Praha schválila změnu magistrály. Před Fantovou budovou chce zrušit pruh, na Těšnově má být park

Magistrála přetla město vedví. Rada hlavního města nyní schválila sérii úprav, které by měly rány částečně zacelit. Dohromady jde o tři projekty.

Eliška NováEliška Nová

magistrala2

Foto: MHMP

Na magistrále by se mohly rozšířit chodníky a naopak snížit pruhy pro auta

0Zobrazit komentáře

Jde o největší secesní památku v Česku. Historická Fantova budova, která je součástí hlavního nádraží, ale turisty patrně nejvíce překvapí tím, že život před ní není příliš bezpečný. Člověk se totiž před nemovitou kulturní památkou octne takřka na dálnici. Praha nyní schválila koncepci, která by měla Fantově budově dodat důstojný předprostor. A také místo pro lidi.

„Cíle koncepce daného veřejného prostoru vychází ze snahy sjednotit tento dnes roztříštěný prostor a definovat jej jako zřejmou vstupní bránu, reprezentativní předprostor secesní Fantovy budovy, která propojí více budovu a samotné nádraží se svým okolí. Současně prostor získá nový městský charakter,“ uvádí důvodová zpráva tisku, který v pondělí schválili pražští radní a který má CzechCrunch k dispozici.

Proměna se má stát zejména dvojí. Zaprvé by měly před památkou vzniknout přechody, podobně jako se to už v minulém volebním období stalo u Národního muzea. To by znamenalo, že lidé, kteří se potřebují dostat na druhou stranu, odkud dnes například jezdí dálkové autobusy, nebo do zbytku Vrchlického sadů, už by nemuseli složitě hledat nevábné a zapáchající podchody.

To ale není zdaleka všechno. Na magistrále, která dělí město vedví, by také mělo dojít ke zrušení jednoho pruhu. Před Fantovou budovou jsou nyní ve směru od muzea po Holešovice pruhy tři. Jeden z nich je odbočovací a vede dolů na křižovatku U Bulhara. Ten by měl fakticky zmizet, pruhy by tu vedly jen dva, přičemž nově by se na sjezd odbočovalo z toho pravého. Tím by před historickou budovou mělo vzniknout veřejné prostranství, vysázet by se zde měly také stromy. Podle schváleného dokumentu je to preferovaný postup.

fantova

MHMP

Návrh rozšíření veřejného prostoru před Fantovou budovou

Změny by se měly udát v souvislosti s rozsáhlou opravou hlavního nádraží. Zatímco fasáda Fantovy budovy už je hotová, chystá se také projekt na novou odbavovací halu. Město proto schválený dokument nyní předá Správě železnic, která na projektu pracuje. Posloužit by měl jako podklad pro následnou investiční akci. Koncept, který se jmenuje Nový Hlavák, totiž řeší i prostor Vrchlického sadů. Ty byly kdysi rozlehlejší, část z nich ale uřízla právě magistrála.

„Předprostor Fantovy budovy včetně navazujícího prostoru Vrchlického sadů je branou do města, ať už pro návštěvníky města, nebo pro každodenní cestující, kteří přijíždějí do města za prací, kulturou nebo příbuznými. Tento prostor si zasluhuje být dostatečně reprezentativní a být vstřícný ke všem jeho uživatelům, ať už při pouhém přeběhnutí z taxíku do haly, nebo při čekání na své blízké či při návštěvě kulturních sálů ve Fantově budově,“ uvádí také důvodová zpráva.

Nový park na Těšnově

Tím ale plány města s magistrálou nekončí. Radní totiž ve stejném tisku schválili hned další dva projekty. Město se totiž ještě za minulého vedení rozhodlo využít architektonické soutěže na urbanistické řešení celé Florence. Tu vyhrálo studio Unit architekti. Praha ale oslovila i architekty na sdíleném druhém místě, aby zpracovali koncept humanizace magistrály a parku Těšnov.

