Střecha pražského Kongresového centra má rozlohu téměř sedm tisíc metrů čtverečních. To je asi zhruba hrací plocha fotbalového stadionu v Edenu, kde svoje zápasy hraje česká reprezentace. A právě na takovéto rozloze se budou od jara příštího roku o energii starat fotovoltaické panely. Dohromady jich budou instalovány dva tisíce.

„O fotovoltaické elektrárně na střeše Kongresového centra jsme uvažovali už před několika lety. I když máme do konce roku sjednánu velmi dobrou cenu za elektřinu, dění na trhu s energiemi nás přimělo tento záměr urychlit, rozhodli jsme se proto s instalací začít ještě během českého předsednictví,“ uvedl předseda představenstva Kongresového centra Praha (KCP) Aleš Bartůněk. KCP nyní poskytuje útočiště pro neformální zasedání Rady EU.

Součástí projektu nemusí být žádné baterie, veškerou výrobu totiž budova obratem spotřebuje. Fotovoltaika by měla pokrýt asi deset procent její spotřeby. Elektrárna bude mít výkon jeden megawatt a v osvitových podmínkách Česka vyrobí asi 1 100 megawatthodin ročně.

„To při průměrné roční spotřebě české domácnosti ve výši tři a půl megawatthodiny znamená pokrytí asi 314 domácností,“ popsal Martin Schreier, mluvčí společnosti ČEZ. Její dceřiná firma ČEZ ESCO se na výstavbě podílí společně s firmou GreenBuddies. Pro Kongresové centrum má fotovoltaika znamenat úsporu pěti a půl milionu korun ročně.

Foto: Greenbuddies

Fotovoltaika na Kongresovém centru

Celé to má přitom ještě jeden benefit – soláry ušetří deset tisíc tun oxidu uhličitého, které by jinak vznikly, kdyby Kongresové centrum nadále používalo elektřinu vyráběnou v tepelných elektrárnách.

Instalovat fotovoltaiku na střechu u Vyšehradu nebylo úplně snadné. Především bylo potřeba domluvit se s památkáři. „Jde o moderní stavbu z osmdesátých let dvacátého století, která se ovšem nachází v městské památkové zóně. Znamenalo to splnit některé požadavky. Například prokázat, že sluneční paprsky dopadající na povrch fotovoltaické elektrárny nebudou oslňovat návštěvníky rozhledny na Petříně,“ popisuje Schreier.

Do střechy budovy se nesmělo vrtat, upevňovalo se zatížením pomocí betonových dlaždic, které dohromady váží přes 62 tun. „Panely jsou instalovány se sklonem, který garantuje minimální vzájemné zastínění, díky čemuž bude dosaženo co možná nejvyššího výkonu elektrárny. Aby byla střecha naopak co nejméně zatížená, byla zvolena lehká ocelová konstrukce, která počítá i s rezervou pro nadprůměrnou sněhovou pokrývku. A abychom nenarušili střechu kotvenou konstrukcí, je využitá váha systému v kombinaci se zatížením betonovými segmenty,“ líčí Schreier.

Zprovoznit by se elektrárna měla na jaře. Záleží na tom, kdy získá všechna potřebná povolení a kdy bude kolaudovaná.

Pro Kongresové centrum to není první úsporné opatření, do kterého se pustilo. Podobně zaměřené projekty zahrnují modernizaci vytápění, vzduchotechniky nebo osvětlení. Celková úspora už tak činí 32 milionů korun. Na všem se přitom podílí v rámci projektu Energeticky úsporné projekt (EPC) společnost ENESA, která spadá pod zmíněnou ČEZ ESCO. Ta se zaměřuje právě na projekty moderní energetiky, dekarbonizaci a na snižování klimatické stopy u průmyslových zákazníků, ale i u obcí a institucí.

V případě solárů pro KCP šlo o takzvaný projekt Fotovoltaika za 1 korunu. To znamená, že ČEZ ESCO ji postaví na svoje vlastní náklady a bude ji i provozovat. Investici bude následně Kongresové centrum splácet v ceně odebírané elektřiny. To všechno zajišťuje smlouva na třináct let. Až vyprší, Kongresové centrum za korunu fotovoltaiku odkoupí a bude si vyrábět svoji vlastní energii samo.

Foto: Greenbuddies

Kongresové centrum s fotovoltaikou ušetří pět a půl milionu ročně