Předpověděla 11. září, nadvládu AI i pandemii. Před 25 lety vyšla jedna z nejlepších her všech dob
Deus Ex od geniálního herního designéra Warrena Spectora slaví 25 let. V červnu roku 2000 vznikla hra, která dosud ční nad spoustou ostatních.
Korporace mají větší moc než vlády. Nejbohatší elita řídí směřování světa. Technologie pronikají do lidských životů – ale i přímo do lidských těl. Digitální svět se proměnil na bojiště. A na bojištích skutečných po sobě střílí robotické drony. Vysmívané konspirační teorie se ukazují jako pravdivé… Ale dost o skutečném světě. Pojďme si připomenout jednu z nejlepších her všech dob, která právě slaví čtvrt století od vydání: Deus Ex.
Deus Ex vás doslova v prvních okamžicích vyslal do New Yorku, kde chyběly věže World Trade Center zničené teroristickým útokem. Deus Ex ukázal svět, který zachvátila celosvětová pandemie – i ekonomická krize ještě víc rozdělující lidstvo na bohaté a chudé. Deus Ex byl kyberpunkový thriller, v němž získávala nadvládu umělá inteligence. Deus Ex ukázal vyvolené jedince, kteří zdokonalovali schopnosti lidského těla i mysli jejich propojením s technologií. A teď si tenhle odstavec přečtěte ještě jednou s vědomím toho, že Deux Ex vyšel 22. června roku 2000.
Pětadvacet let od vydání dnes slaví titul, který byl nejen fenomenální hrou, ale také až mrazivě prorocký. Vzestup síly obřích korporací, technologie ne vždy pozitivně pronikající do každodenního života nebo tajuplné zákulisní tahanice o moc samozřejmě k žánru kyberpunku patří. Deus Ex je navíc spojoval s vynikající hratelností. A hlavně s pořádnou dávkou fantastické atmosféry plné konspirací. I když vlastně ne konspirací, ale prostě pravdy o našem světě. Jen ta newyorská Dvojčata nebyla ve hře ve skutečnosti z velmi prozaického důvodu – zabrala by moc paměti.
Když se dneska řekne konspirační teorie, tak vás nejspíš napadnou podivní lidé na Facebooku, kteří sdílejí příspěvky o tom, jak vypařováním octa zahánějí chemtrails. Nebo kvůli zlepšení zdraví pijí Savo (nedělejte to). Jenže v půlce roku 2000 – připomeňme, že rok před teroristickými útoky z 11. září – měli lidé v hlavě spíš Akta X, ilumináty a zednáře, Oblast 51, ovládání občanů skrz vládní projekty či zatajování kontaktů s mimozemskými civilizacemi.
Tohle všechno Deus Ex vzal a se vší vážností zpracoval. I před tím čtvrtstoletím z toho mohla být ujetá míchanice nanejvýš pro lidi nosící alobalovou čepici chránící před paprsky z kosmu. Jenže místo toho vznikla dospělá, inteligentní hra. Deus Ex otevíral témata svobody volby, myšlení i projevu, ekonomické nerovnosti, hierarchie lidské společnosti či důvěry v autority (nebo její absence). Věci dnes možná ještě silněji rezonující než tehdy.
V roli agenta JC Dentona – díky augmentovaným očím nosícího černé brýle i v noci – jste diskutovali o tom, jestli je pro lidstvo přirozené a nutné mít nad sebou boha. Ať už toho biblického, nebo v podobě všudypřítomné a nad vším dohlížející umělé inteligence. Odhalovali jste napojení vlády Spojených států na boháče tahající ze stínů za nitky světa. Zjišťovali jste, že ani protiteroristická jednotka OSN není zárukou správné strany barikády. A potvrdili si rčení, že pro někoho terorista je pro jiného bojovníkem za svobodu.