To se stalo a architekti navrhli, co s městskou autostrádou od Hlávkova mostu po křižovatku U Bulhara, tedy v podstatě v návaznosti na změnu předprostoru Fantovy budovy. Studio agps architecture, kde jsou zastoupené zahraniční i české ateliéry, navrhuje zachovat magistrálu v tomto místě, tedy v podstatě nad Štvanicí, na estakádě.

Architekti přišli s několika variantami řešení, které lze provést v krátkém časovém údobí i v tom dlouhém. V krátkém jde například o změnu osvětlení nebo dopravního značení. Ve střednědobém horizontu by ale už mělo dojít k úpravě šířky nebo počtu jízdních pruhů, rozšířit by se měly chodníky a mohla by se zde zavést cyklostezka. Mělo by také vzniknout několik schodišť, po kterých by bylo možné se snadno dostat na jinou úroveň veřejného prostoru. Podle důvodové zprávy by se těmito návrhy mělo město řídit při údržbě autostrády.

Druhá studie se věnuje parku Těšnov. I tohle místo zůstalo jakousi jizvou ve městě. Kdysi tu stálo velkolepé nádraží z roku 1875. To ale muselo ustoupit právě magistrále, a dnes tak je prostor Těšnova neutěšeným místem. Park navrhovaly ateliéry de Architekten Cie, Lola Landscape architects a brněnské studio M2AU.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Projekt počítá se svedením magistrály v tomto úseku na zem, což by znamenalo, že by se z ní stala městská třída v úrovni stávajícího terénu. „Prostor uvolněný po odstranění estakády severojižní magistrály, jejíž dopravní funkci při snížených intenzitách architekti uvažují ve stopě stávajících ulic po obvodu parku, umožňuje vznik velkorysého městského parku s vodními prvky odkazujícími na historický průběh městského opevnění,“ uvádí důvodová zpráva schválených projektů.

Návrh počítá se vznikem vodní nádrže před prostorem Muzea hlavního města Prahy. Možností je také to, že by na druhé straně parku vyrostla nová budova archeologického muzea, které by mělo být protiváhou stávající muzejní stavby.

tesnov4

Foto: MHMP

Park má podle nové koncepce vzniknout u Muzea hlavního města Prahy

Humanizace pražské magistrály rozhodně není nové téma. Dálnice, která vznikla v komunistickém režimu uprostřed města, volá po úpravách, které by zmírnily její zásah do urbanistické struktury. Důležitý krok učinila už rada Prahy pod vedením Adriany Krnáčové. Ta dokonce najala světoznámé urbanistické studio dánského architekta Jana Gehla. Ateliér navrhl sérii dílčích, nepříliš radikálních úprav, podobných těm, které nyní rada schválila. Ani tak se ale úpravy magistrály nijak nepohnuly.

Úpravy, které nyní vedení Prahy představilo, iniciovali Krnáčové nástupci a předchůdci současné rady, a to v návaznosti na již zmíněnou urbanistickou soutěž zvanou Florenc 21.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Mise na záchranu korálů. V Dubaji by mohl vzniknout největší projekt pro obnovu biodiverzity oceánů

V Dubaji žijí více než tři miliony obyvatel, do roku 2040 by se na jejím pobřeží mohla usadit až miliarda korálových útesů.

dubai-reefs-nahled

Foto: URB

Developer URB chce v Dubaji vybudovat komplex pro záchranu korálových útesů

0Zobrazit komentáře

Dubaj je celosvětově známá pro své megalomanství. Nejvyšší mrakodrap, nejhlubší bazén, největší obchodní centrum. Zmíněné projekty možná kdekoho uhranou svou velkolepostí, jejich celospolečenský přínos je ale takřka nulový. Poslední nápad, který se vynořil v dubajské developerské společnosti URB, se ale v tomto ohledu liší. V luxusním městě by chtěl totiž vybudovat rozsáhlý komplex, který by byl největším centrem pro záchranu korálů na světě.

