Před dvěma lety přišla euforie z umělé inteligence. Proč většina firem selhává v jejím využití?
Vlnu nadšení z umělé inteligence máme za sebou a mnoho firem se vrátilo ke starým pořádkům. Kde AI dává smysl, vysvětluje Ondřej Vaněk z Adastry.
Dne 30. listopadu 2022 spatřila světlo světa první verze ChatGPT dostupná veřejnosti. Umělá inteligence od té doby nabírá na obrátkách a firmy řeší, jak ji z cool hračky přeměnit v něco, co dokážou v byznysu využít. Velká část z nich ale selhává. Proč? O tom jsme mluvili s Ondřejem Vaňkem, Chief AI Officerem Adastry, která se zaměřuje na správu dat, ale také na nové technologie, jako je například internet věcí nebo umělá inteligence. Tu v různých metodách a technologiích u klientů aplikuje už zhruba 15 let.
„Když se díváme, kdo je úspěšný v adopci umělé inteligence, jsou to typicky firmy, které umí inovovat. Zavádění AI do firmy je vlastně zavedení další inovace, která má svá specifika – například large language modely jsou na cloudu, musíte umět zacházet s daty, lidé mohou mít z AI obavy a podobně. Pořád ale jde o další inovaci,“ vysvětluje Vaněk. Firmy, které inovovat zvládají, už se třeba úspěšně digitalizovaly a mají inovační oddělení, případně partnery, kteří je inovacemi dlouhodobě provázejí, podle Vaňka dokážou implementovat AI efektivně jak z pohledu peněz, tak přidané hodnoty.
„Firmy, které do toho jen zjednodušeně řečeno nasypou peníze nebo si nechají nasypat peníze od někoho jiného a hodnotu hledají až druhotně nebo se ztratí v procesu adopce, právě selhávají,“ dodává Vaněk, který byl hostem podcastu BrandStories, vznikajícího ve spolupráci CzechCrunche s vybranými společnostmi. Podcast si můžete pustit na Spotify, v Apple Podcasts, na YouTube nebo v přehrávači výše.
Zavádění AI do firmy je vlastně zavedení další inovace, která má svá specifika.
Co to ale přesně znamená být inovativní firmou? Podle Vaňka je inovace proces, který má několik aspektů. Jejím hlavním rysem je nejistota, inovace posouvá byznys do dříve neprozkoumaných vod. Součástí procesu je proto zmapování těchto nejistot a rizik, které je potřeba zasadit do kontextu nákladů na inovaci a její přidané hodnoty. Firmy, které dokážou správně řídit tyto tři složky – míru nejistoty, rozpočet a přidanou hodnotu –, umí lépe inovovat.
„V Adastře s tím máme dlouhodobou zkušenost a zákazníky, kteří nemají proces tak vypilovaný, tím provázíme. Často jim říkáme, aby projekt rozvrhli do více fází, vidíme možná rizika a nejistoty, stále se díváme na hodnotu, kterou projekt pro firmu má, definujeme si společně kritéria úspěšnosti – jaká má být přesnost či rychlost adopce,“ vysvětluje Vaněk, proč se daří dotáhnout do praxe až tři čtvrtiny projektů, na kterých Adastra spolupracuje. Podle společnosti Gartner se totiž k reálnému užívání nedostane průměrně ani polovina projektů s umělou inteligencí, na kterých firmy interně pracují.
Jaké jsou konkrétní kroky, díky kterým je Adastra v zavádění nových technologií s umělou inteligencí ve firmách úspěšná? Poslechněte si celý rozhovor s Ondřejem Vaňkem v novém díle podcastu BrandStories na Spotify, v Apple Podcasts nebo na YouTube. Dozvíte se v něm také:
- Jak se liší přístup k umělé inteligenci v Česku a v USA?
- Jak moc zkomplikuje regulace EU zavádění umělé inteligence? A jak technologie nastavit, aby je regulace příliš nezatížila?
- Jak je možné zlevnit první fázi experimentování s AI a ještě na tom marketingově vydělat?
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.