Zatímco někteří vysokoškoláci vydělávají peníze na brigádách v Česku nebo se sluní na koupalištích, jednadvacetiletý student designu Jakub Zegzulka letošní léto a kus školního roku, během kterého dostal volno, strávil v jedné z nejhodnotnějších firem světa. Pracoval v kancelářích Applu, rok předtím zase absolvoval stáž v Metě. A ani jeho školní rok není úplně typický: dveře k technologickým gigantům mu mimo jiné otevřelo studium designu na losangeleské vysoké škole, do které se letos v září po pracovní pauze zase vrátil.

„Vlastně jsem žil u Ostravy celý život, než jsem odmaturoval. Pak jsem zamířil rovnou do Los Angeles,“ líčí Jakub Zegzulka, jak se kluk z malé vesnice dostane za oceán. V Los Angeles nastoupil na soukromou uměleckou vysokou školu ArtCenter College of Design. Cesta to ale nebyla úplně jednoduchá a předcházela jí důkladná příprava už během studia na gymnáziu ve slezském Bílovci.

„Už na střední jsem absolvoval různé stáže. Což bylo nezvyklé, protože stáže si většinou hledají až vysokoškoláci. Po každé zkušenosti jsem chtěl ale dál a výš. Pak následovala stáž v Avastu a individuální plán ve škole,“ říká Zegzulka. Ve škole se ale jeho zápal pro design nesetkal vždycky s pochopením. „Velká část učitelů mě podpořila, ale některým se to nelíbilo. Kvůli zaměření na design, kterému jsem věnoval všechen volný čas, jsem neměl úplně nejlepší známky. Pak jsem přes prázdniny stážoval i v různých startupech v Americe nebo v Londýně,“ vypočítává.

Po maturitě se Zegzulka rozhodl, že v Česku zůstat nechce. „Myslím, že čeští designéři jsou velmi šikovní a na vysoké úrovni, ale chtěl jsem jít do zahraničí. Chtěl jsem objevovat svět,“ vysvětluje. Podal si tak přihlášky na sedm různých uměleckých a designových škol v cizině: v Londýně, Finsku, Nizozemsku a v USA. Dostal se na všechny. Původně však plánoval zůstat v Evropě. „Evropské školy jsou většinou trochu volnější, člověk má čas i na svůj soukromý život. Věděl jsem, že kdybych odjel do USA, bude to jinak a budu muset pořádně makat,“ líčí Zegzulka.

Plány mu ale překazila literatura. „Přečetl jsem si knihu Tak dobří, že vás nepřehlédnou od Cala Newporta a uvědomil jsem si, že pokud chci ty nejlepší příležitosti, musím se soustředit na to, abych se stal v něčem opravdu vynikajícím. A změnil jsem názor.“ Zegzulka tak došel k závěru, že teď je čas na to, aby „zamakal“. Volba nakonec padla na školu v Los Angeles.

Studium v Americe pro něj znamenalo nejenom víc práce, ale i větší finanční náročnost. Platí se školné a náklady na život taky nejsou nízké. „Ze začátku mi finančně pomohla rodina a dostal jsem stipendium. Teď už se částečně uživím penězi z práce. Život v Los Angeles je ale drahý, tak jsem tento rok musel začít hledat dodatečné sponzory, kteří by mi finančně pomohli a umožnili mi studovat a vůbec zůstat v USA. Bez podpory dalších lidí bych studium možná musel přerušit,“ vysvětluje a dodává, že při jeho škole v Los Angeles není moc reálné pracovat, vzhledem k její náročnosti. Mají třeba předměty, které končí o půlnoci, nebo chodí do školy o víkendech.

Foto: archiv Jakuba Zegzulky

V loňském roce Jakub Zegzulka absolvoval stáž ve společnosti Meta

Po přesunu do Států byla pro Jakuba Zegzulku další vytoužená stáž jasná. „Do Mety jsem se hlásil každý rok poslední čtyři roky. Vždycky mě nejdřív odmítli. Jeden z důvodů byl, že jsem byl v té době jenom na střední škole,“ říká. Získat v USA stáž jako zahraniční středoškolák by podle něj bylo dost neobvyklé, i kvůli vízům. „Nakonec si ale myslím, že je dobře, že mě vzali až loni. Před čtyřmi lety jsem totiž určitě nebyl na tu stáž připravený.“

