Ze starých tržnic, které byly spíše reliktem minulosti, se po celém světě stávají nová kulturní centra, jež mají mnoho co nabídnout i v dnešní moderní době. Přetvořené tržnice se dostávají do obliby místních, ale zároveň se probojovávají do turistických průvodců a oslovují i návštěvníky ze zahraničí. To se bohužel nedá tak úplně říci o holešovické Pražské tržnici, která zamrzla v jiném století. Vedení Prahy to tak ale nehodlá nechat a město představilo novou koncepci, jak má místo v budoucnu vypadat.

Pražská tržnice je dle tvrzení samotného města „zanedbaný památkově chráněný areál v srdci města, který má větší rozlohu než Pražský hrad“. Takové spojení samozřejmě vyjadřuje zmar, ale také velký potenciál, který město v místě vidí. Byla proto představena komplexní studie, která říká, co vše má Pražanům toto místo nabídnout, jak budou jednotlivé služby rozmístěny i jak bude řešen přístup do areálu.

Budovy v areálu pražské tržnice nesou prvky secese a novorenesance a byly vybudovány v letech 1893–1895 podle návrhu architekta Josefa Srdínka. Dobře známou zajímavostí je, že se jednalo o areál Ústředních jatek královského města Prahy a svému účelu budovy sloužily až do roku 1983, kdy byl areál přebudován na tržnici. Té bohužel škodilo, že se Praha o areál dlouho soudila s bývalým správcem objektů. Areál proto chátral a zhruba pětina budov je aktuálně nevyužitá. To se ale má postupně změnit a pomoci tomu mají minimálně dvě miliardy korun investic.

Studie počítá s přeměnou tržnice na živý areál po vzoru západních měst, ve kterém má být mnohem lépe propojena gastronomie a nakupování například s kulturou. Právě kultura má v pražské tržnici své jasné místo již nyní. Vzpomenout lze například Galerii Trafo nebo místní kulturní prostor Jatka 78, ve kterém se odehrávají moderní cirkusová představení, alternativní divadlo i taneční show. Do budoucna má být kultuře věnována zhruba pětina tržnice.

„Poprvé přicházíme s kompletní strategií rozvoje tohoto unikátního areálu jako celku. Cílem je naplnit jeho potenciál a vrátit jej Pražanům. Budou tu normální obchody a obchůdky, trhy, restaurace a malá bistra, stejně jako prostory pro kulturu. A také nádherné venkovní prostory, kde se dá jen tak posedět třeba se zmrzlinou v ruce. Už podnikáme první kroky, aby se do tržnice mohl postupně navracet život,“ představuje vizi města náměstek primátora Pavel Vyhnánek.

Vyhnánek je náměstkem pro oblast financí a rozpočtu a jeho velkou starostí je tedy i finanční udržitelnost projektu. Ekonomický potenciál proto posuzuje samostatná studie a představuje několik scénářů rozvoje. Městu je doporučena vyvážená varianta, v rámci které bude do obnovy areálu potřeba postupně investovat mezi dvěma až třemi miliardami korun v horizontu zhruba dvaceti let. Investice se ale Praze mají začít vracet již během 13 až 16 let.

„Výsledkem je koncepce zaměřená na vhodnou kombinaci prvků kultury, gastronomie, kreativních průmyslů, byznysu a maloobchodu s rozsáhlou možností pro trávení volného času. Klíčové by mělo být zachování flexibility využití Pražské tržnice s možností průběžně reagovat na vývoj požadavků společnosti a ekonomiky,“ uvádí Tomáš Ctibor ze společnosti 4ct, která měla na starosti právě analýzu ekonomické udržitelnosti projektu.

Kromě nezbytné celkové rekonstrukce budov a veřejných prostranství bude areál obohacen i o úplně nové architektonické prvky. V plánu je výstavba nové prostorové dominanty nebo významné přepracování vstupů, aby se zlepšilo propojení areálu s Bubenským nábřežím i Holešovicemi. Podle architektonické studie bude navíc areál obohacen až o 70 nových stromů.

Potěšující je, že kromě důrazu na zeleň se studie věnuje i jejich udržitelnému zalévání. K zavlažování stromů má být využívána zachycená dešťová voda a návrh počítá i se systémem, který má zamezit vzniku tepelného ostrova v rámci oblasti. K tomu má posloužit speciální ochlazovací systém pomocí vody z Vltavy.

Podkladem pro novou vizi Pražské tržnice jsou dvě studie, které vznikaly ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Ověřovací ekonomickou studii vypracovalo konsorcium poradenských firem JLL a již zmíněné 4ct. Obě tyto firmy se specializují na městské plánování a poradenství v oblasti realitní služeb. Autorem urbanisticko-architektonické studie je kancelář CMC architects Víta Másla.