Postavil byznys na tom, co Češi milují. Na svém sarkasmu točí miliony a baví všechny okolo

Na název přišel Jakub Novotný na gymplu, pak založil něco, co je Čechům blízké. Jeho satirický humor mohou nosit na triku nebo si s ním vybavit kuchyň.

Filip HouskaFilip Houska

kzw-1

Foto: Filip Houska/CzechCrunch / KZW

Jakub Novotný, autor Knedlo Zero Wear

0Zobrazit komentáře

Kámoši z gymplu bývají nadosmrti – a často s vámi jdou i do nejkurióznějších nápadů. Nebo alespoň tak to bylo v případě Jakuba Novotného. Založil s nimi totiž značku, která se na všemožné cool trendy ze Západu dívá skrz prsty a baví svou ulítlou satirou, která rozesměje i revizora v tramvaji. A navíc funguje jako Novotného hlavní zdroj obživy. Což je trefné, když se jmenuje podobně jako největší gastronomická guilty pleasure českého národa.

Jsou tady Mártyho frky, které neznají hranice černého humoru. Je tady TMBK, který dokáže zparodovat vše, co se kde šustne. A pak tu je Knedlo Zelo Wear, nápaditá česká značka, jež svůj byznys postavila na tisknutí satirických hlášek na oblečení a doplňky. Jednoduché, leč účinné – a protože Češi milují primitivní, nápaditou srandu, drží se v zisku a loni už tržby počítala v milionech korun.

„Od začátku jsem chtěl, aby v tom názvu byl nějaký český element a slovní hříčka. Chtěl jsem naši věc odlišit od soudobých tuzemských značek, které na mě často působily dojmem, že pouze slepě kopírují západní trendy,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch autor značky Jakub Novotný, který se do ní pustil už v roce 2011. Tehdy ještě ve velmi punkovém stylu.

Než se ve větším začaly tvořit punchlines jako Těstosteron, Ranní ptáče dál Versace, Pat agonia nebo I ♥ (potravi)NY, předcházely tomu velké pokusy. První návrhy vymyslel Novotný v prváku na vysoké škole. A první kousek oblečení vznikl tak, že poslal obrázek do copy centra v sousedství, kde mu ho za stovku natiskli na triko pomocí klasické nažehlovací fólie. A ztratil se po prvním vyprání.

Proto Novotný přemýšlel, jak by si trička mohl vyrábět sám – a ideálně pod vlastní značkou. „První oficiální kusy pod Knedlo Zelo Wear vznikly během výtvarného symposia, které jsme dělali u kámoše a spoluautora brandu Štěpána Klímy na chatě poblíž Tábora. Zkusili jsme to přes lis na tisk linorytu. A překvapivě dobře to fungovalo i na textil,“ vzpomíná Novotný.

batohiro-1

Přečtěte si takéOdešli z korporátu vyrábět batohy. Jsou inspirované JaponskemOdešli z korporátu do malých dílen. Z našetřených peněz rozjeli značku batohů inspirovaných Japonskem

Vzhledem k tomu, že je jeho otec sklenářem, měl Novotný k výtvarné činnosti poměrně blízko. A snažil se mít své vlastní návrhy po stránce kvality a designu co nejlepší. Samozřejmě k tomu ale potřeboval trochu oné vnější motivace, která přišla poté, co své první kousky vyrobené na chatě prodávali za dvě stovky – a dostávali na to skvělou odezvu.

„Zjistil jsem, že má smysl pokračovat v rozvíjení značky. I proto jsme se před deseti lety z Tábora, kde jsme tiskli o víkendech, přesunuli do Prahy, abychom byli více na očích. A vyplatilo se,“ pokračuje Novotný. Pořád si ale Knedlo Zelo Wear zachovávalo svou autenticitu, kdy nechtělo uhnout z toho, proč ho lidé v první řadě mají rádi.

Slovní hříčky mě napadají každý den. Skenuji nápisy ve veřejném prostoru a hned vymýšlím nějaké přesmyčky, které v hlavě zpracovávám.

Zjednodušeně řečeno dělá to, že buď kreativně předělává loga známých značek do sarkastické roviny, nebo vymýšlí své vlastní vtipné návrhy z českých reálií, které se Novotnému zjeví před očima. Nápady pak tiskne zejména na mikiny, kšiltovky nebo trička, která se podle jeho slov nejlépe prodávají. V nabídce je ale možné najít i porcelán.

„Hlavně teda talíř s názvem Atmosféra u stolu je náš porcelánový bestseller. Motiv, který kombinuje výjev Poslední večeře s hláškou z Prostřena, sednul na porcelán úplně přesně. Od té doby se více snažím hledat cesty, jak své grafiky dostávat na různé další výrobky,“ popisuje Novotný a jako příklad dává diáře, na kterých pracoval se značkou Skoba. Teď vymýšlí i třeba sklenice.