V Metě a později i v Applu se věnoval vývoji designu. Zaměřuje se podle svých slov hlavně na interakční a produktový design, na to, jakým způsobem člověk dané zařízení ovládá a v jakých situacích v životě mu pomáhá. „Baví mě se zamýšlet nad tím, jakým způsobem budeme interagovat s digitálními technologiemi v budoucnu, jak je budeme používat v každodenním životě,“ popisuje Zegzulka. „V Metě jsem například spolupracoval na designu operačního systému pro chytré brýle Orion. To jsou první brýle s rozšířenou realitou od Mety, které vypadají normálně, ale jsou schopné zobrazovat digitální obsah v reálném světě.“

Dostat se na stáž do společnosti, pod kterou spadají sociální sítě Facebook a Instagram, ale nebylo jen tak. Na pozici do Mety se hlásí nižší tisíce lidí. „Strávil jsem týdny před pohovorem, abych se na přijímací řízení pořádně připravil. Obrovskou roli při tom hráli mí mentoři a kamarádi,“ podotýká Zegzulka.

Foto: Meta

Brýle Orion a pásek na ruku pro ovládání

A proč si myslí, že zrovna on byl na pohovoru úspěšný? „Hlavní roli hrálo, že jsem se věnoval přesně té oblasti, na kterou hledali člověka, a jako jeden z mála lidí jsem byl schopný propojit design se schopností prototypovat vlastní nápady pomocí kódu. Zároveň jeden z mých konceptů, který jsem prezentoval, obsahoval technologii brýlí, na nichž jsem později pracoval,“ vypočítává Zegzulka. Podle něj je ale důležitý i vlastní příběh a osobnost. Dát najevo, že zájemce má nějakou vizi, a zároveň ukázat, že zapadne do kolektivu.

Stáž v Metě loni klapla a Jakub se přestěhoval na celé prázdniny do Silicon Valley. Zásadní rozdíl mezi kvalitou zázemí v Metě a českých firmách nepocítil. „I kanceláře Avastu nebo Kiwi.com byly na vysoké úrovni. Jinak je to kancelář jako každá jiná. Člověk tam přijde, má přidělené své místo a začne pracovat.“

Letošní angažmá v Applu už bylo jiného, placeného rázu. Zegzulka tu nebyl juniorním stážistou, ale designérem na dobu určitou. Najednou měl větší odpovědnost a očekávaly se od něj jiné výsledky. V týmu byl nejmladší. Od Mety se ale jablečná firma přece jen v něčem lišila. „Kanceláře Applu jsou minimalističtější, celkově tam rezonuje ten obecný přístup Applu k designu, který má být podle firmy co nejjednodušší a nejčistší. A další rozdíl oproti Metě byl, že se tam platí za obědy,“ směje se Zegzulka.

Foto: archiv Jakuba Zegzulky

Letos pracoval část roku pro společnost Apple

Zároveň měl možnost potkat se i s celebritami z „branže“. „Občas jsem na chodbě prošel kolem Tima Cooka, šéfa Applu, ale nijak jsem na něj nevolal ani nemával. Byli jsme přece v tu chvíli kolegové z jedné firmy,“ krčí rameny.

A dodává, že benefity a slavnými lidmi se člověk nesmí nechat rozptýlit. „Tyhle věci jsou fajn, ale stejně to po chvíli zevšední. Je potřeba mít na paměti, že firmy poskytují člověku nejlepší podmínky pro to, aby tam odvedl co nejlepší práci. Já jsem se už dřív poučil, že je to pořád jenom práce, na kterou je potřeba se hlavně soustředit. Kdysi na stáži v Avastu mě ty benefity až moc pohltily a nemělo to na můj výkon dobrý vliv,“ vzpomíná na dobu, kdy ho fascinoval víc firemní catering a fitko než samotná práce.

Lidé, kteří pracují pro Apple, jsou navíc podle Zegzulky hodně orientovaní na detail a zároveň často skromní, i když jde o špičky ve svém oboru. „Velkou roli hraje ego ve smyslu, že by jim nedovolilo odvést špatnou práci,“ říká s tím, že se ale cení i individualita. „Nechtějí lidi, kteří budou mít všichni stejný názor. Chtějí zaměstnance s různými pohledy na věc, kteří budou schopni ten svůj postoj vysvětlit a stát si za ním, zároveň ho ale změnit ve chvíli, kdy si uvědomí, že jiný by byl lepší.“

Školu v Los Angeles bude Jakub Zegzulka dokončovat nejspíš v roce 2026. Kam zamíří dál, zatím neví. „Chci být tam, kde se bude tvořit budoucnost, ať už to má být v Silicon Valley, nebo jinde,“ uzavírá.