Pozoruhodný Měsíc v červené a modré. Fotografové spojili přes 200 tisíc snímků do jednoho

Obrázek níže nepořídil žádný teleskop ve vesmíru, ale dva fandové astronomické fotografie, kterým úpravy a skládání všech snímků zabraly měsíce.

Jiří BlatnýJiří Blatný

moon

Foto: Andrew McCarthy a Connor Matherne/CzechCrunch

Snímek Měsíce je složeninou statisíců záběrů a má upravenou sytost barev

0Zobrazit komentáře

Několikamiliardový projekt vesmírného teleskopu Jamese Webba už oslňuje detailními záběry dalekých koutů vesmíru řádku měsíců. Zdálo by se tak, že má na fascinující snímky snad monopol. Dva američtí fandové astronomické fotografie však ukazují, že minimálně Měsíc lze nádherně zachytit i s relativně skromnější výbavou. Zabralo jim to sice dva roky, přes 200 tisíc fotografií a dlouhé měsíce editování, výsledek ale stojí za to.

Andrew McCarthy a Connor Matherne hledali fotografickou výzvu, která by otestovala jejich limity. Poznali se na sociální síti Reddit před dvěma lety a po diskutování různých nápadů jedné listopadové noci minulý rok namířili své zrcadlovky a teleskopy k nebi a začali fotografovat, každý ze svého domova. „Chtěli jsme vytvořit tu nejneuvěřitelnější fotku Měsíce,“ vysvětlil na Redditu McCarthy.

V jejich snažení je nezastavil ani fakt, že od sebe v té době byli vzdáleni přibližně dva tisíce kilometrů. McCarthy totiž bydlí v Arizoně na jihozápadě USA, Matherne je planetární vědec z Louisiany na jihovýchodě Spojených států. První vyfotil na dvě stě tisíc černobílých snímků a zaměřil se na detaily a strukturu měsíční krajiny. Ten druhý se naopak snažil získat fotografiemi data o barevnosti povrchu Měsíce, kvůli čemuž pořídil pět set snímků.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Dalších devět měsíců jim pak zabraly úpravy všech fotografií a jejich skládání dohromady. Výsledkem je tak složenina „uspořádaná jako mozaika z tisíců snímků,“ řekl McCarthy americké NPR. Snímek má obřích 174 megapixelů, běžné zrcadlovky přitom fotí zhruba v rozmezí od dvaceti do padesáti.

Povrch měsíce je na něm nápadně barevný oproti jeho běžné šedi. „Ty barvy jsou opravdové, zvýšili jsme ale jejich sytost, aby byly jasně viditelné,“ vysvětlil Matherne. Lidské oko je totiž běžně nedokáže rozeznat. Podle McCarthyho jsou místa s červenými odstíny na fotografii bohatá na železo a živec, modrá barva zase ukazuje větší koncentraci titanu.

Jak Matherne, tak McCarthy se astronomické fotografii věnují dlouhodobě a na svých instagramových účtech pravidelně přidávají nové snímky. Snaží se tak šířit povědomí o jevech souvisejících s vesmírem a nadchnout pro ně další lidi.

mesic1280

Foto: Andrew McCarthy a Connor Matherne/CzechCrunch

V detailním pohledu jsou na povrchu Měsíce vidět krátery

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Polární záře Jupitera a jeho prstence. Bezprecedentní záběry Webbova teleskopu překvapily i vědce

Vesmírný dalekohled Jamese Webba nepřestává fascinovat svým výkonem. Nové fotografie by měly pomoci vysvětlit, co přesně se děje v atmosféře Jupitera.