Společnost URB, kterou vede architektonický designér Baharash Bagherian, se specializuje na navrhování ekologicky udržitelných měst s nulovou uhlíkovou stopou. Jedním z nich je rozsáhlý projekt v Jihoafrické republice The Parks, který by vytvořil bydlení pro 150 tisíc obyvatel, dalším je egyptské město Nexgen, jehož vizí je vyrábět více energie, než kolik reálně spotřebuje. V Dubaji pak URB plánuje vybudovat pokrokovou dálnici pro cyklisty.

Jako poslední projekt pro Dubaj představil Baharash Bagherian obrovský ekologický hub navržený pro záchranu biodiverzity oceánu. V Perském zálivu, na dohled od mrakodrapu v podobě plachetnice, by se totiž mohlo začít na vodní hladině vznášet centrum určené pro mořský výzkum, obnovu podmořské živočišné a rostlinné říše a také pro ekoturismus. Vyrostlo by za využití technologie 3D tisku.

dubai-reefs-1

Foto: URB

Celý projekt by poháněla energie z udržitelných zdrojů

Těžištěm projektu nazvaného Dubai Reefs by měl být mořský institut, který by se soustředil především na péči a ochranu mořského a pobřežního prostředí Dubaje. Cílem je vybudovat rozmanitý umělý útes o rozloze 200 kilometrů čtverečních, který by byl domovem pro více než miliardu korálů a pro 100 milionů mangrovů. V mořském institutu by se odborníci mohli zároveň zaměřit také na to, jak oceány zbavit plastového odpadu.

Dubai Reefs by ale neměl být jen místem pro mořské biology a jiné experty na záchranu oceánů, ale také pro turisty. Projekt totiž plánuje i vybudování plovoucích ekodomků poháněných energií ze stoprocentně obnovitelných zdrojů, jako jsou solární panely a vodní elektrárny. Energii by zde měly vytvářet i takzvané „vlnové“ farmy, které dokáží produkovat elektřinu díky přirozenému pohybu oceánu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Zdraví našich měst je neodmyslitelně spjato se zdravím našich oceánů. A pokud dnes nepodnikneme žádné kroky k jejich záchraně, budou do konce století úplně jiné. Dubaj je inovativní pobřežní město, takže má nejlepší předpoklady k tomu, aby takovou proměnu vedlo,“ říká o projektu Baharash Bagherian.

Usadit projekt v Dubaji se developerská společnost URB rozhodla také proto, že stejně jako mnoho jiných měst bude v budoucnu čelit hrozbě v podobě stoupající hladiny oceánů, pokud se v nadcházejících letech radikálně neotočí přístup světových vlád a ekonomik k měnícímu se klimatu. Stoupající hladina přetvoří přímořská města k nepoznání, ale změna klimatu má už nyní katastrofální dopad právě na korálové útesy.

Mořští biologové v poslední dekádě stále častěji sledují, že rozsáhlé korálové útesy po celém světě, dříve zářící barvami, vypadají čím dál tím nezdravěji, vybledle a že proměnou trpí i živočichové, kteří s nimi žijí v symbióze. Umírání korálů způsobuje jednak stoupající kyselost oceánských vod, jednak jejich rostoucí teplota.

dubai-reefs

Foto: URB

Součástí Dubai Reefs by bylo také ubytování pro ekologické nadšence

Kromě toho, že v korálových útesech žije asi třetina všech oceánských živočišných druhů, významně přispívají k ochraně pobřeží před erozí a bouřemi, závisí na nich také spousta lidí, jelikož se v místech jejich výskytu díky druhové rozmanitosti mohou živit rybolovem.

Projekt, s nímž přišla společnost URB, by tak mohl být pro obnovu života v oceánech jistě přínosný. Je však ale otázkou, jestli k jeho realizaci dojde, protože stejně jako všechny jeho dosavadní udržitelné projekty je i Dubai Reefs stále jen na papíře. Baharash Bagherian aktuálně řeší, zda bude financován výhradně ze soukromých zdrojů. Pokud by byla výstavba zahájena, dokončena by měla být do roku 2040.