani nevíte jak. Prostě jedete a najednou bum, jste 50 kilometrů přes limit.

bmw-fari

Foto: Ladislav Vašek/CzechCrunch

BMW M440i u Farinovy zatáčky

Pak je tu otevřená a prázdná cesta mezi obcemi a s ní přichází konečně prostor pro sportovní režim. Při něm auto ztuhne, otevřou se výfukové klapky (a také reproduktory) a BMW dá najevo, že začíná zábava. Sešlápnutí plynu znamená okamžitou katapultáž k rychlostem daleko nad hranicí legálnosti, kterou doprovází skvělý zvukový orchestr ze zadní části vozu. Jen málokdo a máloco vám na silnici bude stačit, natož aby vás někdo předjížděl. V tomto režimu, obzvlášť v okolí místa, jako je Masarykův okruh, je těžké se necítit jako závodník…

A jaké byly vlastně naše okruhové časy? Téměř 5,5 kilometru jsme zdolali pohodovou chůzí, s občerstvovací zastávkou v bistru ve tvaru helmy, za hodinu a osm minut. Přibližnou podobu okruhu ze 30. let jsme s občasným porušením pravidel jízdního provozu dali za 29 minut. A třetí trať, tedy Praha-Brno? Tu jsme v BMW ujeli za necelé dvě hodiny.

První stejně jako druhý i třetí představují zcela normální, standardní časy. Ale ten zážitek, ten byl pokaždé moc fajn – po svých i ve fialové kastli.

bok

Foto: Ladislav Vašek/CzechCrunch

BMW M440i