A když je řeč o svobodě, tak i v samotném hraní jí Deus Ex nabídl nepřeberně. Dílo vývojáře Warrena Spectora (loni dorazil i do Česka) v tom připomnělo jeho dřívější tvorbu – kultovní klenoty jako System Shock, Ultima Underworld nebo Thief: The Dark Project. Také Deus Ex vás vyslal do otevřených úrovní, v nichž k cíli vedlo několik cest. A ta akční nemusela být nejlepší. Však šlo hrou projít téměř bez násilí. Mohli jste se proplížit, hacknout kamery, vypáčit zámky… A na vaše volby hra reagovala. Třeba i na to, že jste vlezli na dámské toalety.
Bylo to prostě jedinečné spojení hratelnosti i atmosféry, kterou skvěle doplňovala podmanivá elektronická hudba i pro kyberpunk tradičně potemnělý a neonový vizuál. Nebo rozmanitý design jednotlivých úrovní, kdy jste navštívili vojenské základny, luxusní sídla iluminátů, chudé newyorské čtvrti i lampiony prozářený Hongkong. Zapomenout nesmíme ani na postavy, a to nejen samotného stoického drsňáka JC Dentona, jenž už patří mezi ikonické videoherní protagonisty.
Do paměti se zapsali hlavně jeho spolupracovníci ze speciální jednotky jako mechanický kolohnát Gunther Hermann, ale i postavy zcela nelidské – taky jste se vylekali, když se vám do hlavy nahackovala umělá inteligence a začala vás spamovat hrůzu nahánějící hláškou ICARUS FOUND YOU? Ale ať jen nechválíme, dabing především neamerických postav byl sice úsměvný a zapamatovatelný, ale i ve své době nepříliš podařený. Kdo Deus Ex hrál, tak si jistě vzpomene na hlášku: „JC Denton, in da fresh!“
Dnes už Deus Ex figuruje na nespočtu seznamů nejlepších her všech dob, pro autora tohoto textu je dokonce na té nejvrcholnější pozici. Také prodejně se hře od studia Ion Storm dařilo. Nikoho proto nepřekvapilo, že za tři roky vyšlo pokračování s podtitulem Invisible War. Jenže když je laťka nastavena úplně nejvýš, jakýkoliv pokus jí dosáhnout bude vypadat jako zklamání.
To platilo i pro druhý Deus Ex, který byl sám o sobě dobrou hrou – jenže stál v jednom z největších stínů ve videoherní branži, ve stínu úspěchu první hry. Schytal tak víc kritiky, než si zasloužil, ale jestli máte rádi kyberpunk, RPG a akci, dejte mu šanci. A pokud nejste až tak moc zatížení na retro, tak se samozřejmě nabízejí i modernější zpracování značky Deus Ex. Jedno z nich nás dokonce vzalo do Prahy.
V roce 2011 nejprve vyšel povedený Deus Ex: Human Revolution. Fantastických výšin zakladatele značky z roku 2000 nedosáhl, ale dočkal se přívětivějšího přijetí než dvojka. Představil prequelový příběh, kdy vylepšování lidských těl probíhalo mechanicky, nikoliv téměř neviditelnými nanotechnologiemi z prvního dílu. O pět let později následoval díl Mankind Divided. Taktéž dobře hodnocený, i když zároveň kritizovaný za jistou nedodělanost.
Pro české hráče byl zatím poslední příspěvek ke značce Deus Ex zajímavější i díky tomu, že se jeho velká část odehrávala v Praze. Ta místy opravdu jako Praha vypadala, ačkoliv tenhle pro české hráče pěkný fakt kazila otřesná kvalita lokalizace českého textu. Od té doby bylo ve světě kyberpunkových konspirací dlouho ticho, které až loni přerušila smutná zpráva. Další díl ze série byl majiteli značky ze společnosti Embracer (to jsou ti, co vlastní Warhorse Studios) zrušen. Pětadvacet let starý Deus Ex tak zůstává stále nepřekonán.