Jiří BlatnýJiří Blatný

jupiter_teleskop1080

Foto: NASA

Nové fotografie ukazují Jupiter detailněji než kdy dřív. Jsou vidět i jeho měsíce a prstence

0Zobrazit komentáře

Jestli vás momentálně vyvádějí z míry výkyvy počasí, tak vězte, že může být i hůř. O dost. Představte si hurikány větší než naše planeta, které nepřetržitě zuří stovky let, a teploty nižší než sto stupňů Celsia pod nulou. Asi tak to vypadá na Jupiteru, největší planetě naší sluneční soustavy. Vědci teď díky novým snímkům z vesmírného dalekohledu Jamese Webba doufají, že budou mít lepší představu o tom, co přesně se na plynném obrovi odehrává.

Astronomové v pondělí zveřejnili dvě fotografie Jupitera, planety třistaosmnáctkrát větší než Země. Jsou to podle nich nejkvalitnější obrazy tohoto plynného obra, jaké kdy zachytili. Na fotografiích nápadně vyčnívá jeho Velká rudá skvrna, gigantická bouře, která je větší než planeta Země a na Jupiteru je už pozorovatelná minimálně 350 let. Na fotografiích je bílá, což je podle americké NASA způsobené odrazy slunečních paprsků.

„Takhle jsme Jupiter ještě neviděli. Všechny ty detaily jsou úžasné. Upřímně jsme nečekali, že snímky budou tak dobré,“ řekla planetární astronomka a profesorka Kalifornské univerzity Imke de Paterová, která na pozorování Jupitera vesmírným teleskopem Jamese Webba dohlížela. Na řízení dalekohledu spolupracují NASA, ESA (Evropská vesmírná agentura) a CSA (Kanadská vesmírná agentura).

jupiter_teleskop1280

Foto: NASA

Vědci musí fotografie upravovat, aby byly pro člověka viditelné

Snímky jsou ve skutečnosti složeninou několika záběrů a planetu zachycují v infračerveném světle, které lidské oko nevidí. Vědci je proto převedli do viditelného spektra. Na obrázku výše jsou kromě Velké rudé skvrny výrazné polární záře jak na jihu, tak na severu planety. Na širším záběru jsou navíc dobře pozorovatelné i běžně obtížně viditelné Jupiterovy prstence a dva z jeho 79 měsíců, Amalthea a Adrastea.

Obrázky nejsou zajímavé jen vizuálně. Pomohou totiž vědcům získat lepší představu o tom, co se děje přímo na planetě. A lépe tak pochopit její celkové fungování. „Širší záběr velmi dobře ilustruje to, co nás na Jupiteru zajímá –⁠ jeho atmosféru, prstence a měsíce,“ uvedla de Paterová.

„Podle světlých a tmavých míst na planetě lze určit nadmořskou výšku. Takže můžeme říct, že Velká rudá skvrna je relativně vysoko v atmosféře, stejně tak plynné útvary na obou pólech,“ vysvětlila Heidi Hammelová, vědkyně, která se podílí na chodu Webbova dalekohledu. Tmavá místa jsou naopak níže.

Fotografie z teleskopu na Zem přitom neputují jako hotový soubor. Přístroj pošle data o jasu světla, které jeho senzory zachytily, do Space Telescope Science Institute v americkém Baltimoru, odkud se řídí nejen Webbův, ale i Hubbleův teleskop. Astronomové data zpracovávají a až poté vzniknou výsledné fotografie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Informace vědci z vesmírných agentur navíc dávají k dispozici i veřejnosti, takže s nimi mohou pracovat také amatérští astronomové. Jedna z nich, Američanka Judy Schmidtová, fotografie z vesmíru zpracovává jako hobby už deset let. Podle ní se s Jupiterem jako s fotografickým modelem pracuje obtížněji než s nejvzdálenějšími kouty vesmíru, které už teleskop Jamese Webba zachytil. Důvodem je jeho rychlá rotace – jeden den na Jupiteru trvá jen deset hodin.

Nástupce Hubbleova teleskopu vesmírné agentury vypustily na konci minulého roku a od začátku léta nás Webbův dalekohled zásobuje fascinujícími snímky. Vědci doufají, že se jim díky němu podaří lépe objasnit vznik vesmíru, nový teleskop totiž dohlédne až třináct miliard let do minulosti.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání