Městské nájemní bydlení není žádná novinka. V německy mluvících zemích ho využívá mnohdy i 40 procent obyvatel. Největším průkopníkem v této oblasti je Vídeň, kde tímto způsobem vedení města saturuje bytový fond téměř sto let. V Česku se městské nájemní bydlení teprve rozbíhá, v posledních měsících se mu ale věnuje stále více pozornosti.

Kvůli zvyšujícím se cenám nemovitostí napříč celou Českou republikou je dostupnost bydlení stále palčivějším tématem. Průměrné ceny za metr čtvereční prolamují rekordní hranice, a to jak v případě prodejů, tak pronájmů. Situace se navíc netýká jen Prahy, ale celé České republiky včetně krajů, kde dosud ceny rostly spíše nenápadně.

Růst nákladů se přitom daří snáze usměrňovat v případě, kdy obce disponují velkým počtem vlastních bytů. Právě obecní byty může město nabízet za průměrně nižší nájemné než soukromí pronajímatelé. Jenže v minulosti se městské části v Praze zbavovaly svých bytů v rámci privatizace. Děl se tak přesný opak toho, co by správný hospodář s městským bytovým fondem dělat měl.

Podle studie, kterou provedl pražský Institut plánování a rozvoje, tak město v současnosti vlastní 30 345 bytů – z toho 7 625 spravuje magistrát a 23 080 jednotlivé městské části. Městské byty tak tvoří přibližně 4,5 procenta bytového fondu v Praze. Od roku 2019 došlo k poklesu celkového počtu bytů, v souladu se schválenou strategií rozvoje dostupného bydlení by se však měl tento trend obrátit.

Když byty v soukromém vlastnictví pronajímá město

Snaha ze strany vedení města získala hmatatelné obrysy v podobě založení Městské nájemní agentury a Pražské developerské společnosti. „Městská nájemní agentura v Praze funguje necelý rok a zatím se jí podařilo navázat spolupráci s majiteli 36 bytů a 22 domácností, které díky projektu bydlí v bytech. Často jde o rodiny, jež dříve byly na ubytovnách či v azylových domech,“ říká o projektu Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.

Právě prostřednictvím Městské nájemní agentury pronajal svůj starý byt i pražský primátor Zdeněk Hřib. V současnosti v něm žije samoživitelka se třemi dětmi. „Právě samoživitelé jsou mimochodem často ti, kterým se část majitelů bytů zdráhá kvůli obavám z jejich napjatější finanční situace byty pronajímat. I toto může být cesta, jak jim pomoci,“ dodává Bartoš.

Foto: Česká pirátská strana

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš chystá reformu územního plánování

Stávající vláda by tento koncept chtěla dále rozvíjet. Resort pro místní rozvoj tak nyní spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí na návrhu zákona, který by zarámoval pronajímání bytů prostřednictvím města. „Návrh bude součástí připravovaného zákona o podpoře bydlení, který by měl být předložen vládě během příštího roku. Nicméně je třeba zdůraznit, že se jedná jen o jeden z dobrovolných nástrojů pro obce, který bude v rámci reformy navrhován,“ upřesňuje pirátský místopředseda.

Městská nájemní agentura v Praze zatím funguje v pilotní fázi jako spojka mezi majiteli pražských bytů a nájemníky. „Pracujeme s majiteli, kteří mají v rodině například jeden či dva volné byty a vnímají situaci na trhu a to, že čím dál více nízkopříjmových lidí si bydlení nemůže dovolit. Zároveň se o byt nechtějí starat a maximalizace zisku pro ně není důležitá,“ popisuje Kristýna Andrlová, vedoucí Městské nájemní agentury.

Majitelé však musejí počítat s tím, že jim měsíčně přistane na účtu menší obnos, než kdyby byt pronajímali za standardních tržních podmínek. Ceny, které agentura v současné době majitelům nabízí, oscilují u bytů pod 70 metrů čtverečních mezi 180 a 220 korunami za metr. Za každý další nad 70 metrů čtverečních jsou sazby snížené, čímž chce agentura reflektovat tendenci trhu i vyšší poptávku po menších a středních bytech.

Garantovaný příjem je dle slov Andrlové stále tržní, ale Městská nájemní agentura se ho snaží držet na nižší hranici. Jedině tak mohou být pronajímané byty finančně dosažitelné pro osoby v bytové nouzi. „Jinak bychom na realitním trhu neuspěli a celý koncept by jako nová veřejná služba nebyl udržitelný.“

Podle poslední analýzy společností Trigema, Skanska Reality a Central Group se přitom průměrný pražský nájem vyšplhal na 348 korun za metr čtvereční. Andrlová však vysvětluje, že majitelé, kteří se rozhodnou svůj byt pronajmout prostřednictvím Městské nájemní agentury, vnímají i sociální přesah a maximalizace zisku pro ně nehraje takovou roli.

Akcelerace městské výstavby

V kontextu dnešní krize na trhu nemovitostí je počet bytů, které nabízí Městská nájemní agentura, samozřejmě srovnatelný s kapkou v moři. Nicméně stále jde v rámci Česka o důležitou snahu, která by v budoucnu mohla oživit alespoň nabídku bydlení pro sociálně slabší skupiny lidí. Město má navíc ambici v následujících letech doplnit nabídku bydlení až o osm tisíc nových bytů, které vyrostou pod taktovkou Pražské developerské společnosti. A i když jsou zatím všechny projekty jen na papíře, zdá se, že se hýbou alespoň tím správným směrem.

Jednou z prvních vlaštovek mezi rozsáhlejšími projekty městského nájemního bydlení je bytový dům na městských pozemcích v Durychově ulici na Nových Dvorech, jehož další fázi investiční přípravy město v květnu schválilo. „Nové Dvory jsou lokalitou, která je pro takové projekty jako stvořená. Město tu vlastní rozsáhlé pozemky a povede sem metro D, chceme tu proto vytvořit živou městskou čtvrť,“ říká Petr Hlaváček, první náměstek primátora pro územní rozvoj.

Ředitel Pražské developerské společnosti Petr Urbánek navíc doplňuje, že na Nových Dvorech plánují několik projektů městského nájemního bydlení. Praha odsouhlasila projekt Durychova I, společnost informovala také o projektu Jalový dvůr. Na velkém území by tak v horizontu patnácti let mohlo vzniknout 1 600 až 2 000 městských nájemních bytů.

Foto: Ivan Henao

Praha má ambici v následujících letech doplnit nabídku bydlení až o 8 000 bytů

Hlavní prioritou je podle Urbánka doplnění nabídky městského bydlení, nikoliv snížení cen nájmů v hlavním městě – to totiž limitovaná městská výstavba nedokáže. Cílem je tedy vytvořit množinu vlastního bytového fondu pro uspokojování potřeb zejména takzvaných preferovaných profesí.

Pražská developerská společnost připravuje v současné době projekty na padesáti pozemcích. Mezi ty nejzásadnější patří kromě zmíněných Nových Dvorů také asi 2 300 bytů, které mají vyrůst na proměňující se Palmovce, a 130 tisíc metrů čtverečních v Dolních Počernicích, kde má vzniknout asi osm set bytů v řadových domcích.

Pro tak rozsáhlé projekty je však potřeba změnit územní plán – a jen to je proces, který může trvat několika let. Město si bude muset počkat také na zahájení prvních stavebních prací v případě menších projektů, které Pražská developerská společnost plánuje. Už nyní však odhaduje, že investiční náklady na výstavbu mohou v následujících deseti až patnácti letech dosáhnout na 22 až 28 miliard korun.