Poslední část městského okruhu v Praze povede hlavně v tunelech. Bude dvakrát delší než Blanka

Eliška NováEliška Nová

blanka-boxed-2

Foto: Jan Kasl

Pokračování městského okruhu povedou po povrchu, ale převážně pod ním

0Zobrazit komentáře

Když se v roce 2015 otevřel v Praze tunel Blanka, příběh tím rozhodně neskončil. Stále je potřeba postavit poslední část městského okruhu, který má pomoci s dopravou v centru hlavního města. Takzvaná Blanka 2, nebo také Vlasta, má vést ve větší části pod zemí. Magistrát chce v druhé polovině roku zažádat o územní rozhodnutí.

„Dokumentace pro územní rozhodnutí je hotová, probíhají i navazující práce na aktualizaci posuzování vlivu na životní prostředí, aby bylo začátkem druhé poloviny roku zahájeno územní řízení,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha. Na postup v dostavbě vnitřního městského okruhu upozornily Seznam Zprávy. Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr pro ně upřesnil, že by město mohlo žádat v září.

To znamená, že Praha ponese dokumentaci k pokračování městského okruhu na stavební úřad ještě před komunálními volbami, ke kterým má dojít na podzim. O co přesně jde? O trasu, která má v území Pelc-Tyrolka v Libni navázat na ústí tunelu Blanka. Dále má vést přes Libeňskou spojku až do Strašnic. Součástí má být i napojení na dálnici D8 směřující na Ústí nad Labem.

„Do nástupu naší koalice neexistovala rozumná a prosaditelná varianta dokončení městského okruhu. Připravili jsme ji až my. Klíčové části jsme namísto hlučných dálnic ve městě a násilného rozdělování čtvrtí od sebe navrhli citlivě zahloubit a odvést od zástavby a nejcennějších míst u řeky, která zůstanou pro procházky pěšky nebo na kole,“ řekl Scheinherr pro CzechCrunch. Dodal, že se vyprojektovala funkční varianta a paralelně s tím proběhl detailní geotechnický průzkum v budoucí trase okruhu.

O trase se vedly diskuze už v minulém volebním období. Bývalá koalice, nebo aspoň její část, už tehdy rozhodla o zahloubení. Teď došlo k dílčím úpravám. „Prakticky celá Libeňská spojka a většina okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a mimoúrovňovou křižovatkou Černokostelecká je vedena v ražených či hloubených tunelech. Na povrchu je veden pouze úsek mezi Černokosteleckou a křižovatkou Rybníčky,“ popisuje Vácha.

blanka-1

Foto: Jan Kasl

Blanka 2 pracuje se zahloubením více než osmi kilometrů trasy

Zatímco původně měla Blanka 2 vést tunelem v délce 4,2 kilometru, nyní metropole pracuje se zahloubením více než osmi kilometrů. Dohromady má mít tato část okruhu přes deset kilometrů. Blanka, která vede z Pelc-Tyrolky na Malovanku, měla dohromady více než pět kilometrů. Zbývající část městského kruhu je tedy skoro dvojnásobná. To pravděpodobně bude znamenat také téměř dvojnásobné náklady, než měla právě Blanka. Půjde tedy o investici, jež zřejmě dosáhne téměř sto miliard korun.

Zahloubení skoro celé trasy vysvětluje Vácha tím, že pokud by vedla po povrchu, došlo by v místě k bariéře, která by svoje okolí obtěžovala hlukem a zplodinami. Řeč je především o Libeňské spojce, u které se argumentuje možností vést ji po povrchu, podle Váchy budou ale právě tu využívat desítky tisíc vozidel.

„Nové pojetí okruhu má také za cíl co nejvíce urbanizovat území, což by pozemní komunikace na povrchu znemožnila. Libeňská spojka byla i v předchozí dokumentaci plánovaná jako podzemní stavba. Nejde totiž o městskou třídu, ale o rychlostní komunikaci, která propojí městský okruh s D8,“ vysvětluje mluvčí IPR.

Úsek mezi Libní a Strašnicemi se desítky let plánuje právě v tunelech. Posledních zhruba patnáct let je to takto také ukotveno v územním plánu a v dalších dokumentacích. Další dílčí změnou, se kterou přišla současná koalice, má být svedení dopravy z Čuprovy ulice, stejně jako budou pod zemí rovněž přivaděče z Povltavské a Zenklovy ulice v Libni.

Zmíněný geotechnický průzkum na trase dokončila Praha loni. Ten doporučil při přípravě stavby vyhloubit tři průzkumné štoly. Výsledky, které magistrát získal na konci listopadu, přinesly podle Scheinherra spoustu informací. Další termíny, například kdy by se mohlo začít se samotnou stavbou, si nikdo netroufá komentovat. Snad i pro poučení, které přinesla Blanka, u níž se termín dokončení několikrát odkládal a účet několikrát navýšil. Nakonec vyšla na 43 miliard korun.

blanka-5

Foto: Jan Kasl

Takzvaná Blanka 2, nebo také Vlasta, má vést převážně pod zemí

Celý městský okruh se skládá ze tří částí. Hotové jsou však nyní pouze dvě. První byla postavená už v osmdesátých letech, druhá část se otevřela právě v roce 2015 a je jí zmiňovaný tunelový komplex Blanka. Z Pelc-Tyrolky nyní vede okruh směrem na Prahu 5 a 6, Strahovským tunelem a tunelem Mrázovka k Barrandovskému mostu a pak po Jižní spojce ke Štěrboholské radiále.

Stále na své dokončení čeká ale také vnější okruh kolem Prahy. Zatímco ten vnitřní je investicí pražskou, ten vnější – Pražský okruh – je záležitostí státu. U vnějšího okruhu chybí částí podstatně víc. V zásadě jde ale o severozápadní úsek a jihovýchodní úsek. Právě na existenci vnějšího okruhu kolem Prahy přitom závisí kolaudace městského okruhu – tedy i již několik let zprovozněného tunelu Blanka.