Praha je královna průchodů a pasáží. Teď má jednu novou, která chodce provede na Těšnov

Praha je spolu s Paříží a Bruselem místem s vysokým počtem pasáží. V české metropoli jich je víc než sto, teď přibyla jedna nová.

Eliška NováEliška Nová

palac-adria

Foto: Prague.eu

Praha je královnou průchodů a pasáží

0Zobrazit komentáře

„Průchozí domy jsou od nepaměti rysem pražské tváře. Životním projevem její nepřehledné spletitosti ukládající se po staletí v dalších a dalších vrstvách na plochu města. Symbolem pražského tajemství a skrytosti – pravým opakem osvětlené ulice, na odiv vystaveného života,“ píše Dan Hrubý v knize Čekání na Golema. V té věnoval pražským průchodům celou kapitolu. Končí v Benediktské ulici, kde nad průchodem stále visí nevšední upozornění. Jen deset minut pěšky odsud, pravda už ne na Starém, ale na Novém městě, se nyní otevřel nový pražský průchod.

Ulice Biskupský dvůr byla až doteď prakticky slepá. Na jejím konci se dalo pouze otočit a vzít to oklikou. Ostatně skrz nelze projít ani pomocí Google map. Nyní se tudy dá projít, a to rovnou na Těšnov. Pasáž slavnostně otevřely tento týden dvě státní agentury, které v nově průchozí budově sídlí. Daly jí jméno po člověku, který se zasloužil o jejich obor.

Na Těšnov tak vede Listova pasáž. Jmenuje se po profesorovi Vladimíru Listovi, který se zasloužil mimo jiné o elektrifikaci celého Československa. Byl také jedním z prvních, kdo přišli s ideou pražského metra. List částečnou podobu nakreslil už v roce 1926, tehdy navrhoval čtyři linky, které ovšem nejsou příliš vzdálené od dnešního trasování. Profesor List ale přinesl do Česka také technické normy, tedy předpisy, které stanovují vlastnosti materiálů a výrobků a dělí starý svět od toho nového.

listova-pasaz-1

Foto: Česká agentura pro standardizaci

V nové pasáži má profesor List také pamětní desku

„Byl to právě Vladimír List, kdo se významně angažoval ve vytváření a prosazování prvních československých technických norem. Jsem proto velmi rád, že si můžeme vše, co pro náš svět udělal, připomenout nejen pamětní deskou, ale i nově otevřenou pražskou pasáží nesoucí jeho jméno,“ uvedl Viktor Pokorný, předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který na dotyčné adrese sídlí.

V domě je také Česká agentura pro standardizaci, která technické normy tvoří a vydává. Podle jejího generálního ředitele Zdeňka Veselého se List zásadním způsobem zasloužil o založení Československé společnosti normalisační. „I když by se mohlo zdát, že technická norma je v digitální podobě přežitá, opak je pravdou. Význam technických norem naopak roste,“ dodal Veselý na slavnostním otevření.

Jak už bylo řečeno, je Praha královnou průchodů a pasáží. Má jich víc jak stovku, teď k nim ještě jedna přibyla. Byť průchozí domy mají i jiná města, česká metropole jich má spolu s Paříží a Bruselem nejvíce. Říká se ostatně, že slovo pasáž přinesl do českého slovníku Jan Neruda. To když v novinách popisoval dojmy z Paříže.

Byť je jich v Praze stále hodně, mnoho jich dnes zůstává zavřených. Někde lze však pořád vejít za vrata domů v centru Prahy a projít tudy nepozorovaně na druhou stranu. Kde jsou, ví dnes už jen málokdo. Je to ale speciální pocit, vkročit z turisty obléhané ulice za dveře a zůstat sám v průchodu, který člověka vyvede třeba zase zpátky do pulzujícího města.

„Dnes je většina staroměstských průchodů a zkrácení uzavřena. Lidé si rozdělili domy i byty a na důkaz toho je definitivně uzamkli. To tam je městské nařízení z počátku sedmnáctého století, podle kterého musely být všechny průchozí domy včas ráno zpřístupněny. V devatenáctém století dokonce existoval úřední status veřejného průchodu. Pokud vzpurný majitel odmítl nechat svůj dům otevřený, zasáhl soud,“ píše Hrubý v Čekání na Golema. To v Listově pasáži nehrozí.

listova-pasaz-2

Foto: Česká agentura pro standardizaci

Nová pasáž ústí na Těšnově