Praha je světová. Masaryčka bude vstupní brána do města, říká český architekt ze studia Zaha Hadid

Jakub Klaška je prvním hostem našeho nového podcastu Město. V něm si budeme povídat o architektuře či urbanismu se všemi, kdo města tvoří.

Eliška NováEliška Nová

mesto-klaska

Foto: CzechCrunch

Jakub Klaška ze Zaha Hadid Architects je hostem podcastu Město

0Zobrazit komentáře

Souzeny mu byly velké ženy. Architekt Jakub Klaška nejdříve vystudoval Umprum v Praze v ateliéru Evy Jiřičné, pak se vydal do světa. Nakonec až do ateliéru Zahy Hadid, britské architektky iráckého původu, kterou zná snad celý svět. Podařilo se, aby se její rukopis propsal i do samotného centra Prahy a stál u toho samozřejmě i Klaška. „Praha je světová. Místní genius loci funguje a je na co se dívat,“ říká rodák z Jindřichova Hradce v našem novém podcastu, který se jmenuje Město a bude o architektuře, urbanismu nebo dopravě.

Na Masarykově nádraží, kde už stojí hrubá stavba podle návrhu studia Zaha Hadid Architects, který zainvestovala Penta, mají v budoucnu zastavovat mimo jiné i rychlovlaky. Ty jsou přitom podle architekta důležité a Česku stále chybí. „Když se podíváte na západní Evropu nebo třeba na Japonsko, zjistíte, že tam měly rychlovlaky nesmírný dopad. Vývoj technologie bude posouvat i kulturu. Na rychlodráhu bychom proto měli společensky víc tlačit,“ vysvětluje Klaška.

Ten pracuje v londýnském ateliéru už několik let a podílel na desítkách projektů po celém světě. Je mezi nimi kulturní a umělecké centrum v čínském městě Čchang-ša, muzeum historického dědictví ve městě Dirija v Saúdské Arábii nebo bytový dům na 28. ulici v New Yorku. Jeho názor na Prahu i další světová města si můžete pustit v podcastu Město, který najdete v přehrávači níže nebo na Spotify, Apple Podcastech či YouTube.

Ateliér, ve kterém pracuje – a který po smrti Hadid vede její kolega Patrik Schumacher –, se nyní ubírá i různými alternativními směry a zkouší například navrhovat virtuální města. Nedávno tak od studia vznikl návrh na projekt Liberland. Jde o město v takzvaném metaverzu.

„Hodně architektů teď dostává zadání na tvorbu virtuálních prostorů. Budoucnost internetu a virtuálního prostoru je v něčem, co je daleko víc prostorové. Lidé ale budou chtít existovat i nadále v něčem, co bude fyzický svět připomínat, nechtějí počítačovou hru,“ míní Klaška.

V prvním dílu se ještě dozvíte:

  • Jak budovu na Masarykově nádraží nazývají v Zaha Hadid Architects.
  • Proč nakonec v místě nevzniklo víc budov podle světoznámé architektky.
  • Proč se architekti vrhají do navrhování domů a měst ve virtuální realitě.
  • Co vznikne, když se spojí architektura se sochařstvím.

V podcastu Město si budeme povídat o architektuře, urbanismu nebo dopravě se všemi, kdo města tvoří. Odebírat ho můžete na Spotify, Apple Podcastech nebo na YouTube.