Zdaleka nejvražednější zvířata pro lidi jsou komáři, kteří jsou zodpovědní průměrně za 725 tisíc zemřelých ročně. Na druhém místě je člověk a třeba pes, považovaný za našeho nejlepšího přítele, je pátý a způsobuje kolem 59 tisíc úmrtí ročně. Přesto právě velkého bílého žraloka, jenž zapříčiní v průměru jedno či dvě úmrtí ročně, většina diváků dodnes zná jako „pojídače lidí“. Stojí za tím hlavně jeden film, který právě slaví 50. výročí od premiéry a jemuž vděčíme za to, jak filmový průmysl funguje. 

Čelisti se do dějin zapsaly díky celé řadě aspektů. Například hudební doprovod Johna Williamse, který si v základu vystačí pouze se dvěma tóny a jednoduchým zrychlujícím se rytmem, okamžitě rozpozná snad každý. I když jde o tehdy už dávno zavedený žánr filmu o monstru, Čelisti ho pozvedly z laciné atrakce na sofistikovanou hru napětí a psychologie, z níž si ostatní režiséři berou příklad dodnes. Podobný vliv platí pro formulaci námětu, dynamiku postav, marketingovou kampaň nebo způsob uvedení.

I kdyby Steven Spielberg, jenž se díky Čelistem stal z převážně televizního režiséra hollywoodskou hvězdou, nikdy nic dalšího nenatočil, pořád by patřil mezi nejdůležitější filmaře posledních padesáti let. Jediným snímkem totiž definoval, jak se v Hollywoodu bude točit po následující dekády. Vše přitom začalo nenápadnou poznámkou „mohl by z toho být dobrý film“.

Právě to bylo napsané v medailonku knihy Čelisti od Petera Benchleyho, který se objevil v magazínu Cosmopolitan. Jeho šéfredaktorkou byla Helen Gurley Brown, manželka producenta studia Universal Davida Browna. Toho popisek zaujal, knihu spolu s kolegou Richardem D. Zanuckem přečetl za jediný večer a oba se okamžitě, ještě před širokou publikací románu, rozhodli koupit práva na filmovou adaptaci. Jen si nebyli jistí, jak ji provést.

Vtom přišel na scénu Steven Spielberg, tehdy teprve šestadvacetiletý režisér, co po několikaleté práci v televizi u Universalu právě dokončil svůj první film určený pro kina Sugarlandský expres. Na schůzce se Zanuckem a Brownem si na stole všimnul Benchleyho románu, a jakmile si ho přečetl, bylo mu hned jasné, co chce za svůj další filmový projekt. Později Spielberg o svém rozhodnutí pochyboval a chtěl přejít k jinému studiu točit komedii, díky podepsané smlouvě ho ale Universal v zásadě donutil Čelisti natočit.

Film, uvedený do amerických kin 20. června roku 1975, vznikl v období, kdy byl hollywoodský zábavní průmysl v přechodné fázi. Snažil se vypořádat s úpadkem studiového systému, kdy lidé z více důvodů přestali chodit na drahé velkolepé projekty určené rodinám, a hledal novou cestu. Dnes toto období známe jako Nový Hollywood, kdy režiséři Steven Spielberg, George Lucas, Francis Ford Coppola nebo Martin Scorsese začali výrazně měnit podobu mainstreamové americké tvorby.

Natáčení Čelistí, příběhu o obřím bílém žralokovi, co terorizuje přímořské městečko Amity, bylo dlouhé a komplikované. Kvůli natáčení na moři a využívání mechanických žraloků se původní rozpočet kolem čtyř milionů dolarů více než zdvojnásobil a filmaři se pořád potýkali s problémy s loutkami. Plovoucí lidožravé monstrum jsme na plátně podle původních plánů měli vidět poměrně často, kvůli opakovaným selháním Bruce – jak mechanickému žralokovi říkali – ale Spielberg musel pracovat s neviditelnou hrozbou a nepřímým napětím.

Jak to u zdánlivě nepříjemných shod okolností občas bývá, ukázalo se to jako ta nejlepší možná cesta. Kombinace sugestivní kamery, hudebního motivu Johna Williamse a chování postav vytvořila mistrovské dílo plné napětí. Díky motivům jako strach z neznámého, neschopnost institucí, mužská rivalita, konflikt přírody s civilizací nebo vědy s instinktem má přitom snímek daleko k pouhému hororu s monstrem. Podobný vzor od té doby použila celá řada dalších filmů.

Snad v ještě větší míře to platí pro způsob uvedení Čelistí. Letní sezóna se do té doby v Hollywoodu považovala spíš za okrajovou, protože rodiny vyrážejí na dovolené a v teplém počasí chtějí trávit čas raději někde u vody nebo v přírodě než v temném sále kina. Spielbergův film ale demonstroval, že to neplatí, a pokud studio přijde s dostatečně atraktivním titulem, diváci se do kin vydají v davech. Čelisti se okamžitě po premiéře staly naprostým kulturním fenoménem.

Dopomohly k tomu skvělé recenze a nadšení diváci, ale také rozsáhlá marketingová kampaň s novým konceptem televizních spotů a uvedení ve stovkách kin najednou. To se tehdy považovalo za praktiku spojenou s béčkovou tvorbou, protože široké uvedení předešlo negativnímu dopadu kritických recenzí. Velké kvalitní filmy vycházely postupně a promítaly se dlouho. Čelisti zkombinovaly rozsáhlé projekce s dlouhodobým zájmem a utržily téměř půl miliardy dolarů – tehdy to hororu zajistilo status nejvýdělečnějšího filmu všech dob.

Spolu se Star Wars, co vyšly v letní sezóně o dva roky později, tak Spielbergův snímek hned v několika ohledech – od námětu přes zpracování až po reklamu a uvedení – pomohl definovat blockbuster v moderní podobě, jaká platí dodnes. Sám režisér pak jediným dílem natočeným před svými třicátinami inspiroval celé generace filmařů, kteří se snažili skloubit umělecké ambice s přístupností pro široké publikum. Čelisti rozkousaly dosud platná pravidla, aby napsala nová, a platí za nadčasové dílo, které je dodnes relevantní a strhující.