Střecha budovy s označením I v brněnském areálu Vlněna ještě hotová není. Ani vizualizace nic zvláštního neprozrazují. Přesto se má právě na ní, ve výšce 61 metrů nad zemí, odehrávat budoucnost doručování zásilek. Alespoň tak tomu věří Luboš Lněnička, zakladatel a CEO společnosti 3L Robotics, která hodlá vytvořit na střechách budov síť helipadů neboli přistávacích ploch pro drony. Tak, aby právě ony samy, bez asistence lidí, mohly převážet zásilky.

3L Robotics představila svůj plán loni, teď oznámila spolupráci s firmou Honeywell a účast v inkubátoru Evropské kosmické agentury (ESA), který její rozvoj podpořil 50 tisíci eur (1,2 milionu korun). Peníze mají směřovat do patentu technologií i dalšího vývoje. „Projekt je důkazem toho, jaké možnosti nabízí spojení technologií pro vesmírný průmysl a dronových technologií na Zemi,“ věří Michal Kuneš, vedoucí inkubátoru ESA BIC.

Dronová pošta s názvem Drone Helipad má podle svého tvůrce potenciál změnit způsob, jakým probíhá doručování poslední míle, tedy závěrečných několik set metrů vedoucích k zákazníkovi. Drony se mají například zcela vyhnout dopravním zácpám. Létání, navádění k přistávacímu prostoru i přenechání balíčku systémům budovy by pak jednou bylo plně automatické. Pomocí technologií by se balíček dostal dovnitř budovy a třeba i na konkrétní patro k adresátovi.

Za projektem stojí inženýři z Vysokého učení technického v Brně, tým se už postaral o dokončení úvodních návrhů a ukázkového testu. Cílem je, aby helipadů byla celá síť – jen tak bude moct celý projekt ve velkém fungovat. Ostatně podobně, jako je pro provoz elektromobilů potřeba vybudovat infrastrukturu nabíjecích stanic.

Do vývoje se nyní zapojila také brněnská firma Honeywell, specialista mimo jiné na letecké technologie. Ta 3L Robotics pomáhá s tím, aby stroj dorazil přesně na dané místo. „Honeywell vyvíjí certifikovatelnou pozemní řídicí stanici, která pomůže ověřit dostupnost vertiportu (plochy určené k přistání a vzlet dronů – pozn. red.) a povětrnostní podmínky pro let a také bude asistovat při letových operacích, včetně návratu na základnu,“ přibližuje Jan Beran ze společnosti Honeywell.

„Jsme přesvědčeni, že naše spolupráce změní způsob, jakým lidé dostávají své zásilky,“ doplňuje ho Lněnička.

Aby všechno fungovalo tak, jak má, je potřeba naprosto přesné navigování od helipadu směrem k dronu a navádění na prostor k přistání, a to s odchylkou maximálně pár centimetrů. GPS něco takového neumí, a tak se systémy pomáhá Honeywell. Budova musí mít také speciální šachtu na zásilky – její části jsou už hotové. Vedle toho všeho jsou ovšem potřeba pravidla, podle kterých by drony vůbec mohly létat ve městě nad hlavami lidí.

Legislativa na ně zatím připravená není. Stroje nemůžou létat autonomně, tedy bez ovládání lidmi – to dosud zůstává dlouhodobým snem Lněničky. V mezifázi by je proto naváděli lidští asistenti. Jenže ani to zákon nad městem nedovoluje, možností by ovšem byla výjimka pro konkrétní letecký koridor.

Na konci října bude firma na letišti nedaleko Brna právě s Honeywellem provádět nové testy. Pokud budou úspěšné, hodlá požádat o výjimku na první lety.

„Jakmile legislativa umožní spuštění provozu dronů nad městem, budova bude připravena,“ uvedl už dříve pro CzechCrunch Lněnička. I když se v Česku zatím legislativa neposunula, Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví už vydala předpis, za jakých podmínek je nad městskou aglomerací možné létat. Například v Irsku drony společnosti Manna rozvážejí vzduchem kávu nebo zmrzliny. A autonomní drony Skyports pomáhají mimo jiné s rozvozem zásilek na hůře dostupná místa v Británii, ale létají taky nad Londýnem a v Koreji. Podobně i Amazon v omezené míře nasadil doručovací drony v Americe.