Předsudky haníme, ale jsou přirozené. Pokud o nich víme, tolik nás neovlivní, říká terapeutka

Psychoterapeutka Martina Mikesková v podcastu Od 9 do 5 vysvětluje, že za předsudky se není proč stydět. Naopak je třeba si je přiznat a pochopit je.

Jiří BlatnýJiří Blatný

clanek_2360x1180-59

Foto: CzechCrunch

Jak nás v práci ovlivňují předsudky? Jak s nimi pracovat? I o tom je další díl podcastu Od 9 do 5

0Zobrazit komentáře

Předsudky mají ve společnosti často pověst problému, kterého je třeba se zbavit. Ve firemním prostředí mohou ovlivnit nábor nových lidí a jsou také překážkou na cestě zaměstnanců k dosažení plného potenciálu. Terapeutka a lektorka Martina Mikesková však říká, že jsou přirozené. „Často je až haníme, přitom nejsou žádným selháním. Je třeba s nimi pracovat, ne se za ně stydět,“ vysvětluje v dalším díle podcastu Od 9 do 5.

Přirozenost předsudků má podle Mikeskové hluboké kořeny. „V historii naši předci museli dělat rychlá rozhodnutí, která byla často otázkou života a smrti. Utíkali před predátorem a podobně. A takto fungují předsudky. Rychle a na základě jednoho faktoru odsoudím, nebo naopak upřednostním nějakého člověka,“ vysvětluje v dalším díle podcastu Od 9 do 5 terapeutka. Poslechnout si ho můžete na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech i YouTube.

Vedle mylné představy, že předsudky jsou něco nepřirozeného, kolem nich existuje ještě další mýtus. „Lidé si někdy také myslí, že sami vůbec žádné předsudky nemají. To je právě obranný mechanismus v praxi. Stydíme se a děláme, že to vůbec není součástí našeho života,“ vysvětluje Mikesková. Podle ní hraje velkou roli i strach: Když se bavím s někým, kdo se mi z nějakého důvodu nelíbí, podvědomě se aktivuje. A já se pak chovám, jako bych byla v nebezpečí.“

Téma předsudků je důležité zejména pro firmy, kde se podle Mikeskové projevuje dvojím způsobem. „Zaprvé může firma deklarovat své postoje vůči předsudkům ve svých hodnotách a pravidlech. Třeba je pro ni důležitá rovnost příležitostí a podobně. Ale druhá věc je, jak tyto hodnoty uplatňuje v praxi, jak je ukazují manažeři svým chováním,“ říká.

Problém s předsudky přichází už při náboru nových zaměstnanců. „Souvisejí například se vzděláním. O sobě třeba vím, že mám tendenci se dívat na to, jakou školu člověk vystudoval. Může to být ale i věk, pohlaví, životní styl nebo třeba jen nějaký výrok, který kandidát v průběhu pohovoru použije,“ říká Mikesková a dodává, že dalším předsudkem může být i povrchní sympatie či naopak nevole vůči kandidátovi nebo podřízenému. „Jako nadřízená bych měla být schopná tyto pocity zastavit a nenechat je ovlivnit moje rozhodování například o povýšení nebo rozvoji toho či onoho pracovníka,“ uvádí Mikesková.

Pokud naše předsudky chceme řešit, je podle Mikeskové nutné jít do hloubky. „Je třeba se konfrontovat s naším životním příběhem. Platí to třeba pro terapeuty nebo lidi z personálních oddělení, aby například nezamítli kandidáta právě na základě nějaké jedné charakteristiky. Je třeba nedělat rozhodnutí v emocích způsobených předsudky, ale nechat si víc času,“ uvádí terapeutka.

K tomu naštěstí není třeba absolvovat dlouhý psychoterapeutický výcvik. „Může to být třeba krátké školení pod vedením lektora, nebo to člověk může udělat i sám. Jen tak si napsat seznam věcí, které ho dokáží rozohnit. Když už mám takový seznam, vím, na co si mám dávat pozor,“ vysvětluje Mikesková.

Pátý díl podcastu Od 9 do 5 s Martinou Mikeskovou si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech i YouTube. V aktuálním díle se mimo jiné dozvíte:

  • Jak se vyvarovat vlivu předsudků při náboru?
  • Proč se vyplatí předsudky ve firmě řešit?
  • Jak může každý své vlastní předsudky pochopit?