Přicházet s údernými slogany je ale disciplína sama o sobě – a rozhodně ji neumí každý. V tom ale možná zdědil geny po mamince, která vyučuje angličtinu, takže ho to od dětství přirozeně táhlo i k jazykům jako takovým. A když se k tomu přidala inspirace skejtovými časopisy ze zahraničí, které se ostřejšímu výrazivu nebránily, předpoklady byly silné.

„Jazyk je nekonečný prostor pro hru, slovní hříčky mě napadají každý den. Skenuji nápisy ve veřejném prostoru a hned vymýšlím nějaké přesmyčky, které v hlavě zpracovávám a vidím je, jak se budou vyjímat na hotovém výrobku. Je to už moje deformace, ale co na tom, když si díky Knedlo Zelo Wear prakticky žiju svůj sen,“ pokračuje v rozhovoru Novotný.

Z původem punkového projektu se totiž postupem let stalo něco, co už Novotného dokáže uživit. Z hobby to přetvořil na full-time job, za loňský rok dosáhl na rekordní dva miliony korun v tržbách, prodal tisíce svých návrhů a stále se drží v zisku. A pokud se vyplní to, co má v plánu, za pár let může mít Knedlo Zelo Wear i mezinárodní přesah.

Sám uznává, že jeho výtvory jsou určené především pro Čechy a Slováky, a to kvůli jazykové bariéře, něco ale rezonuje i za hranicemi – a ozývá se mu čím dál více cizinců. „Připravujeme pár spoluprací, které samozřejmě neprozradím, čeho chci ale letos fakt dosáhnout, je nějaká systematické práce se zahraničím. Tak snad!“ zakončuje.

Růžové bicykly jedou. Rekola hlásí zisk 4,5 milionu korun a míří do dalších měst

Bikesharingová společnost Rekola loni vykázala zisk po zdanění 4,5 milionu korun. Teď chce testovat i elektrokola a pokračovat v zahraniční expanzi.

vit-jezek-rekola

Foto: Rekola

Vítek Ježek, zakladatel a ředitel bikesharingu Rekola

0Zobrazit komentáře

Možnost zkrátit si cestu po městě jízdou na sdíleném kole využívá stále víc lidí. Růžová Rekola kdysi začínala jako projekt pražských nadšenců, dnes si je ale lze půjčit i v Brně, Českých Budějovicích, Prostějově, Krnově, Žďáru nad Sázavou, Bratislavě a estonském Tallinu. A díky tomu hlásí významný posun ve svých výdělcích – zatímco v roce 2023 utržila necelých 31 milionů korun a vydělala 22 tisíc, za loňský rok už reportují zisk po zdanění 4,5 milionu korun.

„Stojíme nohama pevně na zemi,“ říká šéf a zakladatel firmy Vít Ježek. Letos Rekola plánují vstoupit do dalších měst a pokračovat i v zahraniční expanzi. „Zatím nás čeká spuštění Havířova, Kopřivnice a Nového Jičína. Současně s pilotním bikesharingovým programem oslovujeme i některá města v cizině. A chceme začít testovat i elektrokola,“ doplňuje Ježek.

Jeho firma, která před deseti lety začínala repasováním starých darovaných kol, jež její zakladatelé po víkendech servisovali, barvili na růžovo a postupně umisťovali do ulic, má dnes 600 tisíc uživatelů, registruje každý den tisíce výpůjček, nejvíce v Praze. V hlavním městě je totiž tato služba propojená s Lítačkou, díky čemuž mají lidé s platným kuponem MHD nárok na dvě bezplatné patnáctiminutové jízdy denně.

Podle Rekol byl loňský rok rekordní nejen z hlediska čísel. Vyjížďka na růžových kolech se prý stala nedílnou součástí každodenního života „rekolistů“ – ať už jedou do práce, na oběd, nebo za koníčky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Pozorujeme, že naši uživatelé zkracují své trasy, zároveň ale jezdí pravidelněji. Navíc kombinují sdílená kola s veřejnou dopravou, což je na mnoha trasách nejrychlejší způsob přepravy,“ tvrdí marketingový ředitel Rekol Jan Střecha.

Kromě Rekol působí v Česku i několik dalších bikesharingových služeb. Například značka Nextbike, která pochází z Německa, vstoupila na tuzemský trh v roce 2019 a dnes funguje v bezmála 40 českých městech. Svá sdílená kola provozuje v tuzemsku i Bolt nebo Lime. Naopak česká společnost Freebike se už z Prahy stáhla a nyní je činná výhradně v zahraničí.