Pěstování masa v laboratoři je na vzestupu. Na rozdíl od rostlinných náhražek totiž spotřebiteli slibuje stejnou chuť i texturu, přitom má ale stejné benefity v podobě nízkého množství emisí a samozřejmě také významný etický rozměr – neutrpěl kvůli němu totiž žádný živočich. Australská techfood firma Vow nyní umělé maso posunula o úroveň výš a společně s vědci z Queenslandské univerzity vytvořila masovou kouli z proteinu mamuta srstnatého. Zatím jde ale o nejedlý experiment, který má poukázat na to, jakou budoucnost výroba umělého masa vůbec má.

„Naším cílem je odklonit několik miliard masožravců od konzumace konvenčních živočišných bílkovin. A věříme, že nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je vynalézt maso. Zaměřujeme se na buňky, které je snadné vypěstovat, dobře chutnají a jsou výživné – spojujeme je dohromady tak, abychom vytvořili skutečně chutné maso,“ popsal zpravodajskému serveru The Guardian George Peppou, CEO společnosti Vow.

Právě buňky z mamutího masa se ukázaly být pro demonstraci mise australské společnosti ideální. Vytvořit z nich masovou kouli bylo podle vědce Ernsta Wolvetanga z Australského institutu pro bioinženýrství na Queenslandské univerzitě, který se na procesu podílel, až směšně jednoduché. Trvalo to jen několik málo týdnů.

Jeho tým sekvenoval DNA z mamutího myoglobinu, což je svalový protein, který masu dává jeho specifickou chuť, a doplnil ho sloní DNA. Sekvenci buněk poté umístili do ovčích kmenových buněk. A na tomto základě pomocí buněčné replikace vypěstovali mamutí maso. Původně přitom chtěli vytvořit maso z ptáka dodo, ale jeho DNA nebyla k dispozici.

Mamutí masovou kouli ale zatím nikdo neochutnal a nejspíš ani neochutná. „S tímto proteinem jsme nebyli v kontaktu tisíce let. Takže netušíme, jak na něj zareaguje náš imunitní systém. Pokud bychom proces měli zopakovat, určitě ho uděláme přijatelnější i pro regulační orgány,“ dodal Wolvetang. Podle něj je zároveň pochopitelné, že lidé se k masu vypěstovanému v laboratoři staví s jistou dávkou obezřetnosti. Ale z environmentálního a etického hlediska dává jeho konzumace mnohem větší smysl.

Právě životní prostředí je hlavní důvod, proč společnost Vow zvolila pro svůj nejnovější výtvor mamutí maso. Chce totiž ukázat, jaký potenciál tento obor má. Už dříve se ostatně zaměřila na buňky nekonvenčních živočišných druhů – v minulosti jich prozkoumala už na padesát, mezi nimi i buňky krokodýla, lamy či klokana.

„Pro mamuta srstnatého jsme se rozhodli proto, že je symbolem ztráty diverzity a klimatické změny,“ vysvětlil Tim Noakesmith, který Vow založil společně s Georgem Peppouem. Mamuti v době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii. Byli ale hojně loveni člověkem, což společně se změnami klimatu přispělo k jejich vyhynutí. Zakladatelé firmy se tak snaží právě poněkud kontroverzními druhy vypěstovaného masa rozvířit debatu o tom, jak naše stravování mění svět.

Produkce masa v rozměru, do kterého dospěla v dnešní době, totiž výrazně poškozuje životní prostředí. Mnoho studií tak poukazuje na to, že bychom konzumaci živočišných proteinů měli omezit, protože jedině tak zpomalíme klimatickou změnu. Výhodou masa vypěstovaného v laboratoři je nízká spotřeba vody a nulové emise metanu, laboratoře navíc nepotřebují tolik půdy jako farmy. A jeho etický rozměr hraje také významnou roli.

Masovou kouli z mamutího masa představila společnost Vow veřejnosti v nizozemském muzeu vědy Nemo. Zároveň letos svět seznámila také s umělým křepelčím masem, které bude možné ochutnat už tento rok, ale zatím pouze v Singapuru. V zemi již v roce 2020 podávala restaurace 1880 jako první na světě laboratorní kuřecí maso od americké společnosti Eat Just. Na začátku letošního roku zdejší úřady schválily také prodej umělého kuřecího od firmy Good Meat.

V Česku se na pěstování masa v laboratoři zaměřuje například brněnský startup Mewery. Buňky navíc kultivuje na mikrořasách, nepotřebuje tak ani živočišný podklad. Na začátku roku představil prototyp vepřového, které bylo možné ochutnat. Hotový produkt pro trh chce mít firma připravený během dvou let. Nicméně zákazníci se k němu dostanou až poté, kdy bude hotová odpovídající legislativa.