Konec května jsme vybrali hlavně kvůli počasí, kdy už byla pravděpodobnost, že bude hezky, ale ne úplné vedro, protože co si budeme povídat, počasí udělá při těchto výletech minimálně 50 procent zážitku. I když je v německém Legolandu spousta atrakcí zastřešených, není jich tolik a tak zajímavých jako ty venkovní.
TIP: Pokud koupíte dětem na rozloučenou LEGO, máte odpočinek po příjezdu zaručen. Děti si celou neděli stavěly.
Atrakce a zábava
Jsem už nějakou dobu matka dvou dětí, takže moc dobře vím, že každé dítě je úplně jiné, každá rodina je jinak akční, někomu vyhovuje sedět a hrát si a někdo potřebuje adrenalin. Takže tady popíšu park ze své perspektivy. Dceři je sedm a synovi pět, obě jsou celkem akční, avšak to, že dcera bude chtít i na ty nejhorší horské dráhy, jsem do té doby netušila. Vynechali jsme asi jen čtyři atrakce, kde se jezdilo i hlavou dolů, a to spíše kvůli tomu, že jsem na ně s ní odmítla jít já a beze mě tam jít nechtěla, i když mohla.
Obecně, pokud má dítě nad 120 centimetrů, může skoro na všechny atrakce samo a od 100 centimetrů s doprovodem. Kvůli výše zmíněnému si také myslím, že park je pro děti právě ve věku kolem první, druhé či třetí třídy nejvhodnější. Jsou dost malé na to, aby je bavily i atrakce pro menší, jako ježdění na legokonících, už mají dost rozumu z lega jako takového, takže si jsou schopni třeba sestavit fakt zajímavé panáčky, se kterými si později hrají, ale zároveň se nebojí na větší atrakce, jako jsou horské dráhy nebo vodní dobrodružství.
Samozřejmě ale můžete jet s dětmi v jakémkoliv věku. Pro menší je tam Duplo vesnička, kánoe, spousta míst, kde si pohrát, a pro větší zase NinjaGo střílečka, zmíněná horská dráha s hlavou dolů a podobně. Ale jak já, praktická žena, ráda říkám, poměr cena/výkon mi přijde nejlepší pro děti ve věku od pěti do deseti let.
Když se vrátím ke konkrétním atrakcím, velmi se mi líbilo propojení postaviček z lega a nějaké zběsilé jízdy. Mezi nejlepší řadíme jízdu na divoké řece a dračí horskou dráhu v hradu. Ale bavily nás i střílečky v kobce faraonů nebo NinjaGo a také LEGO továrna, kde jsme se podívali, jak vlastně samotné kostičky vznikají.
Velkým hitem u dětí byl obchod, kde si mohli poskládat zmíněného LEGO panáčka úplně podle sebe. Máme jich dvanáct a zavítali jsme tam první i druhý den. Musím říct, že mě ale překvapilo, jak moc je bavil a zajímal i Miniland, tedy část, kde jsou z barevných kostiček postavené třeba Benátky, Berlín či Hamburk, je to opravdu velmi krásné.
I bez front jsme za první den rozhodně nestihli projít celý park. Výhoda druhého dne byla, že už jsme věděli, na které atrakce chceme jít hned ráno, než se udělají fronty, a pak jsme si v klidu obešli to, co jsme ještě neviděli. Jinak co myslím tím „fronty“? V našem termínu byl park myslím tak na 50 procentech kapacity, možná i méně, nikdy jsme nestáli více než 25 minut a to už byl velký nátřesk. Ale co mě opravdu děsilo, byla připravená zábradlí na fronty, která se klikatila často i desítky metrů.
TIP: I když nehlásí déšť, vezměte si s sebou všichni úplně obyčejné lehké pončo pláštěnky, protože právě z divoké řeky a ještě další pirátské atrakce nevyváznete suší, což nemusí být nejpříjemnější, když je chladněji.
Jídlo
Do zábavního parku asi nikdo nejede za gastronomií a německý Legoland není výjimka. Najdete v něm několik tematických restauracích, ve kterých si můžete dát pizzu, trhané maso, řízek, ale i čerstvé saláty. Ty ale moje děti nejedí, takže jsme měli průměrnou pizzu, boloňské špagety a úplně vedle jsme šlápni s nějakými mřížkovanými hranolkami v LEGO City restauraci.
Hlavní jídla se pohybují mezi 8 až 16 eury (200 až 400 korun). Skoro všude jde koupit menu i s pitím, či dezertem v této cenové relaci. Takže ceny nejsou nijak nastřelené, ale spíše jako v kterémkoliv jiném fastfoodu. Kromě restaurací jsou samozřejmě na každém rohu i sladkosti a zmrzliny. Upřímně se ale hodí, děti i kvůli brzkému vstávání bylo občas ideální nastřelit nějakým cukrem, protože se v parku opravdu hodně nachodí.
Pokud chcete, můžete si ale samozřejmě přinést vlastní svačiny, vše je povolené. Také vodu si můžete doplňovat u pítek, které jsou u každých toalet. Bavili mě zkušení výletníci, kteří měli rovnou malé vozíčky na batohy, oblečení a jídlo, jež se často proměnily v postele, když si menší děti potřebovaly zdřímnout nebo už stávkovaly s přecházením mezi atrakcemi.
TIP: Milovníci kávy vědí, že Německo není úplně proslulé dobrou kávou. Ta, co podávali v parku i na ubytování, byla jedna z nejhorších káv, jakou jsem kdy pila. Takže druhý den jsem já, kávový závislák a člověk s nízkým tlakem, občas trpěla. Naštěstí mě vždy vzpružila energie mé dcery a adrenalin v čekání na horské dráhy, na které jsem s ní šla, protože osobně tuto zábavu vůbec nemusím a muž ještě méně.
Ubytování
Díky radě známého – a i proto, že jsme chtěli, ať si to děti užijí naplno – jsme si objednali nocleh v balíčku přímo v jedné z LEGO vesniček a rozhodně jsme nelitovali. Ano, je to kýč, ale to je to, co se dětem líbí. LEGO bylo všude, i na pokoji, takže po proběhnutí se na pirátské lodi venku (kdy si rodiče mohou konečně v klidu sednout a dát si drink), pokračovaly ve stavění lega vevnitř a pak velmi brzy usnuly.
Pokoje byly čisté, vtipně propracované, postele pohodlné a snídaně klasická kontinentální. Velkou výhodou je blízkost k Legolandu. Z některých vesniček jde i dojít pěšky. Ubytování je ale určitě dražší než možnosti v okolí, které také nejsou daleko, a na tu jednu noc se prospíte asi úplně kdekoliv. Budete tak unavení, obzvláště pokud byste vyjížděli ráno jako my.
Celkově jsem z našeho výletu byla velmi mile překvapená a můžu s klidem říct, že stál za to. Určitě jsem nezvládla popsat úplně všechno, ale pokud by vás zajímalo cokoliv konkrétního, tak mi napište do diskuze pod článkem a já vám ráda odpovím, pokud budu odpověď znát. Základní otázky a odpovědi najdete také na stránkách Legolandu, které jsou i v češtině.