Životní styl pro někoho může znamenat snahu procestovat celý svět, pro jiného zase může hrát prim rodina. „Já jsem vždycky žil prací. Od svých sedmnácti let jsem se nenudil a vždycky mě bavilo něco, co mě posouvalo. Ale práce je vlastně špatné slovo. Byla to spíš tvorba a nějaké naplňování, učení, posouvání se. Práci za lifestyle označuju proto, že mě baví a jsem na ni hrdý,“ říká v podcastu Od 9 do 5 Petr Skondrojanis alias Skondr, který se svou společností Cocuma pomáhá firmám nastavovat kvalitní vnitřní kulturu.

Může mít ale práci jako životní styl i člověk s na první pohled docela nudným zaměstnáním? „Vytvářet skvěle excelové tabulky, to může být taky tvorba. Když si člověk vybere tu správnou firmu, kde je spokojený, má kolem sebe dobrou komunitu a rád tam tráví čas, tak se práce může stát součástí životního stylu,“ vysvětluje Skondrojanis v dalším díle podcastu Od 9 do 5. Poslechnout si ho můžete na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech či YouTube.

Aby spokojenosti svých lidí dosáhli, potřebují zaměstnavatelé nastavit firemní kulturu tak, aby se práce a životní styl potkaly. „Je to o tom, aby se prostředí v práci nastavilo tak, aby mu zaměstnaní lidé chtěli dát svou energii, svoji angažovanost. Když to udělají dobrovolně, vznikne z toho dobrý výsledek,“ vysvětluje zakladatel Cocumy s tím, že když si člověk do práce jde jen pro výplatu, nebude to nikdy fungovat tak dobře.

Firma se správně nastavenou interní kulturou podle Skondrojanise například zaměstnancům přiznává zásluhy za jejich úspěchy. „Je to společná cesta. V Karlíně například funguje jedna účetní firma, kde jsou lidé desetiletí. U Bati bylo naprosto běžné, že tam lidi byli klidně třicet let. Je ale potřeba, aby byli součástí příběhu, aby je to nepřestalo bavit. Samozřejmě každý příběh někdy končí, ale když se lidi cítí součástí úspěchů firmy, klidně tam zůstanou dlouho,“ uvádí Skondrojanis a dodává, že taková vizitka pak společnostem dává atraktivní pověst na pracovním trhu.

Podniky, kterým se daří vytvářet kvalitní pracovní prostředí, mají podle něj společné hlavně dvě věci. „Je třeba nechat lidi, aby v práci byli sami sebou. Nemůžeš po mně chtít, abych tam chodil jako někdo, kdo má rád obleky a golf, když to tak není. S tím souvisí určitá autonomie. To, jak vypadá jednička z diktátu, víme ze školy. Lidé si úspěch chtějí určovat sami a vědět, že mají možnost si ho tvořit,“ říká Skondrojanis.

„Klíčové je i to, aby firma byla rozmluvená. Aby si jednotlivá oddělení povídala, lidi taky. Aby tam fungovaly vztahy nejen na pracovní, ale i na osobní úrovni. Což se pak může projevit v tom, že u zaměstnance objeví potenciál a pomohou mu růst. A takoví lidé pak nemají důvod odcházet, když vidí, jakou péči mají,“ vysvětluje.

Dobrá firemní kultura ale podle něj nutně neznamená, že se má společnost snažit vytvořit kult. „Jsou firmy, které to tak mají. Drží při sobě a nedostane se tam někdo, kdo nezapadne. Ale je to zase na té firmě. Má si vybírat takové lidi, kteří zapadnou. Ale jde to i tak, že se v rámci firmy vytvoří subkultury – intelektuálové, sportovci a další. Ale pokud se spojí okolo základních firemních hodnot, mohou spolu skvěle fungovat. To si myslím, že je lepší. Nastanou tam sice konflikty, ale většinou jsou produktivní,“ uvažuje Skondrojanis v podcastu Od 9 do 5.

Foto: Archiv PS

Petr Skondrojanis, zakladatel a ředitel společnosti Cocuma

Druhý díl podcastu Od 9 do 5 s Petrem Skondrojanisem si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech i YouTube.
A co dalšího v něm uslyšíte?

• Proč by firma měla komunikovat i své negativní stránky.
• Jaký je rozdíl mezi value fit a culture fit nastavením a co je lepší pro vaši firmu.
• Na jaké otázky byste si měli umět dokázat odpovědět, když se rozhodujete, kam nastoupit.